Filozofická Fakulta

Fakulta

Syndikovat obsah
Filozofická fakulta Univerzity Karlovy je tradičním centrem české vzdělanosti. FF UK vznikla jako fakulta svobodných umění v rámci univerzity díky zakládací listině Karla IV. ze dne 7. dubna 1348.
Aktualizace: 1 hodina 54 min zpět

Výstavu Univerzity Karlovy k 100 letům republiky navštívilo již přes 6 200 návštěvníků

4 hodiny 34 min zpět
Praha 13. července 2018 – Výstava Univerzity Karlovy k výroční založení Československé republiky táhne. Od jejího otevření na začátku května do dnešního dne ji navštívilo více než 6 200 návštěvníků. Výstava nabízí k vidění 100 unikátních exponátů vztahujících se k 100 letům vzájemných vztahů univerzity a republiky. Mezi největší lákadla patří obě Nobelovy ceny udělené absolventům pražských univerzit či aktovka Jana Palacha. Výstava s názvem „Univerzita a republika: 100 let – 100 předmětů – 100 příběhů“ je v Křížové chodbě Karolina otevřena do 1. září 2018. „Studenti a profesoři Univerzity Karlovy významně ovlivňovali české dějiny. Zakladatelem státu byl profesor Tomáš Garrigue Masaryk, řada jeho kolegů se stala ministry či přijala roli expertů. Studenti významně zasáhli do dějin během majálesů, pražského jara i roku 1989. Univerzita a republika, to je svým způsobem osudové spojení,“ uvedl prorektor Univerzity Karlovy profesor Jan Royt. Jeho slova dokládá hned první exponát výstavy, jímž je právě busta prezidenta Masaryka. „Hned k dalšímu roku 1919 jsme vybrali mapu, kterou geograf Viktor Dvorský připravil jako podklad pro jednání politiků ve Versailles. Profesor Dvorský vlastně vymyslel hranice Československa,“ doplňuje kurátor výstavy Jakub Jareš. Zcela ojedinělým exponátem je aktovka, v níž si Jan Palach v lednu 1969 přinesl na Václavské náměstí svůj dopis podepsaný jako Pochodeň č. 1. „Velkou radost máme také z Nobelovy ceny pro manžele Coriovy, kterou se nám podařilo získat z USA. Jsou to absolventi pražské německé univerzity, kteří v roce 1947 obdrželi cenu za lékařství,“ dodává Jakub Jareš. Druhou univerzitní Nobelovu cenu získal v roce 1959 Jaroslav Heyrovský. Na výstavě jsou též k vidění „všednodenní“ exponáty jako například školní počítač československé výroby TEMS z roku 1981, uniforma z vojenské katedry (1983), nádoba na výrobu piva z hrobky vezíra Ptahšepsese (1958) či první československá antikoncepční pilulka (1965). Výstava se dotkne i současných politických témat jako jsou spory o jmenování profesorů prezidentem či Týden neklidu v roce 2012.   Pořadatel: Univerzita Karlova Výstavní prostor: Křížová chodba Karolina, Ovocný trh 5, Praha 1 Termín konání: 10. květen – 1. září 2018 Otevřeno denně 10–18 hod / Vstup zdarma Bližší informace k výstavě naleznete zde: https://uk100.cuni.cz/UK100-21.html Kontakt: Mgr. Jakub Jareš, Ph.D. – jakub.jares@ruk.cuni.cz; 776 017 950   za správnost: Mgr. Václav Hájek tiskový mluvčí UK Odbor vnějších vztahů Univerzita Karlova tel.: 224 491 248 mobil: 721 285 565 e-mail: pr@cuni.cz Za podpory:             Partneři:

CfP: International Conference on „Things in Poems – Poems of Things“

13. červenec 2018 - 13:51
Date: 30th January – 2nd February 2019 Location: Charles University, Faculty of Arts Languages of the conference: English, Czech (interpreting to English available) The object-poem conference will explore the presence of things and the representation of objects in a wider scope, from Antiquity to contemporary poetry. Objects have been present in the oldest known poetry (e.g. Homer’s shield of Achilles). In modern times, the thing-poems appear in the works of post-symbolist, modernist and avantgarde poets. German critic Kurt Oppert addressed this penchant in 1926 when he coined the term Dinggedicht (object-poem, thing-poem in English) to label poems by Eduard Mörike, Conrad Ferdinand Meyer or Rainer Maria Rilke, and equally to contrast “an opposing type of poem based on non-personal, epic-objective description of certain being” with the prevalent subjective, experiential lyricism. This term was established and gradually came to designate the works of a number of other poets, such as the French poets Francis Ponge and Jean Follain or the American poet William Carlos Williams. The conference “Things in Poems – Poems of Things” aims to map the phenomena of things and objectivity within poetry from Antiquity through the present while reflecting on the philosophical concepts at hand as well as other art forms. Presentations are invited on topics related, but not limited, to: the question of objects and things in poems, the rise of the modern object-poem as influenced by symbolism (thing-poem as a universal penchant in the twentieth century poetry); the history of things in poetry: object-poems from Antiquity through contemporaneity, the tradition of ancient ekphrasis and its modern equivalents; the function and meaning of objects within a poem (symbol, allegory, metaphor; a thing as a functional object, a thing for and in itself); the manner of presentation and representation of things/objects: description, apostrophe, prosopopoeia; strategies of writing (about) things; things and objects in poetry, visuality and fine art. Proposals and deadline: Please send abstracts of 200-300 words by 31st July 2018 to: dinggedicht@ff.cuni.cz You will be notified of the decision by Wednesday 15th August 2018. Conference fee: 40 EUR or 1000 CZK (approx. 47 USD). For more information about invited speakers, travel, accommodation, etc. visit the conference website and Facebook page.

Vnitřní soutěž FF UK na roky 2019–2020

11. červenec 2018 - 16:03
Děkan FF UK vyhlašuje v souladu s instrukcemi prorektora pro rozvoj UK ze dne 21. 6. 2018 č. j. UKRUK/72393/2018 vnitřní soutěž o rozvojové prostředky na roky 2019–2020, která nahrazuje projekty zrušeného Fondu rozvoje vysokých škol (FRVŠ). V roce 2018 se bude soutěžit o prostředky na následující 2 roky, a proto nebude v dalším roce soutěž vyhlášena.

