Filozofická Fakulta

Fakulta

Syndikovat obsah
Filozofická fakulta Univerzity Karlovy je tradičním centrem české vzdělanosti. FF UK vznikla jako fakulta svobodných umění v rámci univerzity díky zakládací listině Karla IV. ze dne 7. dubna 1348.
Aktualizace: 1 hodina 17 min zpět

Filozofická fakulta UK vypisuje výběrové řízení na pozici Technik / technička oddělení investic

2. prosinec 2019 - 8:32
Technik / technička oddělení investic Hlavní okruhy činnosti a odpovědnosti Výkon činnosti investora v procesu přípravy a realizace investic a oprav Koordinace stavebních prací a dodávek nábytku Spolupráce s ekonomickým oddělením při zařazování majetku a tvorbě a čerpání rozpočtů Požadované vzdělání a znalosti minimálně středoškolské, stavebního nebo ekonomického zaměření uživatelská práce na PC praxe v oboru, ideálně na pozici stavbyvedoucího, případně TDI Nabízíme Zajímavá práce v inspirujícím akademickém prostředí Stabilní zázemí největší české humanitní fakulty Příjemné a slušné pracovní prostředí Nejrůznější akce pořádané Univerzitou Karlovou, jazykové kurzy, stáže Fakultní i univerzitní program benefitů (http://www.ff.cuni.cz/benefity) Možnost nástupu Ihned nebo dle dohody 40 hodin týdně První smlouva na FF UK se vždy uzavírá na dobu určitou – 1 rok, další, v případě oboustranné spokojenosti, na dobu neurčitou. Jak se ucházet o tuto pozici Přihlášku – motivační dopis a podrobný strukturovaný životopis zasílejte nejpozději do 1. 1. 2020 na email tomas.sedivy@ff.cuni.cz. Zasláním životopisu nám poskytujete svá osobní data a tím dáváte souhlas k jejich zpracování a uchování v evidenci fakulty na dobu do odvolání Vašeho souhlasu.

Vyjádření vedení Filozofické fakulty UK k projektu Sinopsis

2. prosinec 2019 - 7:43
Projekt Sinopsis, jehož náplní je podávat informace a komentáře o dění v současné Číně, je realizován neziskovou organizací AcaMedia, z. ú., a nemá žádný právní vztah k Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Na projektu se nicméně podílí řada zaměstnanců, studentů a absolventů Filozofické fakulty UK. Tím přispívají k naplňování třetí role univerzity, do níž spadá mimo jiné aktivní a svobodné zapojování do veřejné diskuse o aktuálních společenských a politických otázkách. Vedení Filozofické fakulty UK tyto aktivity kolegyň a kolegů podílejících se na projektu Sinopsis podporuje a odmítá jakékoliv formy nátlaku na ně. za vedení Filozofické fakulty UK doc. PhDr. Michal Pullmann, Ph.D., děkan

Oznámení o možnosti převzít písemnost

29. listopad 2019 - 13:16
Oznámení o možnosti převzít písemnost

Cenu ministra školství, mládeže a tělovýchovy za vynikající vzdělávací činnost na vysoké škole za rok 2019 získal dr. Tomáš Gráf z Ústavu anglického jazyka a didaktiky FF UK

29. listopad 2019 - 12:45
Ocenění převzal z rukou ministra Roberta Plagy a náměstka pro vysoké školy, vědu a výzkum Pavla Dolečka ve středu 27. listopadu v prostorách Senátu Parlamentu ČR. Didaktik anglického jazyka byl mimo jiné oceněn za úspěšné propojování výuky s vlastní výzkumnou činností, do které zapojuje i své studenty. Cena MŠMT má upozornit nejen na důležitost kvalitní vzdělávací činnosti vysokoškolských pedagogů, ale má zároveň podnítit diskusi o kvalitní výuce na vysokých školách. Dr. Gráfa na ocenění nominovala dr. Pavlína Šaldová, ředitelka Ústavu anglického jazyka a didaktiky FF UK, a to na základě jeho dlouhodobé činnosti v oblasti didaktiky cizích jazyků na Filozofické fakultě UK. „Daří se mu nebývalým způsobem získávat, vzdělávat a motivovat adepty učitelství nejen k výuce anglického jazyka, ale i dalšímu sebevzdělávání a vědecké činnosti,“ zdůvodnila svou nominaci. Dr. Gráf působí na Ústavu anglického jazyka a didaktiky od roku 2010. Je spoluzakladatelem a ředitelem jazykové školy JazykoFFka a podílí se na koncepci učitelství a učitelských oborů na FF UK. Je koordinátorem platformy oborových didaktiků na FF UK a pravidelně organizuje didaktická kolokvia. Zároveň spolupracuje na řadě výzkumných projektů, mimo jiné na sestavení české části mezinárodního žákovského korpusu LINDSEI či na vytváření korpusu žákovské angličtiny tchajwanských mluvčích. Za dobu svého působení dokázal vybudovat koncepci didaktiky a dalších souvisejících předmětů tak, aby odpovídaly soudobým vědeckým poznatkům a aby pro studenty byly reálným přínosem. „Veškeré odborné, pedagogické i organizační aktivity Tomáše Gráfa na poli didaktiky a aplikované lingvistiky představují v souhrnu počin, který má zásadní význam pro obrodu učitelského studia na FF UK, a svým dosahem rámec fakulty bezpochyby přesahují: nejen v univerzitním, ale i celospolečenském kontextu je nyní jasné, že pozvednutí přípravy učitelů alespoň na evropskou úroveň je jednou ze základních podmínek rozvoje kvalitativně nové české vzdělanosti,“ vyjádřila se dr. Šaldová. Petr Kukal, mluvčí FF UK

