Filozofická Fakulta

Fakulta

Syndikovat obsah
Filozofická fakulta Univerzity Karlovy je tradičním centrem české vzdělanosti. FF UK vznikla jako fakulta svobodných umění v rámci univerzity díky zakládací listině Karla IV. ze dne 7. dubna 1348.
Aktualizace: 9 min 6 sek zpět

Zemřel významný psycholog prof. Jaromír Janoušek

17. říjen 2017 - 16:08
V úterý 10. října 2017, ve věku 86 let, zemřel prof. PhDr. Jaromír Janoušek, DrSc., emeritní profesor Univerzity Karlovy.  Katedra psychologie FF UK a česká psychologická obec ztratily vynikajícího odborníka, významnou osobnost v oboru sociální psychologie s domácím i mezinárodním respektem, laskavého a moudrého člověka, který dovedl pomoci a podpořit nejen ve věcech odborných. Jaromír Janoušek se narodil 19. března 1931 v Polici nad Metují. Matka byla učitelka, otec soudce. Rané dětství prožil v Chotěboři, kam se celý život rád vracel, i když od roku 1937 žil s rodiči v Hradci Králové. V roce 1950 tam zakončil maturitou studium na reálném gymnáziu. V letech 1950–54 studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy filozofii a psychologii. Studium zakončil obhajobou diplomové práce „Gnozeologický význam Pavlovova učení o analyticko-syntetické činnosti mozku“.  V roce 1957 dokončil vědeckou aspiranturu na filozofické fakultě Lomonosovovy univerzity v Moskvě disertační prací „Biologické předpoklady subjektivního odrazu objektivního světa“, kde měl možnost setkávat se s  S. L. Rubinštejnem, školitelem mu byl světově proslulý neurofyziolog  A. L. Lurija, který patřil k nejbližším spolupracovníkům neméně celosvětově postupně doceňovaného L. S. Vygotského.  Moskevský pobyt umožnil Jaromíru Janouškovi seznámit se také s koncepcí činnosti a vývoje psychiky A. N. Leonťjeva. V tehdejším Československu se spolu s A. Jurovským, působícím na Slovensku, zasloužil o prosazení sociální psychologie jako disciplíny nezbytné pro vysvětlení fungování lidské psychiky. V roce 1961 na prvním kongresu Československých psychologů vystoupil J. Janoušek s referátem, ve kterém poukázal na metodologickou nezbytnost zavést do psychologického výzkumu otázky zkoumání sociální determinace psychiky. Výsledkem bylo nejen zřízení oddělení sociální psychologie na půdě ČSAV, ale také zavedení předmětu sociální psychologie na vysokých školách, kde se vyučovala psychologie. Jeho pracovní aktivity byly spojeny s katedrou filozofie FF UK, dále s Pedagogickým ústavem J. A. Komenského ČSAV, později se spolupodílel na založení Psychologického ústavu ČSAV, kde vedl oddělení sociální psychologie a úzce spolupracoval s katedrou psychologie FF UK. V letech 1981 – 1990 byl vedoucím tohoto pracoviště. Podařilo se mu spojit roztříštěné a odborně úzce zaměřené členy do jednoho funkčního celku. Vždy dbal o to, aby katedra vedle pedagogické činnosti byla zapojena do řešení vědecko-výzkumných úkolů. Na všech pracovištích, která J. Janoušek vedl, dokázal kolem sebe vytvořit tým, který řešil zásadní otázky psychologie (např. socializace, sociální motivace, společná činnost, skupinové řešení problémů). V roce 1983 se stal profesorem, v roce 1986 doktorem psychologických věd (DrSc). V roce 1990 pak prof. Jaromír Janoušek odjel na roční studijní pobyt do USA, kde se ve Stanfordu stal členem výzkumného týmu Centra pro pokročilá studia v sociálních a behaviorálních vědách. Navázal zde na dřívější spolupráci s významnými sociálními psychology, jako byl H. Kelley, R. Zajonc, D. Campbell, M. Deutsch aj. Po návratu působil v obnoveném Psychologickém ústavu FF UK až do jeho sloučení s katedrou psychologie a jeho odborné zaměření se posunulo na uplatnění sociální psychologie v ekonomické praxi. Mezinárodního uznání dosáhl za úsilí o propojení severoamerické, západoevropské a východoevropské sociální psychologie. V říjnu 1968 za mimořádně dramatických okolností, důkladně zdokumentovaných v zahraniční literatuře, dokázal zorganizovat v Praze konferenci zástupců těchto částí světa.  Setkání významně přispělo k rozšíření Evropské asociace experimentální sociální psychologie, ale bylo také mocným stimulem pro rozvoj sociální psychologie v Československu. V té době byl členem několika mezinárodních výborů pro sociální psychologii a stal se představitelem Evropské asociace experimentální sociální psychologie pro střední a východní Evropu. Roli prostředníka mezi východní a západní sociální psychologií plnil následující dlouhá léta. Odborně u Jaromíra Janouška nejprve dominovala obecná psychologie poznávacích procesů. Později se stala těžištěm jeho práce sociální psychologie, ale stejně tak se věnoval nejobecnějším otázkám lidské psychiky a vědomí, kde vyzvedává jejich významovou povahu.  Jeho celoživotním výzkumným tématem byla komunikace. V roce 1968 publikoval práci Sociální komunikace, jež je dosud chápána za přelomovou ve výkladu tohoto sociálně psychologického tématu. S kolektivem autorů připravil jednu z prvních původních učebnic sociální psychologie (1988) a vůbec první učebnici metod sociální psychologie u nás (1986). Jeho poslední publikace Psychologické základy verbální komunikace vyšla v roce 2015. Jeho  vědeckovýzkumné, pedagogické a organizátorské aktivity jsou těsně spjaty s Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy. Především svými stěžejními publikacemi reprezentoval „pražskou linii“ sociální psychologie formovanou jeho působením a spojenou s aktivitami na katedře psychologie. Výrazně se věnoval studentům doktorských studijních programů. Základní životopisné údaje prof. Jaromíra Janouška dokladují jeho výjimečný význam pro utváření a rozvíjení sociální psychologie u nás, pro mimořádně významnou roli na poli široké mezinárodní spolupráce. S hlubokou úctou a smutkem se s profesorem Jaromírem Janouškem loučí kolegové a studenti z katedry psychologie FF UK. Parte