Formular_letoFFUK_nezletili

11. červenec 2018 - 15:12
 Fragment pro web FF UK var zino_resize = function (event) { if (event.origin !== "https://ffmisc.praha3.ff.cuni.cz") { return; } var zino_iframe = document.getElementById('iframe-form'); window.scrollTo(0, zino_iframe.offsetTop); // console.log(zino_iframe.offsetTop); if (zino_iframe) { zino_iframe.style.height = event.data + "px"; } }; if (window.addEventListener) { window.addEventListener("message", zino_resize, false); } else if (window.attachEvent) { window.attachEvent("onmessage", zino_resize); } function handleMessage(event) { var accepted_origin = 'https://ffmisc.praha3.ff.cuni.cz'; if (event.origin == accepted_origin){ if (event.data['task'] == 'scroll_top'){ window.scrollTo(0,0); } // you can have more tasks } else{ console.error('Unknown origin', event.origin); } } window.onload = function() { window.addEventListener("message", handleMessage, false); }

Formular_Leto_FFUK_zletili

11. červenec 2018 - 15:09
 Fragment pro web FF UK var zino_resize = function (event) { if (event.origin !== "https://ffmisc.praha3.ff.cuni.cz") { return; } var zino_iframe = document.getElementById('iframe-form'); window.scrollTo(0, zino_iframe.offsetTop); // console.log(zino_iframe.offsetTop); if (zino_iframe) { zino_iframe.style.height = event.data + "px"; } }; if (window.addEventListener) { window.addEventListener("message", zino_resize, false); } else if (window.attachEvent) { window.attachEvent("onmessage", zino_resize); } function handleMessage(event) { var accepted_origin = 'https://ffmisc.praha3.ff.cuni.cz'; if (event.origin == accepted_origin){ if (event.data['task'] == 'scroll_top'){ window.scrollTo(0,0); } // you can have more tasks } else{ console.error('Unknown origin', event.origin); } } window.onload = function() { window.addEventListener("message", handleMessage, false); }

Chráněno: test

11. červenec 2018 - 11:43
Požadovaný obsah je chráněn heslem. Pokud jej chcete zobrazit, zadejte prosím nejdříve heslo: Heslo:

Pokud nějaký obor žije, proměňuje se, říká prof. Klápště, letošní držitel výzkumné podpory Donatio Universitatis Carolinae

10. červenec 2018 - 17:28
U příležitosti 670. výročí založení Univerzity Karlovy byla významným vědeckým osobnostem mimořádně přispívajícím k odborné prestiži UK udělena podpora Donatio Universitatis Carolinae. Ocenění a výzkumnou podporu obdržel i prof. Jan Klápště, působící v Ústavu pro archeologii FF UK. S panem profesorem jsme si povídali o jeho cestě a vztahu k archeologii a o vývoji tohoto oboru a jeho roli ve společnosti. U příležitosti 670. výročí založení Univerzity Karlovy vám byla v dubnu udělena podpora Donatio Universitatis Carolinae, která je určená významným vědeckým osobnostem mimořádně přispívajícím k odborné prestiži UK. Změnilo tohle ocenění něco? Přineslo nové možnosti pro vaši vědeckou práci? Radost, a samozřejmě i starost. Značný díl podpory se snažíme přesunout do zhodnocení archeologického výzkumu města Mostu. Jeho terénní část proběhla v 70. letech, postupně se leccos podařilo zpracovat a publikovat, něco ještě čeká, především ale pořád ještě chybí souhrnné zhodnocení. Na grantovou žádost u tak starého výzkumu nelze pomýšlet, univerzitní podpora přišla jaksi shůry, s její pomocí chceme dojít k přijatelnému výsledku. Dnešní poznávací možnosti, zejména různé přírodovědné analýzy, jsou nesrovnatelné s tím, co bylo v době mosteckého výzkumu možné a dostupné, tak uvidíme. Někdejší královské město Most, zničené kvůli dnes už dávno spáleným tunám hnědého uhlí, si z naší strany zaslouží aspoň podstatnou monografii, přístupnou i širší veřejnosti. Podpora Donatio Universitatis Carolinae umožňuje takový záměr odstartovat (a zapojit do něj i studenty). Asi jste už mnohokrát odpovídal na dotaz, jak jste se vlastně dostal k archeologii a zda jste si tenkrát vybral správně. Kladete si v tomto ohledu ještě dnes nějaké otázky? Pochyboval jste někdy? K archeologii jsem se dostal asi sám od sebe, jsem z Turnova, z krajiny nápadně historické, takže ta cesta nebyla zas tak složitá. Na druhé straně, když se rozhodujeme, kam jít, co studovat, můžeme mít jen mlhavou představu o oborech, mezi nimiž volíme. Většinou asi vybíráme docela nahodile. Podstatnější je, jak dál, důležité přitom bývá setkávání s inspirativními osobnostmi. V tomto ohledu jsem měl mimořádné štěstí, hned zkraje studia jsem se setkal se Zdeňkem Smetánkou, který mě vtáhl do světa středověké archeologie, ale i do podstatně širších poznávacích i nepoznávacích souvislostí. Otázek by bylo až dost, spíš považuji za nutné dokončit některé rozpracované úkoly a pokud možno od nich neodbíhat, což se mi příliš nedaří. A pochyby? Historické obory nezacházejí s jistotami, ale hledají závěry, které jsou pravděpodobnější. Takže pochyby se ustavičně pletou pod nohy. Cítíte se být více archeologem, nebo pedagogem? Pedagogem jsem se ještě nikdy necítil, to bych ani nechtěl, jsem prostě archeolog středověku. Ideálem pro mne zůstává představa dílny, do níž vstupují ti, kteří se chtějí něco naučit, a podílet se i na společném hledání. Dneska to je nějaké složitější, rozdíl mezi „vědět“ a „rozumět“ mnoho studentů zas tak nezajímá, leckdo nedosáhne ani na „vědět“. Působíte v Ústavu pro archeologii FF UK. Máte ve svých studentech zdatné nástupce, kolegy, kteří by vaše pojetí archeologie nesli dál? Určitě, a naštěstí rozvíjejí svoje vlastní pojetí archeologie. Pokud nějaký