Na FF UK proběhla historicky první konference České asociace kognitivní lingvistiky (CALC)

28. listopad 2019 - 15:44
Padesát účastníků vyslechlo během 21. a 22. listopadu 2019 celkem 23 příspěvků zaměřených od kognitivně-gramatických analýz přes psycholingvistická zkoumání až ke kulturně-kognitivním přístupům k jazyku. Vedle domácích kognitivních lingvistů zazněly rovněž příspěvky účastníků z Německa či Švédska; s plenárními přednáškami vystoupily významné badatelky v oblasti kognitivního popisu slovanských jazyků Laura A. Janda z univerzity v norském Tromsø, Masako Fidler z prestižní americké Brownovy univerzity a Mirjam Fried z FF UK. Byť sídlem v Praze, daří se asociaci CALC oslovovat také badatele napříč Českou republikou: na konferenci tak byly zastoupeny také Masarykova univerzita v Brně, Univerzita Palackého v Olomouci a Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. První konference CALC nabídla účastníkům řadu pohledů z perspektiv, které se v českém prostředí dosud mohly setkat pouze v omezené míře. Součástí konferenčního programu bylo rovněž zasedání Valné hromady CALC, na níž byla otevřena diskuse o budoucím směřování konference, která by se měla konat za dva roky. Akce byla pořádána za podpory projektu Kreativita a adaptabilita jako předpoklad úspěchu Evropy v propojeném světě reg.č.: CZ.02.1.01/0.0/0.0/16_019/0000734 financovaného z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Odkazy: Webové stránky asociace CALC Elektronická verze knihy abstraktů O České asociace kognitivní lingvistiky

Ústav pro archeologii FF UK pořádá výstavu fotografií studentky Lucie Novotné s názvem „ArchaeoCentrum pohledem fotografa“

28. listopad 2019 - 13:11
Vernisáž výstavy se uskuteční v úterý 10. prosince od 17 hodin ve 3. patře hlavní budovy FF UK. Fotografie vznikly během projektu „ArchaeoCentrum Čechy-Bavorsko, chránit a sdílet společný kulturní prostor“, jehož cílem je zřízení instituce, která bude seznamovat veřejnost se společným kulturním a přírodním dědictvím na území projektu. Ústav pro archeologii se na projektu podílel uspořádáním řady workshopů a přednášek. Studenti ústavu se zároveň zúčastnili letního pobytu v bavorském Bärnau, kde se pod dohledem zkušených řemeslníků zapojili do stavby dvora Karla IV. za využití středověkých metod. V průběhu projektu byly vedle fotografií vytvořeny výukové karty, archeologické pexeso, pohlednice, pracovní listy a postery, které mají přiblížit archeologii veřejnosti na obou stranách hranice. Výstava bude k vidění do 10. ledna 2020. Petr Kukal, mluvčí FF UK

Opatření děkana č. 18/2019 Změna opatření děkana č. 27/2006 – k poskytování příspěvku na stravování pro pracovníky Filozofické fakulty, ve znění opatření děkana č. 10/2012 a opatření děkana č. 27/2016

27. listopad 2019 - 14:47
Opatření děkana č. 18/2019 Změna opatření děkana č. 27/2006 – k poskytování příspěvku na stravování pro pracovníky Filozofické fakulty, ve znění opatření děkana č. 10/2012 a opatření děkana č. 27/2016