FF UK v rámci Týdne vědy a techniky nabídne řadu přednášek

17. říjen 2017 - 14:05
V týdnu od 6. do 12. listopadu 2017 proběhne po celé České republice již 17. ročník Týdne vědy a techniky AV ČR.  Filozofická fakulta přispívá následujícím programem: 6. 11. 10:00–12:30 | chodba druhé patro, hlavní budova FF UK (náměstí Jana Palacha 2, Praha 1) Československo 38–89: Vnitřní pohraničí  Přijďte si vyzkoušet druhý díl počítačové hry o soudobých českých a československých dějinách před jejím uvedením na trh! Hra Československo 38–89: Vnitřní pohraničí se zabývá poválečným uspořádáním, odsunem sudetských Němců a nástupem komunismu k moci. Domovská stránka hry 15:50–17:20 | místnost č. 200, hlavní budova FF UK (náměstí Jana Palacha 2, Praha 1) Kulturní opozice – porozumění kulturnímu dědictví disentu v zemích bývalého socialistického bloku Představíme základní cíle mezinárodního projektu financovaného z programu Horizon 2020 a budeme prezentovat náš hlavní výstup: digitální registr, který budujeme jako rozsáhlou online databázi sbírek a fondů týkajících se různých forem nezávislé a opoziční kultury v zemích bývalého socialistického bloku. Chceme přispět ke zlepšení přehledu a zvýšení povědomí o těchto sbírkách. Zároveň sbírky a aktéry kolem nich studujeme v širším sociálním, politickém a kulturním kontextu. Mgr. Miroslav Michela, Ph.D. (Ústav českých dějin FF UK) Mgr. Marta Harasimowicz (Ústav českých dějin FF UK) 17:30–19:00 |místnost č. 200, hlavní budova FF UK (náměstí Jana Palacha 2, Praha 1) Středověk a populární kultura Archetypem dnešního pohledu na tento žánr je přirozeně Pán prstenů J. R. R. Tolkiena, jehož autor v podstatě otevřeně udával středověké dějiny Evropy jako bezprostřední inspiraci. Středověk ale cítíme i za příběhy George R. R. Martina. Hranice mezi středověkem a fantasy se tak stírá do té míry, že specifickým dílem žánru jsou i příběhy, které využívají fantastickou látku pro naprosto konkrétní příběhy a postavy, které si autoři „vypůjčili“ ze „ůskutečných“ dějin. Mgr. Jakub Izdný (Ústav světových dějin FF UK) 7. 11.  15:50–17:20 | místnost č. 303, Šporkův palác (Hybernská 3, Praha 1) Nadvláda memů Přednáška připomene historii pojmu mem, který jako termín poprvé použil Richard Dawkins v roce 1976. Od té doby se memy dočkaly několika pokusů o klasifikaci v různé šířce pojetí. Přednáška bude zaměřena na proces kulturní selekce, který určuje úspěšnost replikace memů. Konkrétní příklady memů budou vycházet z obrazu umělé inteligence v současné popkultuře. Mgr. Hana Bednářová (Ústav českého jazyka a teorie komunikace FF UK) 17:45–19:00 | místnost č. 303, Šporkův palác (Hybernská 3, Praha 1) Živoucí fosilie? Čínské znakové písmo na cestě do digitálního světa Čínské znakové písmo je považováno za jeden z nejstarších kontinuálně používaných písemných systémů na světě. Třebaže od prvních archeologicky doložených nápisů na věštebných kostech a krunýřích z doby před více než 3200 lety prošel systém čínského znakového písma po grafické stránce dlouhým vývojem, po stránce funkční zůstává po celou dobu takřka neměnný. Mgr. Ondřej Škrabal (Ústav Dálného východu FF UK) 8. 11.  15:50–17:20 | místnost č. 131, hlavní budova FF UK (náměstí Jana Palacha 2, Praha 1) Prezentace projektu Online encyklopedie migrace O tzv. době post-faktické se již napsalo mnoho, jsme ale schopni reagovat na enormní množství rychlých a neověřených zpráv kolujících internetem? Jedním z pokusů odpovědět na tuto otázku je odborně-popularizační interaktivní portál Online encyklopedie migrace, který nedávno uvedli do provozu studenti Univerzity Karlovy. Prezentaci encyklopedie bude předcházet úvodní analýza současné české i mezinárodní mediální krajiny a fenoménu nových médií z pohledu sociologie médií. Domovská stránka encyklopedie 9. 11.  15:50–17:20 | místnost bude upřesněna Internet ve společnosti a společnost na Internetu Dnes si mnoho z nás nedovede život bez mobilu a internetu představit. A přitom je to poměrně nedávno, kdy jsme bez problémů fungovali bez nich. Co hlavního tyto technické novinky změnily z pohledu sociologie? Čím a jak se vlastně zabývá sociologie internetu? A jaké jsou její hlavní poznatky? Přednáška se zaměří zejména na dopad změn v oblasti komunikace ve společnosti jako celku, v oblasti udržování mezilidských vztahů a v oblasti vlivu těchto technologií na sociální nerovnost. Mgr. Petr Lupač, Ph.D. (Katedra sociologie FF UK)       Program celého Týdne vědy a techniky naleznete zde.