obor žije, proměňuje se. S radostí shledávám, že řada mladších kolegyň a kolegů umí leccos, co sám neumím (a nebudu se ani učit). Jedna tendence, k níž se vehementně hlásím, se ale u nás v Ústavu pro archeologii rozvíjí, a to bez mého přímého vlivu. Občas v evropské i naší domácí archeologii středověku slýcháme, že by tato specializace měla zacházet výhradně s archeologickými informacemi a vytvářet svůj vlastní poznávací obraz, bez „diktátu“ písemných pramenů atd. Tak tohle se u nás opravdu nenosí, vždyť smyslem našeho počínání je relevantní příspěvek k poznávání středověké skutečnosti. Myslíte si, že je dnes studium jednodušší či náročnější než dříve? S čím a jak to mám poměřit? Sám jsem zažil jen pár semestrů docela normálního a samozřejmě dvouoborového studia od podzimu 1967 do půlky roku 1969, občas jsme brblali, ale zcela jistě to bylo lepší, a ovšem také náročnější. Ještě jeden úhel pohledu můžu nabídnout. Když jsem oponoval doktorské práce v Německu a Polsku, byl jsem pokaždé přesvědčen, že nároky u obou našich sousedů (na těch dvou třech univerzitách) jsou větší. Přirozeně v tom bude určitý klam, zahraniční oponenti se nezvou na podprůměrné práce, ale stejně. U nás je i to hřiště divně nalajnované, u doktorských prací platí „prospěl, či neprospěl“, což je asi evropské unikum, obvyklé bývá několikastupňové hodnocení. Tady ten, který sotva proleze, je na tom v důsledku stejně jako excelentní student. K tomu ke všemu, doktorské studium archeologie je u nás zavedeno na řadě univerzit, což nutně podstatně snižuje studijní nároky. Občas zdůrazňuji, že nejsem na univerzitě od toho, abych někoho učil, ale abych pomáhal těm, kteří se sami učí. Náročnost studia prostě velkou měrou závisí na náročnosti studentů, třeba na tom, jak náročné semináře spoluvytvářejí. Neumím poměřit, jestli úroveň klesla, či neklesla. Důležitým ukazatelem bývá, jestli studenti vysedávají ve studovně. Vysedávají. Vaším tématem je krajina. V čem vidíte v současné době největší nebezpečí pro krajinu v Čechách? Obecně? O nebezpečných tendencích dokážeme všichni poučeně mluvit, jak je ale zbrzdit či zastavit? U každé z kritických otázek dojdeme k tomu, že koneckonců jde o problém politický. Na jedné straně blouznění o kanálu Dunaj–Odra–Labe, na druhé straně absence efektivně naplňovaného programu, který by brzdil a napravoval různé negativní jevy. A nebezpečí pro historickou krajinu? V první řadě nedostatečně přesvědčujeme naši společnost o hodnotě historické krajiny. Proto z ní nevratně a mnohdy zbytečně mizí rozsáhlé části. Co všechno chápete jako největší problémy středověké či celé české archeologie? To je nějaké moc velké sousto. Dnešní archeologie je poměrně složitě strukturovaný celek, který plní několik vzájemně spjatých, přitom ale docela samostatných úkolů: archeologickou památkovou péči, komunikaci se širší veřejností, poznávací činnost. Dlouhá léta jsem přesvědčen, že tyto činnosti nejsou u nás dostatečně institucionálně odděleny. Prostě zamrzla dělba práce a z toho plynou určité problémy. Zrovna v současnosti by ale bylo riskantní tohle téma otevírat, míváme dojem, že změny by jaksi přirozeně vedly k lepšímu, snadno by ale mohly způsobit podstatné zhoršení. Další problém souvisí s univerzitním studiem archeologie. Po roce 1989 bylo naprosto nezbytné razantně zvýšit počty studentů, archeologové byli potřební na dalších a dalších terénních výzkumech. Tento převrat byl nutný, jenže soustředění na terénní výzkum a jeho elementární zhodnocování mělo další důsledky, archeologie se do značné míry uzavřela sama do sebe. K tomu, aby vstupovala do širšího společenského diskursu, se neobejde bez aktivního kontaktu s dalšími vědními obory, především s dějepisem a kulturní či sociální antropologií. Jen a jen z kontaktních oborů totiž archeologie odvozuje svoje interpretační modely, jinak závisí na zdravém rozumu a ukazuje svoje metody a nové úžasné nálezy. Řešení tohoto problému ale už vlastně začalo, studijní programy se postupně rozšiřují o dvouoborovou variantu. Myslíte si, že je archeologie jako věda dostatečně oceněná? Chápe dnešní společnost její význam? Jak může archeologie promlouvat k dnešku? Určitě. Je to jak na trhu – dostává, co si zaslouží, plus mínus. Pokud vstoupí do kvalifikovaného dialogu s veřejností, ohlas bývá až překvapivě velký. Nedávno vyšla skvělá, ale dost náročná kniha Průvodce pražskou archeologií, už se vyrábí její dotisk. Zrovna teď v Národním muzeu probíhá výstava Keltové, která od počátku přitahuje zaslouženou pozornost. Zkrátka archeologická loď pluje a z její dlouhodobě vcelku úspěšné plavby vyplývá značná zodpovědnost. rozhovor vedla Stanislava Kučová; foto archiv FF UK Prof. PhDr. Jan Klápště, CSc., patří mezi přední odborníky na archeologii středověku a středověkého osídlení měst. Dlouhodobě se věnuje archeologickému výzkumu Mostu; tento výzkum shrnuje v monografii Paměť krajiny středověkého Mostecka. Další významnou publikací pana profesora je kniha Proměny českých zemí ve středověku, která byla nominována na cenu Magnesia Litera. Jan Klápště je členem Učené společnosti ČR, dopisujícím členem Německého archeologického ústavu a řady dalších odborných grémií, laureátem Ceny předsedy Grantové agentury ČR za rok 2015, držitelem podpory Donatio Universitatis Carolinae. Působí v Ústavu pro archeologii FF UK, kde vede seminář pro archeologii středověku. Účastnil se mnoha terénních archeologických výzkumů.