Filozofická fakulta UK se počtvrté zapojila do Týdne otevřeného přístupu

27. listopad 2019 - 13:15
Mezinárodní událost, která tento rok proběhla v Kampusu Hybernská ve dnech 21.–27. října, propaguje okamžitý, trvalý, bezplatný a svobodný přístup k výsledkům vědeckého výzkumu pro všechny bez rozdílu. Fakulta se zapojila díky podpoře a koordinaci Ústřední knihovny Univerzity Karlovy, která zajistila bohatý program přednášek a nově také webinářů. Fakultní program byl tradičně zahájen promítáním dokumentu Zázračné dítě internetu, příběhem mladého počítačového génia a aktivisty oddaného myšlence volného přístupu k informacím Aarona Swartze, který coby teenager stál u zrodu veřejných licencí Creative Commons, spoluzaložil otevřené sociální sítě Reddit a projekt Open Library. Nově byl do programu zařazen workshop pod vedením správkyně discovery systému UK Terezy Simandlové s názvem Otevřený přístup – od teorie k publikační praxi. Workshop byl určen především doktorandům a řešitelům či administrátorům evropských projektů. Třináct účastníků workshopu si vyzkoušelo nástroje usnadňující otevřené publikování a rozeznávání podvodných vydavatelství. Letošní diskusní večer nazvaný Otevření na vlastní pěst – Mezioborová diskuse o open science (nejen) na UK přilákal zdaleka nejvíc posluchačů. Čtyři akademici z různých fakult, dr. Eva Lehečková (FF UK), prof. Jaroslav Flegr (PřF UK), dr. Pavel Straňák (MFF UK) a dr. Michal Křen (FF UK), sdíleli své zkušenosti s otevíráním celého výzkumného cyklu. Hovořili nejen o problematice otevřených časopisů, oborových, multioborových nebo institucionálních repozitářů, ale také o předregistraci výzkumů, zveřejňování anotace dat, sdílení dat a systému hodnocení vědy zejména v souvislosti s kvalitou časopisů a jejich indexací. Pokud jde o změnu daného stavu, akademici se shodli, že bude potřeba důsledně dbát specifik jednotlivých oborů, které se výrazně liší nejen napříč univerzitou, ale i v rámci vědních oblastí. Každý z přítomných lingvistů sdílel odlišné zkušenosti s otevřeným publikováním i odlišné nároky na centrální repozitář. Průsečíků mezi lingvistikou a přírodními vědami lze vysledovat pravděpodobně víc než například mezi lingvistikou a jinými disciplínami vyučovanými na FF UK, které se tentokrát ke slovu nedostaly a které mohou být jedním z námětů pro příští ročník. Trojčlenný formát programu FF UK pro Týden otevřeného přístupu (promítání, workshop a diskuse) zůstane zachován také příští rok. Záměrem akcí bylo především prohloubit komunikaci mezi akademiky a knihovníky, což se díky všem zúčastněným podařilo. Petr Kukal, mluvčí FF UK Autoři fotografií: Šárka Grofová, Jiří Stibor

Knihovna Katedry pomocných věd historických nově poskytuje absenční výpůjčky

27. listopad 2019 - 13:08
Fond knihovny obsahuje knihy a periodika s tematikou oborů pomocný věd historických a historie. Knihy k absenčnímu studiu začíná knihovna půjčovat na základě dlouhodobého zájmu uživatelů. Kromě českých titulů jsou zde zastoupeny i publikace v německém, anglickém, italském a ruském jazyce. Fond má rozsah přibližně 15 000 jednotek. Knihovnu naleznete na nám. Jana Palacha ve 2. patře (místnost 213). Otevřeno je denně kromě pátku, konkrétní informace k otevírací době jsou dostupné zde.

V Kampusu Hybernská proběhne workshop Akademie romských studií

26. listopad 2019 - 13:07
Současná romistika v československém prostoru Akademie romských studií, Kampus Hybernská, 27.–28.11.2019   Ve dnech 27. a 28. 11. se uskuteční československý romistický workshop s názvem Akademie romských studií. Akci pořádá Seminář romistiky KSES FF UK ve spolupráci s Ústavem etnologie a sociální antropologie Slovenské akademie věd. Workshopu se zúčastní zástupci různých akademických pracovišť působících v rámci romistiky v prostoru bývalého Československa, badatelé z oborů sociální antropologie, historie či politologie, religionistiky i literární vědy. Cílem setkání je prezentace a debata nad výsledky současně realizovaných výzkumných i aplikovaných projektů a diskuze nad možnostmi a směřováním současné romistiky v československém prostoru. Budeme rádi, když přijdete a zúčastníte se debat k jednotlivým příspěvkům. událost na Facebooku

Třicet let humanitních věd ve svobodné společnosti (prohlášení Asociace děkanů filozofických fakult ČR)

26. listopad 2019 - 9:34
V těchto dnech si připomínáme třicáté výročí sametové revoluce. Pro humanitní a sociální vědy je obzvlášť významné, neboť za komunistického režimu byly výrazněji než jiné obory postiženy personálními čistkami, ideologickými deformacemi a umlčováním nepohodlných názorů. Jako děkani filozofických fakult českých univerzit chceme v souvislosti s tímto výročím především poděkovat všem, kdo v předlistopadovém období udržovali odbornou a etickou úroveň bádání, všem, kdo před třiceti lety přispěli ke znovunabytí svobody, a všem, kdo se po listopadu 1989 v naší zemi podíleli na obnově humanitních a sociálněvědních oborů. Oceňujeme spolupráci s orgány veřejné správy, vědeckými a kulturními institucemi, médii a soukromými firmami, která se, často prostřednictvím našich absolventů, v uplynulém třicetiletí úspěšně rozvinula a mnohostranně obohatila českou společnost a kulturu. Vyzýváme veřejné činitele, aby při stanovování vzdělávacích a výzkumných priorit a hodnotících kritérií vždy důsledně brali v potaz specifika humanitních a sociálních věd a jejich svébytný celospolečenský přínos. Pro tvorbu vzdělávací politiky nabízíme svou součinnost a expertní vklad. Hlásíme se ke spoluzodpovědnosti za českou společnost a zavazujeme se nadále se intenzivně podílet na jejím rozvoji šířením vzdělanosti a kultury, formováním veřejné debaty, posilováním aktivního občanství a odborně fundovaným řešením mnohačetných výzev, jimž Česká republika v dnešním globalizovaném světě čelí. v Hradci Králové, 25. 11. 2019 za Asociaci děkanů filozofických fakult ČR   Mgr. Jan Prouza, Ph.D.                                                              doc. PhDr. Michal Pullmann, Ph.D. děkan Filozofické fakulty UHK                                                   děkan Filozofické fakulty UK   kontakt pro média: Mgr. Petr Kukal petr.kukal@ff.cuni.cz 770 152 810