Symposium u příležitosti výročí navázání diplomatických vztahů mezi Československem a Mexikem

17. říjen 2017 - 10:05
Středisko ibero-amerických studií FF UK pořádá 20. října v posluchárně 206 ve Šporku jako připomínku výročí navázání diplomatických vztahů mezi Československem a Mexikem symposium věnované kontaktům mezi  oběma entitami. Tyto kontakty se utvářely dávno předtím než byly ustaveny Mexiko a Československo jako nezávislé státní útvary a desítka aktivních účastníků symposia tak bude hovořit o prvních Středoevropanech v Novém Španělsku, nejen notoricky známých jezuitských misionářích, o českých účastnících Maxmiliánova dobrodružství či diplomatických aktivitách bývalého profesora Filosofické fakulty UK Vlastimila Kybala i o kulturní dimenzi těchto kontaktů ve výtvarném umění a literatuře. Ve všech sférách – politické, ekonomické i kulturní – patřily a patří mexicko-československé (a mexicko-české) vztahy k nejužším přinejmenším v rámci hispánského světa. Tento fakt se projevil i za druhé světové války, kdy Mexiko přijalo nejen řadu československých exulantů, ale bylo prvním státem regionu, který diplomaticky uznal československou vládu v exilu a poskytoval jí aktivní podporu. Také vzhledem k tomu, že akci pořádáme ve spolupráci s mexickým velvyslanectvím v České republice, je jednacím jazykem španělština. Všichni zájemci o vztahy české společnosti nejen s Mexikem, ale celým hispánským světem, jsou srdečně zváni. Program

Přednášky hostující profesorky dr. Dörte Andres

16. říjen 2017 - 12:49
Ústav translatologie srdečně zve všechny studenty studijního programu překladatelství a tlumočnictví, doktorandy i další zájemce z řad akademické obce a odborné translatologické veřejnosti na tři inspirativní přednášky hostující profesorky dr. Dörte Andres z univerzity Mainz/Germersheim. Prof. D. Andres vystoupí v rámci kurzu Metody výzkumné práce v tlumočení v pondělí 23.října 2017 (17:30-20:15) v prostorách Ústavu translatologie, učebna 206, 2.patro, Hybernská 3 a přednese v angličtině tyto tři přednášky: 1) Let´s come together – An integrated approach to interpreting and translation through the prism of process research 2) Alain Fleischer´s Prolongations or: The End of Europe 3) Conference Interpreting in the Third Reich Hojná diskuse a aktivní účast vítány. Za organizátory: prof. PhDr. Ivana Čeňková, CSc., ÚTRL. Přednášky se konají díky Rozvojovému projektu FF VS UK 2016-2018 TO1 – Hostující profesoři a inovace PP ANMT0002 Teorie tlumočení pro nMgr. studenty.

Egyptologové objevili v Abúsíru nový chrám Ramesse II.

16. říjen 2017 - 10:06
Archeologické výzkumy Českého egyptologického ústavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy na jeho archeologické koncesi v Abúsíru potvrdily existenci doposud zcela neznámého chrámového komplexu staroegyptského panovníka. Byl objeven na východním okraji české koncese, v prostoru, která vytváří přirozený předěl mezi úrodnou oblastí kolem Nilu a jeho terasou. Do komplexu o rozměrech 32 x 51 m se vstupovalo širokým pylonem z nepálených cihel. Za ním se nacházelo rozlehlé nádvoří, ze kterého bylo možné pokračovat jednak přímo do kamenného dvora, ale také do dvou identických a poměrně dlouhých skladištních staveb, které uzavíraly pravou a levou stranu komplexu. Na základě archeologických dokladů můžeme předpokládat, že cihlové boční zdi vnitřního dvora byly lemovány kamennými sloupy a přinejmenším na některých místech bylo modře malováno. Ze zadního konce dvora se po rampě či po schodišti vstupovalo do vyvýšené kamenné svatyně, jejíž zadní část byla rozdělena na tři paralelní místnosti. Pozůstatky této budovy, která tvořila jádro komplexu, byly překryty množstvím písku a kamenných úštěpů, z nichž mnoho neslo fragmenty malovaných reliéfů. Tyto nálezy znamenají neocenitelný zdroj informací nejen pro rekonstrukci výzdobného programu svatyně, ale také pro určení funkce a datování celého komplexu. Na základě textových a ikonografických dokladů je komplex datován do období Nové říše, konkrétně do vlády panovníka Ramesse II (cca 1279-1213 př. Kr.). Jeho jméno a královská titulatura jsou doloženy mezi odkrytými reliéfními fragmenty. Dále byly rozpoznány také fragmenty výzdoby spojené s kultem slunečních božstev (jako je Re, Amun a Nechbet) a s královskou autoritou (král a bůh Horus). Stavba tohoto typu koresponduje se stavebním programem výše zmíněného panovníka v memfidské oblasti, avšak toto je doposud jediný archeologicky doložený chrám tohoto panovníka na sakkárské a abúsírské nekropoli. Samotný chrám velice dobře odpovídá státní ideologii Ramesse II. a místním tradicím, zaměřeným na sluneční kult. Přítomnost chrámu v abúsírské a sakkárské oblasti může více objasnit jejich důležitost pro náboženství a ideologii během období Nové říše. Podle vedoucího české expedice, profesora Miroslava Bárty, v současnosti jednoho ze šesti vědců Univerzity Karlovy ověnčeného cenou Donatio, poskytuje nález chrámu Ramesse II. unikátní doklad stavební a náboženské aktivity tohoto krále v memfidské oblasti. Zároveň ukazuje permanentní status slunečního boha Rea, který byl v Abúsíru uctíván už od 5. dynastie a jehož kult získal v Nové říši opět na důležitosti.