Czech Phrases Made Easy: studenti ÚČJTK a ÚBS FF UK připravili sérii jazykových drobností pro Radio Praha

10. červenec 2018 - 10:43
Jazykově-vzdělávací minisérii pro anglické vysílání Radia Praha připravili studenti společně s doc. Ivanou Bozděchovou v semináři Čeština na vlnách.

Hledá se Sofie – Dětská univerzita FF UK má za sebou deset úspěšných semestrů

9. červenec 2018 - 14:59
V letním semestru akademického roku 2017/2018 bylo připraveno devět kurzů pro mladší a jedenáct pro starší školáky. Desátým semestrem prošlo celkem 115 dětí. Pro mladší děti (3.–5. třída) jsme přichystali například návštěvu předkolumbovské Ameriky a starověkého Řecka, zavítali jsme mezi egyptské bohy a bohyně, podívali jsme se na počátky českého filmu i ke kořenům jazyka, jsou nám jasnější pravidla společenského chování a také jsme se dozvěděli o některých nástrahách internetu. Starší děti (6.–9. třída) luštily hieroglyfy, pobyly den na archeologickém výzkumu v Egyptě, popovídaly si rukama, když si osvojovaly základy českého znakového jazyka, vyráběly učebnici češtiny pro cizince, pořádně si posvítily na češtinu, na pravidla pohybu na internetu i na etiketu. V tomto semestru patří velké poděkování Ústavu informačních studií a knihovnictví, jehož studenti si pod vedením doktorky Radky Římanové připravili sérii pěti kurzů o bezpečnosti pohybu na internetu: Kyberbezpečnost a digitální stopa pro digitální benjamínky, Pavoučci na síti, Co můžu internetu říct?, Řidičák na internet aneb Bezpečně a spolehlivě online dálnicí, Nebezpečné počítače aneb Jak poznáme kyberšikanu. Slavnostní zakončení desátého semestru projektu Hledá se Sofie proběhlo 8. června 2018 ve Velké aule FF UK. Děti obdržely z rukou proděkanky pro studium dr. Pazlarové diplomy a drobné dárky. Kurzy pro zimní semestr 2018/2019 budou zveřejněny v průběhu září. Podrobné informace o projektu jsou k dispozici na jeho webových stránkách, případně se na pořadatele neváhejte obrátit e-mailem.

Byl zakončen letní kurz, který pro Technologický institut v Monterrey pořádá Středisko ibero-amerických studií FF UK

9. červenec 2018 - 14:13
V pátek 6. července byl zakončen ve Šporkově paláci předáním absolventských certifikátů devatenáctý běh kurzu, který pořádá na základě dohody mezi Univerzitou Karlovou a Technologickým institutem v Monterrey (Mexiko) Středisko ibero-amerických studií FF UK. Kurz, který je povinnou součástí studia Technologického institutu, si studenti mohou zvolit z cca 60 podobných nabídek z celého světa, podává základní přehled dějin, kultury a ekonomiky České republiky ve středoevropském kontextu. Letos se kurzu účastnilo 24 studentů, kteří kromě návštěvy přednášek absolvovali exkurze mimo Prahu (Křivoklát, sklárna v Nenačovicích a Kutná Hora) a dva koncerty klasické hudby. Vedoucí skupiny dr. Araceli González vyjádřila ve svém závěrečném slově naději, že kurz, který má v institutu nejdelší tradici ze všech akcí tohoto druhu, bude nabídnut i v příštím roce.