Archeologists from CUFA Cooperate with Otago University at Excavations in Uzbekistan

25. listopad 2019 - 21:53
An Otago scientist has been digging up human remains in the backyards of Uzbek villagers to discover how people lived in the Middle Ages. Department of Anatomy bioarcheologist Dr Rebecca Kinaston has recently returned from a month-long trip to the village of Xo’Janqo in southwest Uzbekistan, where she and Ladislav Damašek, from Charles University, Prague, co-led an archaeological team for a community-approved excavation funded by a University of Otago Research Grant. Uzbekistan has a long history of human settlement, and its village oases were important links on High Medieval trade routes stretching across Europe and Asia. Dr Kinaston says researchers were interested in understanding diet, health, migration, interaction, ancestry, and care during a time of increased interaction along what is commonly known as the Silk Roads. University of Otago Department of Anatomy bioarcheologist Dr Rebecca Kinaston. “We keep doing this work because it’s like solving a mystery. Every site is completely different – you don’t know what you’re going to find when you show up.” Buried skeletons, some dating back thousands of years, are particularly well-preserved in the area due to a favourable pH level in the desert soil, Dr Kinaston says. “People are constantly finding human remains in their back yards and this is because they’re also mining a lot of the soil to build their mud-brick houses. “They’re quite amenable to scientists coming and excavating them and keeping them curated at the museums in Uzbekistan.” Dr Kinaston collaborated with researchers from Charles University in Prague, and Termez University in Uzbekistan, to excavate a cemetery and tepa (dirt mound made from human settlement) from the High Medieval period – approximately 800–1220 A.D. – and analyse the skeletons found within. While conducting earlier research in the area in 2017, Dr Kinaston was approached by a local farmer to examine skeletons eroding from the soil in his back yard. Radiocarbon dating (ca 1000–1100 AD) placed this cemetery in the High Medieval period and was likely associated with the nearby tepa. She returned to the village on her latest trip with PhD student Robyn Kramer to excavate the cemetery, although she found the farmer had reburied the skeletons together in one hole, which was later found to contain six adults and three children. An excavation of the site was planned, as well as the nearby tepa, where Dr Kinaston’s collaborators found more graves dug into the layers of soils with medieval artefacts. Ladislav Damašek recording the archaeological site on Lungi Tepa as he is watched by a local boy. Before mapping out potential dig sites, Dr Kinaston and her fellow researchers met with the local community and landowners to obtain their approval. “We had a lot of community support and a lot of school groups look at the site. “Every day there was at least 20 to 40 people that would come by the site and see what we were doing and we’d explain to them what our process was.” Once they had excavated the remains, Dr Kinaston and Ms Kramer began laboratory analysis using a number of methods. Lesions on the skeletons gave clues about health and disease, skulls and pelvises could be examined to determine age and sex, and isotope analysis and ancient DNA study provided insight into diet, health and ancestry. “These people lived on oases and we’re really interested in looking at how people adapted to these harsh desert environments and also how they interacted with each other and other communities further away on these important trade routes during that time,” she says. Initial results have shown evidence of degenerative joint disease of the spine and other joints, even in young people, which indicates they had a heavy workload, she says. “We found a number of healed fractures of the forearm and ribs, possibly suggesting interpersonal violence (defensive wounds) but also indicating a level of care within the community as these were well healed.” The dig site is one of the only High Medieval cemetery sites in Uzbekistan that have been excavated with a full bioarcheological analysis, and it was an honour to be given community permission to excavate the remains, she says. “The local people were really excited that we were interested in the history of their village, so we want to prepare the results in local Uzbek language and make this in layman’s terms so it can be given to the school and local community.” Dr Kinaston plans to publish her full results by June 2020.

Nejprestižnější české ocenění za vědu a výzkum Česká hlava získal egyptolog a znalec starověkých civilizací prof. Miroslav Bárta