Ústav pro dějiny umění zve na konferenci “Pražské zahrady 1600-1800”

13. říjen 2017 - 11:40
Ústav pro dějiny umění spolu s Galerií hlavního města Prahy srdečně zve na studentskou konferenci na téma “Pražské zahrady 1600-1800”, která se uskuteční příští týden, ve dnech 19. – 20. října. Období mezi lety 1600 a 1800 zastupuje v Praze nečetné množství děl vynikající výtvarné kvality, která mohou směle konkurovat originalitou ideového i výtvarného konceptu, stejně jako mimořádnou kvalitou provedení, těm nejvýznamnějším uměleckým centrům tehdejší Evropy. Specifické geomorfologické charakteristiky území, na němž se toto historické město rozkládá, měly mimo jiné zásadní vliv na podobu zahrad, které se v tomto období staly z hlediska způsobu sebeprezentace jejich majitele stejně důležitým projektem jako architektura přilehlých paláců, letohrádků a dalších reprezentativních sídel. Ačkoliv problematice pražských zahrad v daném období bylo věnováno několik obsáhlých publikací ve formě syntéz, ale i dílčích studií, řada zajímavých otázek v nich nebyla zodpovězena a dokonce možná ani vyslovena. Nadcházející konference se chce zaměřit na veškeré historické, uměleckohistorické a kulturní aspekty těchto zahrad. Zvolené časové vymezení napovídá, že jedním z cílů je zmapovat podrobněji východiska tohoto fenoménu před jeho vrcholným obdobím, které zahajuje zahrada letohrádku Trója, až po jeho vyznívání na samém sklonku 18. století, v jehož druhé polovině dochází navíc k řadě zásadních změn. Ty se dotýkají jak nových prvků, které vstupují do těchto zahrad, tak především celkového chápání jejich role i ideální podoby. Konference bude rozdělena na dvě části. První den (19. října) bude konference otevřena exkurzí do vybraných zahrad, které jsou součástí paláců nacházejících se na území Malé Strany. Odpoledne téhož dne bude věnováno výstavě Kámen, štuk, terakota – Sochařská díla z pražských zahrad v Trojském zámku. Během druhého dne (20. října) zazní všechny příspěvky, a to v přednáškovém sále domu U Kamenného zvonu. Program konference 19. 10. 2017 – celodenní exkurze 10:00 zahájení konference exkurzí do zahrad paláců na Malé Straně / sraz účastníků u vstupu do Vrtbovské zahrady 10:15–12:30 komentovaná prohlídka zahrady: Terezie Bednářová 12:30–14:00 přestávka na oběd a individuální přesun k areálu zámku Troja / sraz účastníků u vstupu do areálu zámku Troja 14:00–17:00 komentovaná prohlídka vybraných prvků a částí zahrady: Marie Foltýnová, Kateřina Adamcová a komentovaná prohlídka výstavy Kámen, štuk, terakota – Sochařská díla z pražských zahrad > v Trojském zámku: Marie Foltýnová 20. 10. 2017 – přednášková část konference (Dům U Kamenného zvonu) 10:00 Marie Foltýnová (GHMP), Kateřina Adamcová (Ústav pro dějiny umění, FF UK v Praze): Zahájení programu druhého dne konference 10:15 Kateřina Adamcová: Dvojice kašen na horní terase zahrady zámku Troja a otázka výtvarného žertu jako prostředku dobové sebereflexe umělců 10:45 Martin Hořák: Zaniklá zahrada Jana Kryštofa Bořka v Praze – Střešovicích 11:15 Tadeáš Kadlec: Zahrada malostranského paláce hraběte Přehořovského z Kvasejovic v kontextu tvorby architekta G. B. Alliprandiho 11:45 Kryštof Loub: Nové poznatky o tvorbě pražského sochaře Petra Prachnera (1744–1807) 12:15–13:00 přestávka a občerstvení 13:00 Anežka Kučerová: Hřbitov jako zahrada a zahrada jako místo posledního odpočinku 13:30 Veronika Vránová: Čínská inspirace v parku usedlosti Cibulka v Praze 5 – Košířích 14:00 Marie Foltýnová: Soubor terakotových váz a bust ze zahrady zámku Troja 14:30 diskuse a závěrečné slovo Facebook akce Leták a program  