Nahlížení uchazečů do materiálů z přijímacího řízení

9. červenec 2018 - 12:56
Nahlížení do materiálů pro uchazeče o studium bude umožněno na adrese: nám. Jana Palacha 2, Praha 1, 1. patro, místnost č. 130, a sice od 24. 7. do 27. 9. 2018 (vždy v úterý 9–12 h, středu 14–16 h a čtvrtek 14–16 h). Uchazeč musí nejpozději tři pracovní dny předem požádat o nahlížení elektronicky na e-mail prijimacky@ff.cuni.cz. V žádosti je nutno uvést: celé jméno uchazeče, studijní obor, typ studia (bakalářský, magisterský, doktorský), číslo přihlášky a požadovaný termín pro nahlížení. Nahlížet je možné až ve chvíli, kdy Oddělení přijímacího řízení a vnějších vztahů uchazeči termín potvrdí.

Stanoviska ÚOOÚ

9. červenec 2018 - 10:56

Vědci z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze a z Českého egyptologického ústavu Filozofické fakulty UK zavedli novou vědní disciplínu kyber-egyptologii

9. červenec 2018 - 8:48
Český egyptologický ústav Filozofické fakulty Univerzity Karlovy pod vedením prof. Miroslava Bárty dlouhodobě rozvíjí bádání o dynamice vývoje komplexních společností, jehož základem je studium anatomie vnitřní dynamiky staroegyptské civilizace. Mezi zásadní aktivity na tomto poli patří od roku 2006 vytváření a intenzivní plnění databáze úředníků pohřbených v Abúsíru a na přilehlých pohřebištích v Sakkáře a Gíze a dalších vybraných lokalitách, které vede Dr. Veronika Dulíková. Vzhledem k rozsahu databáze bylo nutné najít metody, které si umějí poradit s fragmentárně dochovanými informacemi. Této úloze se začal věnovat Ing. Radek Mařík z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. Postupně se egyptologicko-kybernetickému týmu podařilo úspěšně aplikovat několik metod z kybernetiky či umělé inteligence a společně získali podporu u Grantové agentury ČR na projekt „Metody komplexních sítí aplikované na data starověkého Egypta v období Staré říše (2700–2180 př. Kr.)“. Hlavním cílem projektu je nový přístup ke zpracování a interpretaci dostupných dat z období stavitelů pyramid a použití poloautomatizovaných metod při jejich zpracování. Tím byl definován nový vědní obor kyber-egyptologie. Staroegyptská civilizace se na základě teorie přerušovaných rovnováh vyvíjela nelineárně. Potvrzují to archeologické  výzkumy českých egyptologů. K zásadním změnám ve vývoji společnosti docházelo skokově, podobně jako například při tzv. sametové revoluci nebo Arabskému jaru. Pro osvětlení detailního mechanismu těchto procesů začala vznikat rozsáhlá a světově unikátní databáze (v současné době se jedná o  informace o téměř pěti tisících úřednících, jejich titulech a rodinných vztazích). Nejprve však bylo nutné nasbíraná data z nesourodých zdrojů sjednotit. Ke zpracování záznamů byla využita technika umělé inteligence a analýzy komplexních sítí. Pro rekonstrukci rodin a rodinných vztahů, nepotismu a reálného působení tzv. zájmových skupin  ve společnosti posloužily postupy pracující s neurčitostí a logikou. Analýza dědičnosti úřadů a funkcí je postavena na poměrně jednoduchých, avšak efektivních síťových technikách a na metodě tzv. dolování dat. Navíc byly implementovány různé možnosti vizualizace rodinných stromů. Aplikace teorie skrytých Markovových modelů odkryla detaily transformace správy země v období 5. dynastie. Teorie informace pomohla při detekování strategických titulů a mocných hodnostářů, kteří získali značný vliv. Náročnost vytvoření takto rozsáhlého programu komentuje Ing. Radek Mařík následovně: „Museli jsme překonat nejen nemalé komunikační bariéry, ale i rozdílné přístupy k vědecké práci a publikační činnosti. Rovněž nejde o pouhé aplikování již známých metod k získání interpretace egyptologických dat, ale o vývoj modifikovaných technik postavených na principech kybernetiky, umělé inteligence a analýzy komplexních sítí, které si poradí s omezeným množstvím neurčitých komplikovaných struktur s chybějícími položkami.“ Dr. Veronika Dulíková k výzkumu dodává: „Společně se nám daří poznávat starověký Egypt a jeho odkaz pro budoucnost naší společnosti, neboť již tehdy fungovaly mechanismy, které jsou platné i pro naši moderní dobu. Egyptologicko-kybernetická spolupráce vzbudila ohlas i v zahraniční a ukázala, že velké objevy se nenoří pouze z písku.“ Podle prof. Miroslava Bárty, ředitele českých výzkumů v Egyptě a jednoho z významných teoretiků vývoje komplexních společností, patří tento směr výzkumu ve společenských vědách, a to celosvětově, momentálně mezi nejslibnější. „Náš ústav se teoreticky i prakticky zabývá výzkumem staroegyptské civilizace, vnitřními procesy, které vedly k jejímu vzestupu, ale i opakovaným kolapsům, stejně jako její resilienci a adaptaci na vnější proměny přírodního prostředí. Tato data pak používáme ke komparaci charakteristických trendů dalších civilizací a ukazuje se, že vedle různých proměnných existuje celá řada zákonitostí, které jsou obecné a platné i dnes. Tento směr výzkumu určuje náš ústav a stal se předmětem zájmu nejen společenských věd, ale i bezpečnostních složek, o čemž svědčí i nedávno organizovaný seminář pro ozbrojené a bezpečnostní složky na Potomac Institute ve Washingtonu, DC.“ O výzkumu nyní vzniká také kapitola v knize, která čtenářům přiblíží možnosti aplikací základních principů kybernetiky v netradiční doméně, jakou je egyptologie. Popis obrázku: Graf zobrazuje seskupení lidí žijících v době 5. dynastie na základě profesních vazeb. Drobné modré tečky zastupují osoby, zelené vezíry, žluté příslušníky královské rodiny. Větší puntíky různých barev představují tituly, např. fialově kněží, sytě zeleně vezíry, světle modře administrační úředníky či soudce atd. Zelenou elipsou je vyznačena skupina vezírů a červeným oválem vysoce postavený hodnostář jménem Ty, kterého Fruchterman-Reingoldova metoda umístila do těsné blízkosti nejvyšších úředníků. Použitá metoda rozložení uzlů sítě rozmísťuje úředníky s podobnými sadami titulů a tituly nesené stejnými úředníky do blízkosti (neformálně lze popsat proces rozmísťování jako třesení sítí, jejíž uzly jsou propojeny pružinkami). Samostatná Fakulta elektrotechnická ČVUT vznikla v roce 1950. V dnešní době se skládá ze 17 kateder umístěných ve dvou budovách: v rámci hlavního kampusu ČVUT v Dejvicích a v naší historické budově na Karlově náměstí. Fakulta elektrotechnická poskytuje prvotřídní vzdělání v oblasti elektrotechniky a informatiky, elektroniky, telekomunikací, automatického řízení, kybernetiky a počítačového inženýrství. Fakulta se dlouhodobě řadí mezi prvních pět výzkumných institucí v České republice. Produkuje přibližně 30 % výzkumných výsledků celého ČVUT a má navázanou rozsáhlou vědeckou spolupráci se špičkovými světovými univerzitami i výzkumnými ústavy. Od roku 1950 Fakulta elektrotechnická vydala cca 30 000 diplomů, které byly vždy vysoce hodnoceny jako doklad prvotřídního vzdělání. Více informací najdete na www.fel.cvut.cz. České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií). Studuje na něm přes 18 000 studentů. Pro akademický rok 2018/19 nabízí ČVUT svým studentům 94 studijních programů a v rámci nich 575 studijních oborů. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. V roce 2018 se ČVUT umístilo v hodnocení QS World University Rankings, které zahrnuje více než 4500 světových univerzit, v oblasti „Civil and Structural Engineering“ na 101. – 150. místě, v oblasti  „Mechanical, Aeronautical and Manuf. Engineering“ na 151.–200. místě, v oblasti „Computer Science and Information Systems“ na 201.–250. místě, v oblasti „Electrical and Electronic Engineering“ na 201.–250. místě. V oblasti „Mathematics“ na 251.–300. místě a „Physics and Astronomy“ na 151.–200., v oblasti „Natural Sciences“ na 220. místě, v oblasti „Architecture/Built Environment“ na 151.–200. místě, v oblasti „Engineering and Technology“ na 220. místě. V celkovém hodnocení university je ČVUT na 491.–500. příčce v meziročním srovnání a je tak stále nejlepší tuzemskou technickou univerzitou. Více informací najdete na www.cvut.cz. Filozofická fakulta Univerzity Karlovy je tradičním centrem české vzdělanosti. Svou prestiž zakládá na bezkonkurenčním počtu oborů, jichž zde lze studovat téměř sedmdesát, na hloubce a náročnosti studia a na svém výběrovém charakteru, což dokládá fakt, že se o studium na této fakultě každoročně uchází tisíce zájemců. Na Filozofické fakultě UK studuje téměř 8000 studentů, z nichž se mnohdy stávají vůdčí osobnosti společenského života naší země. Absolventi se dokáží vynikajícím způsobem uplatnit na nejvýznamnějších postech v oblastech vědy, kultury či politiky. Filozofická fakulta zajišťuje výuku největšího počtu humanitních oborů v České republice a je jedinou evropskou fakultou, na níž lze (v různých formách) studovat všechny jazyky, jimiž se mluví v členských zemích Evropské unie. Díky sedmi stovkám špičkových pedagogů a vědeckých pracovníků je tato fakulta nejvýznamnější českou humanitně orientovanou vzdělávací institucí, která ve svých oborech prezentuje stále nové a objevné myšlenky, a navazuje tak na svou několikasetletou tradici. Více informací najdete na www.ff.cuni.cz. Univerzita Karlova patří mezi nejstarší světové univerzity. Je nejlépe mezinárodně hodnocenou českou univerzitou. Jako jediná česká vysoká škola se Univerzita Karlova řadí mezi 500 nejlepších světových univerzit. Má 17 fakult (14 v Praze, 2 v Hradci Králové a 1 v Plzni), 3 vysokoškolské ústavy, 6 dalších pracovišť pro vzdělávací, vědeckou, výzkumnou, vývojovou a další tvůrčí činnost. V současné době má v pregraduálním studiu akreditováno 164 studijních programů s 583 obory. V oblasti doktorského studia to je 222 studijních programů. Řada studijních programů je akreditována v AJ. Na Univerzitě Karlově působí řada špičkových výzkumných týmů, které spolupracují se zahraničními pracovišti.Pracovníci UK se účastní řešení mezinárodních projektů, např. programu Evropské organizace pro jaderný výzkum – CERN nebo prestižních ERC grantů. Za všechny další významné a úspěšné vědecké týmy lze uvést právě tým Českého egyptologického ústavu. Na zvyšování mezinárodního profilu univerzity a její otevřenosti se významně podílí oblast mezinárodní spolupráce; působí v řadě prestižních mezinárodních organizací a univerzitních sítí a aktivně podporuje mezinárodní mobilitu studentů a akademických pracovníků. Univerzita Karlova spolupracuje s řadou renomovaných univerzit po celém světě. Velkou roli v procesu internacionalizace hrají mezinárodní výměnné programy zajišťující mobilitu studentů a akademických pracovníků. Velký důraz je kladen na rozvoj meziuniverzitní spolupráce, jenž se uskutečňuje na základě sítě bilaterálních dohod. V současné době tato síť zahrnuje téměř 200 partnerských univerzit ze všech kontinentů. Více informací najdete na www.cuni.cz.