25. listopad 2019 - 13:21
„Vědec je svým způsobem schizofrenní bytost, musíte stále hledat, co jste udělal špatně nebo co můžete udělat lépe. V tom je jediná cesta kupředu,“ říká v rozhovoru ředitel Českého egyptologického ústavu FF UK Miroslav Bárta, který 24. listopadu obdržel nejvýznamnější cenu, které mohou vědci v České republice dosáhnout. Porota ocenila jeho celoživotní práci i schopnost nahlížet naši současnost z nevšední perspektivy. Na ocenění vás nominovala Rada pro výzkum, vývoj a inovace složená z předních českých vědců. Co vás napadlo jako první, když jste zjistil, že jste byl nominován a pak že cenu skutečně obdržíte? Věděl jsem, že nominace byla podána, ale dál jsem se o to záměrně nezajímal. Česká hlava je nejvyšší cena v naší zemi, kterou dostali lidé, které já mám na piedestalu české vědy. Nemyslel jsem si, že by to mohlo vyjít, takže jsem byl nakonec opravdu příjemně překvapený. Myslím, že mi to stále ještě nedochází. Je to velká pocta nejen pro mě, ale i pro celý tým Českého egyptologického ústavu, potažmo i pro Filozofickou fakultu UK a Univerzitu Karlovu. Velká část té chvilkového radosti, která samozřejmě vždy přejde a převrství ji každodenní rutina, spočívá také v tom, že to je několikátá Česká hlava, která putuje na fakultu a univerzitu. V roce 2015 ji obdržel překladatel a anglista Martin Hilský a v roce 2017 archeolog Petr Sommer, ředitel Centra medievistických studií, který zároveň působí na UK. Je to uznání i pro společenskovědní obory jako takové, že to, co děláme, má nějaký smysl. Za co konkrétně jste cenu získal? Myslím si, což v mém případě zní úsměvně, že je to za celoživotní dílo. Zároveň se samozřejmě jedná nejen o moje, ale naše ústavní objevy a projekty v Egyptě, které jsou jak archeologické, tak i teoretické povahy. Objevy nejsou jen něco, co můžete uchopit nebo se toho dotknout, může to být i nějaká teorie, takže je to zas takový mix. Český egyptologický ústav má skvělé renomé ve světě i v ČR. Pracujete s různými technologiemi, roboty a 3D tiskem, stíráte hranice mezi technologickým výzkumem a humanitněvědní oblastí. Na jaké inovace či mezinárodní spolupráce jste v tomto ohledu na ústavu nejvíce pyšní? To je myslím jedna z našich velice silných stránek, která je mimořádná například i z pohledu nejlepších amerických univerzit. Zároveň se tím lišíme od většiny ostatních expedic. Lidé, kteří s námi spolupracují, pocházejí z amerických a západoevropských, australských i japonských univerzit. Jsou to zástupci přírodovědných i technických oborů ze zahraničních i českých pracovišť. Tento styl práce se začal budovat již v 80. letech minulého století, když profesor Miroslav Verner jako jeden z prvních přivezl do Egypta geofyziky. My jsme měli možnost to rozvíjet prvním detailním satelitním snímkováním pyramidových polí na světě, okolo roku 2007 jsme jako jedni z prvních začali dokumentovat nálezy v 3D. Klademe velký důraz na zpracovávání takzvaných tvrdých dat, takže v našich projektech mají každý rok své pevné místo nejmodernější měřicí přístroje, ať už na geofyziku nebo na materiálové složení jednotlivých nálezů. Dnes už není možné dělat si svou partikulární vědu někde ve slonovinové věži. V našem případě se opravdu snažíme o totální vědu, která se sestává ze třech hlavních pilířů – společenskovědních, technických a přírodovědných oborů. Jediná cesta k úspěchu je pak najít pro lidi z těchto různých oborů společný jazyk a nadchnout je pro společné cíle. To se nám zatím daří, i když je to obrovská dřina. Vaše archeologická koncese v Abúsíru byla zpočátku považována za neperspektivní lokalitu. Právě díky průkopnickým metodám, které jste mezi úplně prvními začali využívat, se přišlo na to, jak bohatá tato oblast je. Je to tak. Na začátku 20. století v Abúsíru pracoval slavný německý archeolog Ludwig Burchard, který zde prozkoumal tři největší pyramidové komplexy. Komplex zakladatele abúsírské nekropole Sahurea a pak komplexy Neferirkarera a jeho syna Nyuserrea. Tehdy měla archeologie samozřejmě jinou podobu a soustředila se právě na hlavní památky starého Egypta, které před sto lety ještě zdaleka nebyly tak dobře prozkoumané. Po tomto výzkumu se mělo za to, že je hotovo. Během druhé světové války však v Egyptě pracoval profesor Jaroslav Černý, který si dobře uvědomil, že Abúsír má obrovský potenciál a že je zde spousta památek, které budou mít obrovskou relevanci pro zaplňování slepých míst v egyptské historii, potažmo archeologii. S prvním ředitelem našeho ústavu profesorem Zbyňkem Žábou došli společně k názoru, že Abúsír si zaslouží být zkoumán. V 60. letech tak nejprve začal výzkum slavného hrobového komplexu Ptahšepsesovy mastaby a v roce 1976 se podařilo získat koncesi pro celou archeologickou lokalitu. Tyto objevy jim daly za pravdu, že Abúsír je obrovská pokladnice nálezů. Vy vedete výzkumy i v několika dalších