Státní rigorózní zkoušky v listopadu 2017

12. říjen 2017 - 9:40
Státní rigorózní zkoušky v listopadu 2017

Proběhne čtvrtý ročník Mezinárodního dne archeologie

11. říjen 2017 - 17:35
Přijďte jej v sobotu 21. října od 10:00 do 16:00 hodin oslavit spolu s námi do areálu pražského Karolina, kde se na přípravě bohatého programu podílelo hned několik pražských archeologických institucí. Jako každý rok se můžete těšit na množství workshopů a přednášek. Odkrývejte taje vědy a vydejte se s námi na výlet do života v dávné minulosti. Zjistíte, proč jsou archeologie a spřízněné přírodní vědy důležité i pro život v současnosti, a že dávná minulost není vůbec tak vzdálená, jak by se mohlo zdát. V areálu Filozofické fakulty UK (Celetná 20) si malí i velcí návštěvníci mohou vyzkoušet práci archeologů, antropologů, paleontologů, geochemiků i geologů a zároveň nahlédnout do tajů života v pravěku či egyptském i evropském starověku. Program bude doplněn krátkými přednáškami na zajímavá témata. Ve 13:00 proběhne diskuse s Jiřím Bartoškou, představitelem Sokola ze známé pravěké trilogie podle Eduarda Štorcha. Dokumentace kostrového hrobu a archeologický výzkum nanečisto, originály i repliky archeologických nálezů, nemocné kosti, štípání pazourku, kovárna, ověřování pravosti šperků mikroskopem, keltská převlékárna, drcení obilí v pravěké kuchyni, antický vojenský fotokoutek či staroegyptské hry, mumifikace v praxi nebo pravěké jeskynní umění, to je jen zlomek aktivit, na které se návštěvníci letošního ročníku mohou těšit. Nezůstávejte v sobotu doma a vydejte se s námi poznávat minulost! S oslavami Mezinárodního dne archeologie se můžete setkat i na dalších místech v ČR. Podívejte se na web akce nebo na její facebookový profil. tisková zpráva kontaktní osoba pro média: doc. PhDr. Miroslav Popelka, CSc. Ústav pro archeologii FF UK miroslav.popelka@ff.cuni.cz 731 840 335

Nový pracovní program Společenské výzvy 6 programu H2020

10. říjen 2017 - 12:01
Filozofická fakulta UK a Technologické centrum AV ČR si Vás dovolují pozvat na seminář, kde bude představen Nový pracovní program Společenské výzvy 6 programu H2020. Seminář se uskuteční dne 31. října 2017 od 15.00 hodin v místnosti č. 104 hlavní budovy Filozofické fakulty UK, nám. Jana Palacha 2, Praha 1. Cílem semináře bude představit možnosti zapojení výzkumníků ze společenských věd do programu H2020, který směřuje k řešení zásadních otázek a problémů, s nimiž se potýká evropská společnost, a témat nového pracovního programu Společenské výzvy 6 „Evropa v měnícím se světě“. Účast na semináři je po předchozí registraci zdarma. Registrovat se můžete vyplněním elektronického registračního formuláře do 27. října do 17h. Program 15.00–15.05 | Úvodní slovo Václav Cvrček, proděkan pro vědu a výzkum FF UK 15.05–15.30 | H2020 – představení a možnosti Michal Pacvoň, TC AV ČR 15.30–16.00 | Aktuální témata WP 2018–2020 Michal Pacvoň, TC AV ČR 16.00–16.30 | Zkušenosti úspěšných žadatelů Miroslav Michela, ÚČD FF UK, projekt COURAGE Luďa Klusáková, ÚSD FF UK, projekt REACH 16.30–17.00 | Jak na to? Doporučení pro potenciální žadatele Michal Pacvoň, TC AV ČR   pozvánka s programem

Middle East Lecture Series

9. říjen 2017 - 17:45
The Middle East Lecture Series will be inaugurated with a public talk by Professor Eugene Rogan (St Antony's College, Oxford). Prof. Rogan will be speaking on "The Wartime Context of the Balfour Declaration". October 12th, 5:30 PM

Představení kandidátů na funkci rektora UK

9. říjen 2017 - 16:40
UK: Představení kandidátů na funkci rektora Univerzity Karlovy v rámci první volby proběhne 12. října od 15 do 19 h v Modré posluchárně v Celetné 20. Setkání je veřejné a je otevřené všem zájemcům z řad akademické obce, zaměstnanců a veřejnosti.

Meetplace Univerzity Karlovy

9. říjen 2017 - 16:14
Ve čtvrtek 12. října bude v Kampusu Hybernská (Hybernská 4) od 11 hodin probíhat studentský jarmark. Večer bude program pokračovat ve Studentském klubu Celetná, kde se uskuteční debata na téma financování českého vysokého školství. Následovat bude několik koncertů a DJ.

Série přednášek o Středním východě

9. říjen 2017 - 11:03
Sérii zahájí veřejná přednáška profesora Eugena Rogana (St Antony's College, Oxford), který promluví na téma válečného kontextu Balfourovy deklarace. Přednáška se uskuteční 12. října od 17:30.