Informační povinnost správce osobních údajů – 24 hodin FF UK

2. červenec 2018 - 13:58
Informace o zpracování osobních údajů   Správce osobních údajů Správcem osobních údajů je Univerzita Karlova, Ovocný trh 560/5, 116 36 Praha 1, IČO: 00216208, kontaktní adresa Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, nám. Jana Palacha 1/2, 116 38 Praha 1 (dále jen „správce“). K poskytnutým osobním údajům má přístup správce, jeho pracovníci a případně smluvně zavázaný zpracovatel osobních údajů.   Pověřenec pro ochranu osobních údajů Pověřence pro ochranu osobních údajů Univerzity Karlovy je možné kontaktovat na e-mailové adrese gdpr@cuni.cz.   Rozsah zpracovávaných osobních údajů Správce bude osobní údaje zpracovávat v poskytnutém rozsahu v souvislosti s přihlášením na kurz „24 hodin FF UK“ (dále jen „kurz“). Konkrétně bude správce zpracovávat: jméno, příjmení, datum narození, adresa trvalého bydliště, telefonní číslo, e-mailová adresa, název studované střední školy a studovaný ročník, a v případě nepovinně vyplněných údajů: speciální potřeby při výuce (zdravotní pomůcky, asistence, apod.). V případě přihlášení studenta, který nedosáhl 18 let věku, bude správce zpracovávat údaje zákonného zástupce: jméno, příjmení, datum narození, adresa trvalého bydliště, telefonní číslo, e-mailová adresa, a v případě nepovinně vyplněných údajů: tituly.   Účel a právní základ zpracování osobních údajů Správce bude poskytnuté osobní údaje zpracovávat za těmito účely: plnění smlouvy o konání kurzu, tedy přihlášení na kurz, přípravy případných učebních materiálů, realizace kurzu včetně zohlednění případných speciálních potřeb při výuce (zdravotní pomůcky, asistence apod.), vystavení osvědčení o účasti na kurzu a případného kontaktování v souvislosti s konáním kurzu, včetně zasílání dotazníků spokojenosti za účelem zkvalitnění poskytovaných služeb v návaznosti na sjednávání smlouvy a její plnění a řešení případných nesrovnalostí či sporů, které by mohly vzniknout při plnění smlouvy; plnění účetních, daňových, archivačních a podobných povinností ve vztahu k příslušným institucím či orgánům; zasílání e-mailových sdělení za účelem přímého marketingu, tedy nabízení produktů a služeb správce, včetně zasílání obchodních sdělení. Právním základem pro zpracování poskytnutých osobních údajů je nezbytnost zpracování pro: splnění smlouvy, která vzniká mezi studentem a správcem přihlášením na kurz a jejímž předmětem je umožnění účasti na kurzu, a to včetně řešení případných nesrovnalostí či sporů, které by mohly vzniknout při plnění smlouvy; tento právní základ je založen na ustanovení čl. 6 odst. 1 písm. b) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679, o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů), ze dne 27. 4. 2016 (dále jen „GDPR“); splnění právních povinností vztahujících se na správce zejména na základě: zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů; tento právní základ je založen na ustanovení čl. 6 odst. 1 písm. c) GDPR; oprávněné zájmy správce: možnost účinné ochrany práv správce při řešení případných sporů, které by mohly vzniknout v souvislosti se smlouvou o koupi zboží či služeb uzavřenou mezi správcem a Vámi, zasílání obchodních sdělení ve smyslu zákona č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti a o změně některých zákonů (zákon o některých službách informační společnosti), ve znění pozdějších předpisů; tento právní základ je založen na ustanovení čl. 6 odst. 1 písm. f) ve spojení s odst. 47 recitálu GDPR; výslovný souhlas projevený vyplněním nepovinných informací o speciálních potřebách při výuce (zdravotní pomůcky, asistence apod.) za účelem zohlednění těchto potřeb při realizaci kurzu ze strany správce; tento právní základ je založen na ustanovení čl. 6 odst. 1 písm. a) a čl. 9 odst. 2 písm. a) GDPR. Zpracování, s výjimkou nepovinně vyplněných údajů, je možné i bez výslovného souhlasu, a sice na základě výše uvedených právních důvodů. Je zcela svobodným rozhodnutím, zda se student chce kurzu zúčastnit, tudíž poskytnutí osobních údajů není nikterak povinné. Pokud však osobní údaje označené správcem jako nezbytné pro realizaci kurzu nebudou poskytnuty, nebude účast na kurzu možná.   Doba zpracovávání osobních údajů Správce bude poskytnuté osobní údaje zpracovávat po dobu nejméně jednoho roku ode dne podání přihlášky do kurzu, nejvýše pak po dobu, po kterou je tak povinen činit na základě právních předpisů upravujících jeho povinnosti související s vedením účetnictví, daňovými povinnostmi, spisovou službou a archivnictvím, případně po dobu plynoucí z pravidel poskytovatele finančních prostředků, z nichž je kurz financován.   Předání osobních údajů Správce je oprávněn předat poskytnuté osobní údaje třetí osobě buď na základě smlouvy o zpracování osobních údajů, nebo v souvislosti s řešením případných nesrovnalostí či sporů, které by mohly vzniknout při plnění smlouvy o realizaci kurzu.   Práva související s ochranou osobních údajů Subjekt údajů má zejména právo: požádat o přístup ke svým osobním údajům a o informaci, jaké osobní údaje a jakým způsobem jsou o něm zpracovávány a komu jsou případně zpřístupněny, požádat o vymazání osobních údajů, pokud se domnívá, že není důvod pro jejich zpracování, požádat o opravu či doplnění osobních údajů, pokud jsou nepřesné či neúplné, vznést námitku proti zpracovávání svých osobních údajů, požádat, aby nebyly jeho osobní údaje zpracovávány do doby, než bude vyřešena oprávněnost vznesených námitek či stížností proti zpracovávání osobních údajů, požádat o umožnění přenesení osobních údajů jinému správci, podat stížnost u dozorového úřadu, jímž je v České republice Úřad pro ochranu osobních údajů (uoou.cz). Svá práva vůči správci může subjekt údajů uplatnit: e-mailem s ověřeným elektronickým podpisem na adresu gdpr@cuni.cz; elektronicky prostřednictvím datové správy do datové schránky ID piyj9b4; v listinné podobě s úředně ověřeným podpisem prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb. Podrobnosti k uplatnění práv a další práva subjektu údajů jsou uvedeny v GDPR.   Další informace související s kurzem V rámci kurzu mohou být pořizovány pro zpravodajské a dokumentační potřeby správce zvukové, obrazové či zvukově-obrazové záznamy, které budou zachycovat průběh kurzu, a tedy i podobizny a projevy jejich účastníků. Zde je možné se přihlásit k odběru novinek o dění na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a k nabídce dalších pořádaných kurzů: www.bit.ly/newsletter_FFUK   Text této informace byl vypracován ke dni 25. 5. 2018.

Jsem jasný příklad toho, jak těžké je v životě vědět, co přesně z našeho vzdělání využijeme, říká poslankyně a absolventka FF UK Olga Richterová