lokalitách a za tu řadu let se vám podařilo dojít k mnoha významným objevům. Kdybyste si musel vybrat, které jsou pro egyptologii nejzásadnější? To je opravdu těžké. Určitě nemůžu nezmínit objev pyramidového komplexu krále Raneferefa z minulého století s papyrovými archivy, královskými sochami a mnoha dalšími důležitými nálezovými skupinami. Dále by to byl nevykradený hrob kněze Iufaa z 1. tisíciletí př. Kr. s naprosto unikátními náboženskými texty. Ale těch objevů by byly desítky a každý z členů ústavu by to viděl trochu jinak. Já bych za sebe připomněl dva následující. Prvním je objev a dokumentace nejstarší plně dochované a moderními metodami poprvé zcela prozkoumané lodě ze starého Egypta z 27. století př. Kr. A pak objev z loňského roku, hrobka hodnostáře Kairese, jednoho z prvních egyptských mudrců, který sepsal staroegyptskou mravní nauku, jejíž části se dochovaly v pozdějších opisech, a který byl v Egyptě uctíván dalších 2 tisíce let. Existuje něco, co byste si přáli o starých Egypťanech ještě objevit? Co se dosud stále neví? Co bych si přál… nejdůležitější je samozřejmě být na té cestě než v cíli. My víme, že toho stále hodně nevíme. Abúsír má velký potenciál v tom, že může být oblastí, kde se nachází hrobka bájného architekta, mudrce a stavitele první pyramidy v egyptských dějinách Imhotepa. Zároveň může být lokalitou, kde se nalézají katakomby posvátných býků, kteří byli pohřbíváni zhruba od počátku 3. tisíciletí př. Kr. Jejich nejstarší pohřby nejsou doposud objeveny a musí být někde v oblasti, kde pracujeme my. Takže to jsou dvě takové výzvy, ale jestli se někdy povedou vyplnit, to opravdu nevím. Terénní práce na koncesích musí být v mnoha případech nebezpečná. Jak v terénu například postupujete, když je třeba, abyste osobně prozkoumali nový objev? My musíme často pracovat v podzemí, kde přirozeně využíváme expertní služby českých statiků nebo místních znalců, kteří dobře znají zdejší geologii. Někdy se stane, že je práce nutné ukončit, protože geologické podloží je tak nestabilní, že by to bylo za hranou přípustných norem. Sám jsem několikrát musel práce s velkou lítostí ukončit. I při dodržování všech bezpečnostních předpisů se někdy nevyhnete tomu, že vám například spadne kamen na hlavu, což byl můj případ. Ale to k té práci patří a všichni ji dělají dobrovolně. Bezpečnost je samozřejmě jeden ze základních parametrů práce archeologa, která vyžaduje být neustále fyzicky přítomen u toho, co se při výzkumu odehrává. Každou minutu může dojít k situaci, která je nenahraditelná a která může hned zaniknout. Všichni členové týmu si to musí každý den v náročných podmínkách odpracovat. Egyptologům se poměrně dobře daří oslovovat i veřejnost. Proč podle vás mají archeologické výzkumy a historická témata spjatá se starým Egyptem mezi lidmi úspěch? Dnes je pro každého vědce, který něco dokázal, de facto etický imperativ komunikovat výsledky veřejnosti. Relevance společenskovědních oborů a jejich výsledků je obrovská, což se vztahuje i na egyptologii, a tím spíš na archeologii, která je podle mě vědou 21. století. My zkoumáme chování člověka v rámci dlouhých časových řad. Pokaždé můžete analyzovat, jak daná společnost či civilizace vzniká, dosahuje vrcholu, prochází krizí, dostane se do stadia kolapsu a zase začíná nějakým způsobem stoupat, dosahuje vrcholu a celé se opakuje. Vidíme, jak se daná společnost vyvíjí v čase a jak se vyrovnává se svými vnitřními problémy, jako jsou nárůst byrokracie, legitimita elit, mandatorní výdaje či změny v ideologii, a s vnějšími problémy, jako je například adaptace na změny klimatu. Jde o otázky, které jsou navýsost aktuální i dnes. Archeologie nám ukazuje, jak v minulosti v různých kontextech a v různých částech světa řešili lidé podobné výzvy. Data z minulosti nás samozřejmě nedeterminují, nejsou ničím, co by ukazovalo naši budoucnost. Je to podobné jako s astronomií; to, co vidíte na nebi, už dávno neexistuje, ale přesto na základě toho můžeme uvažovat o tom, co se s námi ve vesmíru děje a co se případně může dít. Stejně tak se to má i s archeologickými výzkumy, které přitahují pozornost nejen odborné veřejnosti, protože mají tu charakteristiku, o které jsem právě mluvil. Laickou veřejnost pak primárně nejspíš nezajímají dlouhé časové řady, ale rozkrývání tajemna, věcí, které nejsou na první ani druhý pohled zřejmé. A k tomu se navíc přidává Egypt, který má stále auru první civilizace na světě, která se tolik vymykala tomu, co známe. Tento mix odborných i méně odborných aspektů této krásné země, památek, Nilu a pouště, to dělá z egyptologie velice populární vědu, která tu pozornost prostě přitahuje. Jak už jste naznačil, vaším hlavním vědeckým zájmem je vývoj společností, jejich kolaps, přizpůsobení se člověka na dané prostředí. Ano. Kolaps však není zamýšlen jako zánik, ale regenerační stadium, při kterém systém