The Czech Poet Bohuslav Reynek Translated into English by doc. Justin Quinn

9. říjen 2017 - 2:14
In connection with the publication of the first-ever collection of poems by Bohuslav Reynek in English, The Well at Morning, the poet and translator Justin Quinn (Department of Anglophone Literatures and Cultures, CUFA) and the literary theoretician Martin C. Putna took part in an evening dedicated to literature during the Cold War and the translation of poetry. The Well at Morning comprises a selection of Reynek’s poems and several essays. Its aim is to introduce international readers to this extraordinary artist and to the cultural and historical context of his work. The volume also invites discussion about the reception of Reynek, a European poet, in the Czech Republic. The evening was hosted by David Vaughan; the renowned poet Petr Borkovec and Justin Quinn read a selection of poems in Czech and English. The book is published by Karolinum as part of the Modern Czech Classics series. Photo: Martin Janeček

Citová rétorika: Jak budit, chápat a pojmenovávat emoce. Proběhne první mezinárodní konference organizovaná Kreativní laboratoří VOICE

6. říjen 2017 - 15:21
21 odborníků z oblasti filozofie, teorie a dějin literatury, dějin umění a dalších oborů představí své příspěvky na téma „emoce“, jejich vyvolávání, vyjadřování, předávání a pojmenovávání. Časově konference pokrývá období od renesance po současnost a tematicky propojuje frankofonní literatury i filozofie napříč kontinenty. Konference se uskuteční 30. listopadu – 2. prosince 2017 u příležitosti vstupu Univerzity Karlovy do Agence universitaire de la Francophonie. Akce je zaštítěna Jeho Excelencí Rolandem Galharaguem, velvyslancem Francie v České republice. Emoce jsou zároveň tělesné vzruchy i duševní úsudky, iracionální projevy, které přesto potřebujeme pro svá rozhodování a činy, jsou vrozené a zároveň získávané v rodinném a společenském prostředí, všeobecně sdílené i odkazující k jednotlivým kulturám, pasivně zakoušené i úmyslně orientované, skryté v hlubinách našeho já i zjevně čitelné na naší tváři. Svou dvojznačnou povahou tak emoce zpochybňují tradiční dualismy a dichotomie západního myšlení. Naše konference vybízí k analýze a lepšímu pochopení jejich hluboce ambivalentního charakteru. Kognitivní význam emocí: zatemnění mysli versus racionální emoce Emoce byly po dlouhou dobu odmítané jakožto opak racionality, nicméně v posledních třiceti letech dochází k přehodnocení pohledu na ně jakožto na nedílnou součást kognitivního fungování člověka. Kognitivní vědci a neurobiologové (R. Sousa, A. Damasio) tvrdí, že racionální volby nevycházejí výlučně ani převážně z chladného záměru, nýbrž z toho, že konkrétní volbě přisuzujeme určitou citovou valenci. Tím se emoce přímo podílejí na tom, co bychom mohli nazvat praktickou racionalitou. Přesto však emoce, zejména v podobě prudkých vášní, mohou zatemnit rozum a přivádět nás k činům, jejichž následků posléze litujeme. Literatura nám prostřednictvím strategií a technik, které prozkoumáme, osvětluje fungování emocí, propojování tělesného a duševního v našich afektech i citové motivace jednání či naopak zábrany, které se mu stavějí do cesty. Etické a politické aspekty emocí: jejich povznášející i destruktivní povaha Emoce hrají dvojznačnou roli rovněž v oblasti etické a politické. Na jedné straně svědčí o naší schopnosti empatie a podmiňují naše morální jednání vůči druhému, na straně druhé mohou být prostředkem manipulace s cílem budit etnické či národnostní vášně. Z toho vyplývá potřeba promýšlet citovou výchovu, která by odpovídala rozvíjení skutečně demokratické společnosti. Podle Marthy Nussbaum nás právě emoce vzbuzované literaturou činí pozornějšími a citlivějšími vůči životům, které jsou velmi odlišné od těch našich, jakož i vůči křehkosti a zranitelnosti druhých. Literatura představuje důležitou laboratoř umožňující studovat obě stránky emocí, jejich výchovný i destruktivní potenciál. Narativní rozměr citového života: Jsou emoce universální, či kulturně podmíněné?  Emoce jsou stejně jako jiné způsoby adaptace na prostředí vepsány do naší biologické výbavy, a jsou tak universálním dědictvím odpovídajícím společnému vývoji lidstva. Tuto universalitu emocí však zároveň zpochybňují rozličné strategie, kterými ta či ona kultura institucionalizuje, schvaluje či potírá jednotlivé citové projevy. Z toho vyplývají nejen velmi heterogenní klasifikace a názvosloví v jednotlivých kulturách, ale i radikálně odlišné způsoby vyjadřování a literárního ztvárňování emocí, které prožíváme. Jinak řečeno, naše emoce jsou sociokulturně utvářené do té míry, do jaké každý jazyk strukturuje nás citový život svým vlastním způsobem a v níž je každý emoční projev zároveň formován morálními hodnotami a společenskými normami. Můžeme proto studovat třídění a literární zpracovávání emocí tím, že citovému životu položíme otázky ohledně jeho dějin a zeměpisného ukotvení, abychom lépe pochopili podmínky, v nichž se utvářel. program konference místo konání: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, náměstí Jana Palacha 2, Praha 1, místnost č. 104 datum: 30. listopad – 2. prosinec 2017 Oficiální partneři: CEFRES (Centre Français de Recherche en Sciences Sociales) University of Cambridge Université Paris 1 Panthéon-Sorbonne École Normale Supérieure de Lyon Université Paris IV-La Sorbonne Université Paris X-Nanterre Université de Reims Champagne-Ardenne Université Clermont-Auvergne Université de Limoges Université de Picardie JulesVerne Masarykova univerzita v Brně