2. červenec 2018 - 12:21
Olga Richterová v rozhovoru prozrazuje, jaká témata ji přivedla do politiky a do jaké míry ji studium na fakultě připravilo na politickou dráhu. Na FF UK jsi vystudovala překladatelství a tlumočnictví němčina – angličtina, následně jsi pokračovala ve studiu korpusové lingvistiky, kde jsi i pracovala. Proč sis vybrala studium právě na FF? Už jako desetiletá jsem strávila díky rodičům a prarodičům půl roku na základní škole v Los Angeles. Žila tam moje teta, která tam kdysi emigrovala, a babička s dědou mě tam za ní vzali. To bylo první přičichnutí k tomu, jaké je žít v cizí zemi a mluvit cizí řečí, přičemž jsem měla jedinou starost: zda se stihnu vrátit na skautský tábor. Povedlo se. Následně jsem měla v 15 letech šanci účastnit se výběrového řízení na stipendium do Německa a poté jsem rok studovala na arcibiskupském gymnáziu v Porúří. Jednalo se o internátní školu a navíc jsem se jako evangelička ocitla v opravdu silně katolickém a velice formativním prostředí. Byla to pro mě první velká mezinárodní zkušenost. Odtud už byl jen krůček, abych se nevrátila na domovské gymnázium do Hradce Králové a vyměnila ho za rakouské gymnázium v Praze. Hodně jsem přemýšlela o tom, co jiného než jazyky bych mohla studovat, nicméně nejvíc mě lákala literárně‑jazyková zaměření a učit jsem rozhodně nechtěla (smích). V průběhu studia jsem zjistila, že ačkoliv mi překládání šlo a vyšlo mi i několik knižních překladů, že jsem osobnostně víc extrovertní a inklinuju k týmové práci. V rámci vysokoškolského studia jsi byla na několika dalších pobytech v Německu a Velké Británii. Byly tyto pobyty v něčem jiné a dokázaly ti přinést něco nového, když už jsi za sebou měla tolik zahraničních zkušeností? Ta raná zkušenost byla pro mě jako utvářející se osobnost klíčová, vysokoškolské studium mi přineslo hlavně jiný pohled na akademickou půdu a samozřejmě jsem se mnohem víc zdokonalila v jazycích. Nicméně pro jazykovou vybavenost ale i sociální dovednosti pro mě byly hodně důležité třeba i církevní neformálně-vzdělávací aktivity. Díky mezinárodní organizaci Ekumenická Evropská rada mládeže (EYCE) jsem například spoluorganizovala týden pro mladé lidi v Sarajevu. To všechno považuju za důležitou součást vysokoškolského studia. Stejně tak i to, že když je člověk dobrovolnicky angažovaný, tak mu škola dává podporu v tom, aby se podobným aktivitám věnoval, a není to vnímáno jako něco, co člověka zatíží, ale naopak ho to rozvíjí. Poslední rok pro tebe musel být neuvěřitelně hektický. Na podzim minulého roku jsi stihla při mateřské dovolené obhájit dizertační práci a současně se stát poslankyní. Bylo složité rozhodnout se ke kandidatuře do sněmovny v pozici mámy dvou malých dětí? Dizertaci jsem naštěstí odevzdala už na začátku července 2017, tedy přesně měsíc po porodu, což jsem chtěla stihnout kvůli parlamentní kampani. Ke kandidatuře jsem se popravdě rozhodla s přesvědčením, že čtvrté místo je naprosto bezpečné. Chtěla jsem podpořit Piráty a ukázat, že mají ženy a že mají lidi se zkušeností z komunální politiky. Opravdu mě nenapadlo, že vytyčený cíl 10 % může být i překročen. Ale jsem člověk, kterému když se podobná věc stane, tak tu nečekanou výzvu prostě přijme. Poslankyní jsi tedy teprve pár měsíců. Nicméně v politice na komunální úrovni ses angažovala už dlouhá léta před tím. Jaká témata tě původně do politiky přivedla? Do komunálu na Praze 10 mě původně dostaly skutečnosti spojené s netransparentním rozhodováním, kontroverzní aktivity společnosti Key Investments, nemožnost odkupu tzv. viladomů lidmi, kteří v nich celý život žili a další. Z klasického občanského watchdogového sdružení Zaostřeno na Desítku, které jsme s dalšími kolegy založili, se později stalo politické hnutí Vlasta, kde jsem se angažovala už jako členka Pirátů. Mezi témata, jimž se prioritně aktuálně věnuješ, patří kromě sociálního a dostupného bydlení, péče o děti v rodinách a vznik porodních domů a center i dětské skupiny a dostupné školky, tedy téma velmi aktuální pro mladé matky. Jak se daří tobě skloubit roli mámy s časově určitě extrémně náročnou profesí nejen poslankyně, ale i místopředsedkyně Pirátů a zastupitelky Prahy 10? Já se především zabývám tím, jak funguje sociální systém. Jedno z hlavních témat v Pirátech je dostupnost bydlení, protože člověku příliš nepomůže, že může umístit dítě do školky, když přitom nemá kde bydlet. Raketový růst nájmů nejen v Praze je v posledních třech letech alarmující. My chceme vidět společnost v celku a nejen vytrhávat jednotlivé dílky skládačky. Věnuju se tedy tématům souvisejícím takto široce se sociální politikou a jako místopředsedkyně Výboru pro sociální politiku mám i šanci podívat se do míst, kam se jinak člověk nedostane. Se Stálou komisí pro rodinu, rovné příležitosti a národnostní menšiny jsme například navštívili ženskou věznice ve Světlé nad Sázavou, kde je umístěných i několik matek s malými dětmi. Hodně si vážím zkušenosti vidět svět v těchto všech souvislostech a mnohem víc si potom dokážu užít chvíle se svými dětmi. Myslím, že to u nás funguje jako všude jinde, kde máma pracuje na celý úvazek, a že jsem již našla nějakou cestu, jak to skloubit. Když mám nějakou schůzi večer nebo o víkendu, vyberu si volno jindy, abych skutečně měla víceméně jeden plný úvazek a ne víc. Jak již bylo zmíněno, na fakultě jsi strávila mnoho let v roli studentky, ale později nějaký čas i v pozici akademičky a pedagožky. Nechybí ti tvoje původní profese překladatelky či lingvistky? Zrovna dnes ráno jsem si s nostalgií četla svoji asi poslední literární recenzi v Plavu na překlad Shella Silversteina… Už si vůbec nevzpomínám, že toto byla také součást mého života. V posledních týdnech si ale mnohem víc uvědomuji, že ono poměrně přesné vnímání jazyka, které mi dalo jak překladatelsko‑tlumočnické vzdělání, tak i korpusově‑lingvistická průprava, je obrovskou pomůckou, abych nemusela řešit nějaké formulační neobratnosti na sociálních sítích a abych lépe vycítila, co se koho dotkne a jaké slovo vzbudí jakou reakci. Jsem přesvědčena, že tento rozměr lidské společnost je hodně podceňován. Na jedné straně je většina komunikace neverbální, na druhé straně v okamžiku, kdy tak velkou roli hrají média, tak vhodná volba té verbální složky umožňuje předejít mnoha zbytečným nedorozuměním. Myslím, že není náhoda, že například kanadský premiér je vzděláním anglista a má tedy průpravu, jak zacházet s jazykem a jak pracovat s příběhy a archetypy. Na půdu FF UK se nicméně stále vracíš, nedávno například jako jedna z mluvčích v rámci panelové diskuze na téma Humanitní vzdělání a politická kultura. Co pro tebe zpětně tvoje alma mater FF UK znamená? Já jsem jasný příklad toho, jak těžké je v životě vědět, co přesně z našeho vzdělání využijeme. Není možné dát jasné rovnítko mezi to, co jsem se naučila, a to, jak to zpeněžím a jak to té společnosti vrátím. Ale současně se domnívám, že právě schopnost kontextualizace a interpretace věcí v souvislostech a zpracování větších objemů informací včetně vyhodnocování jejich relevance je přesně to, co mi rozhodně akademické prostředí dalo. Co mi naopak dalo prostředí dobrovolnické a občanské, je schopnost práce v týmu, což se na akademické půdě tolik nepěstuje a jsem přesvědčena, že by to bylo hodně přínosné. Umíš si představit, že by ses na fakultu vrátila? Měla jsi vůbec ambice tam zůstat? V průběhu let mě začalo vedení odborných seminářů hodně bavit a i v tomto rozhovoru bych ráda poděkovala profesoru Františku Čermákovi, českému průkopníkovi oboru korpusové frazeologie a idiomatiky, že vedl moji dizertaci, a kolegyni Marii Kopřivové, s kterou jsme seminář na toto téma po něm dva roky vedly. Kombinace zkoumání velkých objemů jazykových dat s oborem zaměřeným na metafory a na uzualizované výrazy mě nepřestává fascinovat. Věřím, že na to ještě někdy v životě dojde, i kdyby to měl být jen nějaký sloupek pro noviny o tom, jak politici pořád do něčeho hází vidle. Před 10 lety ti dokonce vyšla sbírka básní Napříč kůrou. Najdeš dnes ještě někdy chuť a čas psát básně? Občas ještě něco sepíšu, ale opravdu jenom do šuplíku. V současné roli nemám potřebu ty řádky zveřejňovat a potom se hájit, že to buďto není klišé, anebo naopak řešit, jestli to není příliš extravagantní. Je něco, co bys vzkázala současným či budoucím studentům FF UK? Je obrovskou výhodou, když člověk může plně studovat a nemusí při tom příliš pracovat. Alespoň v prvních ročnících studia je opravdu dobré se do toho ponořit. A to nikoliv proto, aby člověk zůstal teoretikem, ale proto, že například právě u jazykových oborů je opravdu nutné ty objemy znalostí získat – ať už četbou, sledováním aktualit i historických souvislostí či poslechem. Současný trend, že všichni při studiu hned začínají pracovat, nakonec podle mě vede ke skutečnosti, že se opravdové přínosy skutečného vzdělání výrazně zmenšují. Ti lidé sice splní potřebné nároky, ale takové ty vedlejší efekty, že člověk zjistí, jak úžasně rozmanitý je třeba jazykový systém v jiných koutech světa a jaké kulturní bohatství jiné jazyky představují, to je možné jenom tehdy, když máte trochu volného času. A jak vypadá poslanecká práce? 27.6. byla ve Sněmovně ombudsmanka Anna Šabatová. Příklad toho, jak vypadá bezprostřední reakce na poslance Tomia Okamuru a jeho kritiku Kanceláře veřejného ochránce práv, najdete na videu s Olgou zde. rozhovor vedla Veronika Nováková