vyčerpá své zdroje, jeho složitost skokově poklesne a dochází k odstranění parametrů, které nefungují. Systém se přenastaví tak, že opět začne být efektivní, aby společnost mohla znovu růst. Tragédie je, že extrémní uskupení dnes tento formální narativ přebírají a kážou, že jsme všechno vyčerpali, že bude kolaps a že vymřeme. To je ale směšné. O tom skutečný kolaps společností není. Neznamená, že zemřete, jen to, že v obchodu nebudete vybírat například ze sta druhů jogurtů, ale jen ze tří. Je to primárně problém složitosti daného systému. A jestliže si chceme udržet tu složitost, musíme mít nedotovanou a objektivně výhodnou energii. Když ji mít nebudeme, tak náš současný luxus neudržíme. Proto zdroje energie, technologie, přírodní vědy jsou pro společenské vědy tak kruciální – bez nich tu mozaiku nesložíte. My závisíme na nějakém intelektuálnu, které představuje společenskovědní výzkum, ale stejně tak důležité jsou technologie nebo poznání toho, jak funguje příroda. My nejsme přírodě nadřazení a dříve nebo později nám právě příroda dá najevo, že nejsme pány tohoto světa. Že bychom se měli chovat pokorně. Vidíte tedy nějaké paralely s dávnými civilizacemi? Máte pocit, že ta regenerace označená jako kolaps se nějakým způsobem přibližuje? Civilizace vždy stojí a upadají svou vnitřní dynamikou, kterou ovlivňuje to, jak zacházíte právě se zdroji energie, jakým způsobem jsou intelektuální, politické či ekonomické elity schopné naplňovat společenskou smlouvu a jak společnost drží pohromadě. Jestli má své elity, kterým věří a za kterými jde, anebo je nemá. A pak přichází spouštěč, což je něco jiného než příčina, který ze dne na den věci změní. 17. listopad a Národní třída, Muhammad Buazízí a arabské jaro, Velká francouzská revoluce a pád Bastilly nebo například neschopnost státu vyplácet sociální podporu. Svět má schopnost proměnit se velice rychle. Čím je systém složitější a komplikovanější, o to rychlejší takzvaný kolaps, tedy ztráta složitosti je. A o to déle trvá ho restartovat. Když však víme, jak minulé civilizace fungovaly, můžeme něco dělat, abychom ty věci ustály mnohem lépe než ony. Snažit se volit tak, aby elity měly mandát, nastavovat chování státu tak, aby nebyl zbytečně přebyrokratizovaný, aby měl sociální výdaje tam, kde to je opravdu nutné. Ale nejsem si jistý, že se to snažíme dělat. Cena Česká hlava je pro vás velký životní úspěch. Co vás čeká teď? Co dalšího plánujete v souvislosti s výzkumem? Těch věcí je mnoho. Musíme zajistit finance na další rok, dopsat spoustu knih a článků, jezdíme na konference prezentovat naši práci a budujeme další mezioborovou spolupráci. Chystá se nová expedice a velká výstava z našich výzkumů na příští rok ve spolupráci s Národním muzeem, kterou bude otevírat náš premiér a egyptský prezident. Co mě teď potěšilo je to, že se nám podařilo vydat novou podobu naší publikace o kolapsech v anglickém jazyce, která už je na Amazonu. Jedna z věcí, která vědce může krátkodobě uspokojit a dlouhodobě znepokojit, je to, do jaké míry jsou přijímané vaše teorie. Protože dnes věda není o nálezech. Velká část nálezů vám samozřejmě otvírá dveře do dalších místností poznání, ale co rozhoduje, je přidaná hodnota té práce, ta energie spálená v hlavě. A když na chvilku vidíte, že to má smysl, tak vám to samozřejmě udělá radost, než se zase vrátíte zpět k té schizofrenii a přemýšlíte, co jste udělali špatně a kde můžete být lepší. Já si nepřeju nic jiného, než abych ve zdraví mohl být dál schizofrenní, stále nacházel chyby a mohl vstupovat do doposud neprobádaných místností našeho poznání. Protože v tom je jediná cesta kupředu. Vědec je svým způsobem schizofrenní, musíte stále hledat, co jste udělal špatně nebo co můžete udělat lépe. To uspokojení je opravdu jenom chvilkové. Jestli vidíte někoho, kdo říká, že je vědec, a je strašlivě spokojený s tím, jak to dělá, tak to není pořádný vědec. Tereza Šindelářová Miroslav Bárta vystudoval egyptologii a pravěkou a raně středověkou archeologii na Univerzitě Karlově. Po studiu egyptologie v Hamburku obhájil v roce 1997 doktorát, v roce 2002 se habilitoval pro obor egyptologie a v roce 2009 byl jmenován profesorem pro obor egyptologie. Mezi hlavní oblasti jeho vědeckého zájmu patří archeologie a historie 3. a 2. tis. př. Kr. Intenzivně se zabývá vztahem člověka a krajiny ve starověku, vývojem a kolapsem komplexních společností, zabývá se archeologickým a kulturně-historickým pozadím Starého zákona a koordinuje interdisciplinární výzkumy Českého egyptologického ústavu FF UK. Kromě archeologické činnosti v Egyptě vede od roku 2003 výzkumy v egyptské Západní poušti a od roku 2005 je zástupcem vedoucího výzkumu lokality Abúsír. Od roku 2009 začal s výzkumy i v Súdánu. Od roku 1998 přednáší na Filozofické fakultě UK, v letech 2003–2004 působil jako profesor egyptologie na University of Pennsylvania.  