MÍSTO MĚSTA: druhá (ne)konference studentského spolku Divná místa

5. říjen 2017 - 14:35
Setkání, které proběhne v pátek 13. října, se zaměří na vztah města a ekologie. V průběhu jednoho odpoledne a večera se můžete těšit na přednášky, projekci s odborným úvodem i hudební vystoupení. Stejně jako loni nebude dějištěm klasický konferenční sál. Zatímco PSÁT MĚSTO se odehrálo v prostorách bývalého kina 64 U Hradeb, letos se setkáme v budově o něco mladší, ale s neméně zajímavým příběhem. Vše proběhne v donedávna opuštěných prostorách provozní budovy Nové scény Národního divadla navržené Karlem Pragerem, která v restitucích připadla řádovým sestrám Voršilkám, prošla rukama společnosti Themos a divadlo ji teprve loni získalo zpět. Prostor čeká rekonstrukce, nyní je tedy i skvělá příležitost se na něj přijít podívat. Environmentální problémy jsou častým předmětem diskuzí a neustále se rozšiřuje i spektrum oblastí, kterých se ekologické uvažování dotýká. V rámci konference chceme nastínit, jak problematika vstupuje do vědeckých disciplín, které se tradičně vztahují k sociálnímu, duchovnímu i fyzickému prostoru člověka, a zjistit, jakým způsobem ekologické problémy v jednotlivých oblastech rezonují. Chceme zároveň relativizovat převládající pojímání přírodního a artificiálního jako dvou neslučitelných oblastí. Rádi bychom vytvořili prostředí pro diskuzi o vlivu člověka na (přírodní) svět, vzájemných hranicích obou sfér, povaze jejich koexistence a možných budoucnostech. Ve třech přednáškách promluví přední představitelé oborů o tom, jak vstupují ekologické otázky do jejich uvažování a jak se problém dotýká jejich disciplín. Jiří Sádlo je biolog a přírodovědec známý pro své zkoumání jevů na pomezí lidské kultury a přírody, věnuje se mimo jiné postkulturní krajině, studiu nové divočiny a nepřírodních biotopů. Miroslav Petříček ve své přednášce Místa mimo místa ukáže, jak se ekologické otázky promítají i do filozofického uvažování. Ve třetí přednášce s názvem Roboti a příroda Imro Vaško a jeho kolegové z Ateliéru Architektura III pražské UMPRUM představí, jak lze v tomto kontextu užívat nové technologie a výpočetní navrhování v architektuře. Můžete se těšit i na projekci jednoho z děl švýcarské umělkyně Ursuly Biemann, videoesej Deep Weather uvede její přítelkyně, kurátorka Mariana Serranová. Na závěr dne zazní ambientní kytarový koncert hudebníka Obelisk of light s projekcí Judity Levitnerové. Vstup na všechny body programu je zdarma. Celá akce bude spíše příjemným setkáním než akademickou konferencí. V jejím průběhu se mohou návštěvníci občerstvit přímo na místě u mobilního baru kavárny NONA. datum: 13. 10. 2017, 15:00–22:00 místo konání: Provozní budova ND, Národní 4, 110 00 Nové Město, Praha vstupné: zdarma událost na Facebooku

Valná hromada Studentského fondu 25. října 2017: děkanské volno

5. říjen 2017 - 14:13
Vážené kolegyně, vážení kolegové, z důvodu konání Valné hromady Studentského fondu vyhlašuji na středu 25. října od 16:00 děkanské volno pro akademickou obec. doc. Mirjam Friedová, Ph.D. děkanka FF UK

Opatření děkana č. 16/2017 Postup při vyměření poplatku za studium v cizím jazyce a jeho využití na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy

5. říjen 2017 - 9:08
Opatření děkana č. 16/2017 Postup při vyměření poplatku za studium v cizím jazyce a jeho využití na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy

Opatření děkana č. 15/2017 Výše doktorandských stipendií pro akademický rok 2017/2018

5. říjen 2017 - 9:05
Opatření děkana č. 15/2017 Výše doktorandských stipendií pro akademický rok 2017/2018