Zemřela významná česká nordistka Helena Kadečková

2. červenec 2018 - 8:41
S hlubokým zármutkem jsme přijali zprávu, že v sobotu 30. června zemřela ve věku nedožitých 86 let významná česká nordistka, docentka severských literatur a překladatelka z norštiny, islandštiny, staroislandštiny a dánštiny paní Helena Kadečková. Na Filozofické fakultě UK přednášela dlouhých 53 let, vychovala několik generací nordistů. Profesní kariéra Heleny Kadečkové začala studiem germanistiky a nordistiky na Filozofické fakultě UK (1952–1957), na něž navázala tříletým studiem islandštiny na Univerzitě v Reykjavíku (mezi lety 1957–1963). V roce 1968 získala na Univerzitě Karlově tituly PhDr. a CSc., roku 1991 se stala docentkou. Od roku 1958 do roku 2011 přednášela na Ústavu germánských studií. Kromě pedagogické činnosti se celoživotně věnovala překladu, především z norštiny, islandštiny, staroislandštiny a okrajově také z dánštiny. Vydala řadu odborných studií o severských literaturách, napsala rovněž dvě knihy beletrie inspirované těmito teritorii. Za svou propagaci severských kultur získala několik ocenění: norský Královský řád za zásluhy, norský Řád sv. Olava a islandský Sokolí řád za rozvoj islandské kultury v zahraničí. Odchodem doc. Heleny Kadečkové ztrácí česká nordistika velkou osobnost, stejně jako ji ztrácí její domovská Filozofická fakulta UK a celá akademická obec. Bude chybět svým blízkým, přátelům, kolegům, komunitě svých někdejších studentů. České kultuře budou chybět knihy, k jejichž vypravení už nepřispěje. Zde odkaz na rozhovor Heleny Kadečkové pro Souvislosti.   Výběr z publikací Heleny Kadečkové (pouze knižní) Odborné monografie (samostatné) Dějiny severských literatur I. Středověk. Praha: Univerzita Karlova, 1989. 2. a 3. vyd. 1993 a 1997. Dějiny Islandu. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2001. 2. dopl. vyd. 2009. Podíl na odborných monografiích Dějiny Norska. (spoluautoři: M. Hroch, E. Bakke) Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2005. Moderní skandinávské literatury 1870–2000. (spoluautoři: M. Humpál, V. Parente-Čapková) Praha: Karolinum, 2006. 2. dopl. a rev. vyd. 2013. Editorská činnost Severské balady. (překlad L. Hegera a M. Novotné) Praha: Aurora, 2000. (ediční příprava spolu s M. Novotnou a O. Burianem) Edda. (překlad L. Hegera) Praha: Argo, 2004. (ediční příprava, revize a úprava překladu, poznámkový aparát) Popularizační práce Soumrak bohů. Severské mýty a báje. Praha: Aurora, 1998. 2. vyd. 2009. Podíl na popularizačních pracích Slovník severských spisovatelů. (D. Hartlová a kol.) Praha: Libri, 1998. 2. dopl. a aktual. vyd. 2004. Překlady Snorri Sturluson. Edda. Sága o Ynglinzích. Praha: Odeon, 1988. 2. vyd. Praha: Argo, 2003. Saxo Grammaticus. Příběh Amleta, prince jutského. Praha: Leda, 1996. Staroislandské povídky. (s V. Dudkovou) Praha: Dauphin, 1999. Sága o Völsunzích a jiné ságy o severském dávnověku. (s V. Dudkovou a T. Vachunovou) Praha: Argo, 2011. Další překlady viz stránky Obce překladatelů.

Univerzita Karlova je jednou z prvních evropských univerzit usilujících o propojení evropského vědeckého a vzdělávacího prostoru

29. červen 2018 - 16:27
UK: Rektoři čtyř prestižních evropských univerzit – Univerzity Karlovy, Universität Heidelberg (Německo), Sorbonne Université (Francie) a Uniwersytet Warszawski (Polsko) – se 29. června sešli v Praze při příležitosti realizace výjimečného partnerství, tzv. Evropské univerzitní aliance – 4EU.

CfP: Resilience of Heritage in Resilient Cities

29. červen 2018 - 13:19
We invite authors of both theoretical or empirical research studies to join us at a workshop devoted to the concept of resilience in general and connected to urban heritage in particular (November 15th – 16th, 2018, Charles University, Prague, Czech Republic). The idea of the workshop is rooted in our project which observes adaptation processes in historical perspective in the context of accelerating urbanisation; focuses on the new important phenomenon of cultural heritage; analyses the role of experts in managing our society in various regions. All these research strands are reflected, to a varying extent and in different ways, in the context of changing but at the same time stable and resilient city, by means of a creative implementation of innovations and a strategic use of tangible and intangible cultural heritage. In approach to cultural heritage we are inspired by Graham and Howard (2008), understanding it as a result of negotiation through which some past is selected for protection and representation for the present and to leave message for the future. We focus mainly, though not exclusively, on European towns and cities for which the self-identification, historicity, stability of form, and a set of urban functions are more important criteria of urbanity than the number of inhabitants. Resilience is a broad term (e.g. Bollig 2014) pointing to the capacity of the system to adapt to various external pressures and disturbances. In relation to cities it is most often used when the capacity of cities to resist or recover from natural and man-made catastrophes is explored – floods, earthquakes, war destructions. How can we explore adaptation of cities through resilience? How is it linked to sustainability? To resistance? How is resilience related to cultural heritage and cities? Is resilience limited to this perspective, or is there more? Who can influence the process of making the city’s heritage resilient? We invite contributions built on various approaches and various understanding of adaptation of cities (urbanized societies), of resilient heritage and resilience of heritage. The language of the workshop will be English. Please send your name, professional affiliation and a title of your contribution to  luda.klusakova@ff.cuni.cz  by September 30th, 2018. The organizers will announce the selection of contributors and the final programme on 15th October. The workshop is supported by KREAS and REACH projects. Organizers: Institute of Sociological Studies at the Faculty of Social Sciences, KREAS VP2WP3 “Adaptation in Historical Perspective” research team, and REACH project at the Institute of World History of the Faculty of Arts, Charles University, the Czech division of the UNESCO–MOST Program.

Aktuality

Pan dr. Macek upozorňuje, že s ohledem na malý počet dosud odevzdaných proseminárních prací je...

09. červenec 2018

Vážení a milí studenti,

stále ještě nejsem fit. Přednášku z "Úvodu do dějin umění" v...

16. prosinec 2017