BLOG: Jak jsme pořádali dobročinnou sbírku

4. říjen 2017 - 17:21
V pondělí 2. října 2017 byla vyhlášena veřejná finanční sbírka na podporu zničené Centrální knihovny Univerzity v Mosulu. Sbírku organizuje Knihovna FF UK a organizace Člověk v tísni. Jak to všechno vzniklo?  V polovině června se knihovníci z Knihovny FF UK již tradičně (rozuměj: po druhé) loučili se školním rokem. Sice by se měli loučit spíš s akademickým, ale to by už nebylo teplo, a také by to nebylo ono, loučit se po prázdninách. Neformální setkání se neobešlo bez neformálních rozhovorů, ze kterých čas od času vznikne něco velmi formálního. Jeden z našich kolegů přišel s nápadem podpořit zmiňovanou knihovnu. V těch dnech se totiž začaly objevovat výzvy ke knižní sbírce pro mosulskou univerzitní knihovnu. Nejprve jsme se i my zamysleli nad sbírkou knih nebo odesláním našich vyřazených, ale rychle nám došlo, že to není ta správná cesta: nechtěli jsme darovat knihy, které knihovna nevyužije. Jedna z našich kolegyň při té příležitosti zavzpomínala na knižní dary, které začaly české knihovny dostávat začátkem 90. let. Přes všechnu úctu a vděčnost k dárcům, takové dary s sebou nesou i riziko, že dar bude nechtěný. Aby měl smysl, museli bychom do Mosulu poslat seznamy, ze kterých by si knihovna vybrala, nebo naopak shánět knihy, které by knihovna poptávala. Přeci jen to je (byla) vysokoškolská knihovna s tomu odpovídajícím fondem. Takže jsme přemýšleli dál a logickou úvahou došli k finanční sbírce. Museli  jsme si ovšem projít všemi kroky od myšlenky zavařovacích sklenic na výpůjčních pultech po uspořádání sbírky přímo Knihovnou FF UK, potom Filozofickou fakultou, pak celou univerzitou a nakonec kvůli administrativním složitostem až ke sbírce na fyzickou osobu (kterou, jak jsme posléze zjistili, zákon vůbec neumožňuje). Výsledkem byl nápad oslovit Člověka v tísni, organizaci mající skvělé jméno a především zkušenost s pořádáním dobročinných sbírek a kontakty na místě (jen v Iráku působí od roku 2003).   A tak jsme se na Člověka v tísni obrátili, přednesli jeho pracovníkům svůj nápad, který jsme podložili jednoduchou matematikou: když dáme každý na fakultě 10 Kč, už to má smysl. Když přibereme i ostatní vysokoškolské knihovny, má to smysl ještě větší. A místo nákupu knih si knihovna bude moci opravit alespoň kousek knihovny nebo si ji (nebo provizorní prostory) vybavit regály, kam si uloží nové knihy, nebo si koupí nábytek pro zaměstnance a čtenáře nebo si předplatí databázi – ale nejdřív si budou muset koupit počítač… “Skorokonec” příběhu už znáte: sbírka byla ve spolupráci Knihovny FF UK a Člověka v tísni vyhlášena. Otevřeli jsme bankovní účet, spustili web sbírky, facebookovou stránku, navrhli a natiskli letáky, nechali vyrobit rollupy a rozhodili jsme informaci o sbírce všemi směry.   Aby toho nebylo málo, začali jsme vymýšlet doprovodný program: studentský spolek Madžlis bude promítat tematické filmy a 2. listopadu v Kampusu Hybernská proběhne Den pro Mosul. Od 15:00 bude možné shlédnout výstavu Ohrožená architektura města Mosulu AV ČR a Orientálního ústavu AVČR, která mapuje pozůstatky zničených staveb v Mosulu. Od 16:30 se můžete těšit na odbornou část programu: přednášky Dr. Beránka z Orientálního ústavu AV ČR a Naďi Aliové z Člověka v tísni, následované panelovou diskuzí se zajímavými hosty. Celý den bude probíhat videoprojekce materiálů natočených přímo v Mosulu. Knihovníci a studenti akci navíc podpoří dobročinným pečením a pletením. Celodenní program bude zakončen hudebním koncertem, který uvede pan rektor, paní děkanka FF a za Člověka v tísni Naďa Aliová. Cílem akce je propagace sbírky a samotná sbírka: na místě budou kasičky.   A to už by mohl být znovu skoro konec. Ale nebude, to totiž bude teprve začátek. Sbírka končí posledním dnem roku 2017; spočítají se peníze, Člověk v tísni je na místě předá zástupcům knihovny, a tím to všechno začne. Jak velké to bude pak, to záleží jen na nás, jak se nám podařilo sbírku zviditelnit, a na vás, jak jste sbírku podpořili. Fungující univerzitní knihovna je místem, které vytváří vhodné podmínky ke studiu, výuce a vědeckému bádání a prostřednictvím knih a dalších dokumentů je zázemím, které umožňuje lidem získávat vzdělání. Právě kvalitní vzdělání je jedním z důležitých předpokladů pro zajištění stability a rozvoje v regionu, který v posledních letech bohužel není příliš bezpečným místem pro život. Bude-li země bezpečná k životu, budou v ní lidé chtít zůstávat a nebudou nuceni ze svých domovů nikam odcházet.  My tohle všechno máme. A teď máme příležitost pomoct jiným.  *** za tým sbírky Pomozme knihovně! Klára Rösslerová ředitelka Knihovny Filozofické fakulty UK Navštivte web sbírky www.pomozmeknihovne.cz a sledujte nás na Facebooku. Takhle jsme se vyfotili my knihovníci a Člověk v tísni, (na fotce ale bohužel nejsou všichni, kdo nám se sbírkou pomohli a pomáhají :-))

Aktuality

Dnešní přednáška p. prof. Konečného v rámci Historiografie a metodologie dějin umění musela být...

19. říjen 2017

Vážené účastnice a vážení účastníci exkurze do Říma,

sraz výletníků je v sobotu...

19. říjen 2017

P. doc. Zlatohlávek příští úterý 24. října 2017 neučí - ranní seminář i odpolední přednáška jsou...

17. říjen 2017

ruší se i její podvečerní konzultace, které se přesouvají na úterý 17. 10, na 10.00 před seminář...

16. říjen 2017

(Centrum architektury a městského plánování, Vyšehradská 57, Praha 2)

15. říjen 2017

Seminář umění středověku (prof. Royt) se bude v úterý 17. října 2017 konat v...

11. říjen 2017

Příští pondělí 16. 10. 2017 se nebude z důvodu zahraniční cesty p. dr. Mergla konat jeho...

09. říjen 2017

Vážené kolegyně, vážení kolegové,

tak jako v minulých letech zajišťují předmět "Základy...

08. říjen 2017