Knihovna FF UK zve na semináře e-learningu (zima 2019/20)

21. listopad 2019 - 20:19
Knihovna FF UK připravuje pro uživatele z řad akademických pracovníků fakulty semináře věnované práci nástroji pro podporu e-learningu Moodle a Adobe Connect. Všechny semináře jsou k naplánovány minimálně ve dvou termínech. Semináře na sebe nijak nenavazují, na každý je třeba přihlásit se zvlášť. Pro účastníky seminářů budou k dispozici notebooky s připojením k internetu. Kapacita jednotlivých seminářů je omezena na 10 osob, z toho důvodu vždy po registraci vyčkejte na e-mail potvrzující vaší přihlášku. Pokud se vám nabízené termíny nehodí, ale rádi byste se zúčastnili, obraťte se na Bc. Helenu Filipovou (helena.filipova2@ff.cuni.cz), pokusíme se vám vyjít vstříc vypsáním dalších termínů nebo osobní konzultací. Nabídka seminářů: VŠECHNY SEMINÁŘE SE KONAJÍ V TÝMOVÉ STUDOVNĚ KNIHOVNY JANA PALACHA (HLAVNÍ BUDOVA FF UK, SUTERÉN). Systém Turnitin: Základy Na základě Opatření rektora č. 15/2019 Porovnávání textů závěrečných prací a habilitačních prací a jejich ukládání v meziuniverzitních a mezinárodních databázích prací (viz https://cuni.cz/UK-9749.html ) se veškeré závěrečné práce od 1. října 2019 kontrolují kromě dosud používaného systému Thesis nově také nástrojem Turnitin. Semináře budou zaměřeny na základní seznámení se se systémem, první přihlášení, vytváření kurzů a úkolů a základní prací ve Feedback studiu.  Datum: pondělí 16. 12. 2019 od 14:00 do 16:00 , registrace ZDE nebo úterý 14. 1. 2020 od 10:00 do 12:00, registrace ZDE Testování v Moodle Tento seminář je určen pro ty z vás, kteří již nějaké základní zkušenosti s Moodlem máte a nyní plánujete s jeho pomocí studenty testovat. Cílem je seznámení účastníků se základy tvorby testů, nastavení známkování, vkládání různých typů testových otázek a jejich hodnocením. Seminář bude probíhat na PC formou workshopu (notebooky budou k dispozici).  Pro účely semináře dostanete přístup do cvičného kurzu v Moodle, kde si budete moci tvorbu testů vyzkoušet.   Datum: úterý 10. 12. 2019 od 10:00 do 11:00 Registrace: ZDE nebo Datum: středa 11. 12. 2019 od 14:30 do 15:30 Registrace: ZDE   Základy Moodle Tento seminář je určen především pro ty zájemce, kteří s e-learningovým nástrojem Moodle nemají žádné nebo jen minimální zkušenosti a rádi by ho v příštím semestru pro výuku používali. Seznámíme se se základními funkcemi Moodlu, jak tam vytvořit kurz a jak ho strukturovat. Ukážeme si, jaké studijní materiály můžete studentům nasdílet a jak přes Moodle zadávat úkoly. Seminář bude probíhat na PC formou workshopu (notebooky budou k dispozici). Pro účely semináře dostanete přístup do cvičného kurzu v Moodle, kde si budete moci základní funkce Moodu vyzkoušet.   Datum: středa 22. 1. 2020 od 10:00 do 11:00 Registrace: ZDE nebo Datum: čtvrtek 30. 1. 2020 od 14:30 do 15:30 Registrace: ZDE Adobe Connect: Webináře Na tomto semináři se seznámíme s nástrojem Adobe Connect, který můžete využívat k pořádání online přednášek, tzv. webinářů. Ukážeme si, jak vytvořit konferenční místnost a jak do ní pozvat posluchače. Samozřejmě se také dozvíte, jak samotný webinář zrealizujete a jak ho ovládat. Seminář bude probíhat na PC formou workshopu (notebooky budou k dispozici).   Datum: čtvrtek 23. 1. 2020 od 14:30 do 15:30 Registrace: ZDE nebo Datum: středa 29. 1. 2020 od 10:00 do 11:00 Registrace: ZDE

Official Statement of CUFA Management and CUFA Academic Senate in Support of Hong Kong Protests

20. listopad 2019 - 15:19
With increasing concern, we observe the situation at the Hong Kong Polytechnic University where protesting academics are exposed not only to threats and danger of persecution but also to direct violence of the police and military forces. As we are now commemorating the 30th anniversary of the brutal intervention of repressive forces at Národní třída in Prague during the Velvet Revolution, we feel the need to unequivocally state our stance on such attacks on academic freedom and human freedom in general. On behalf of the management of the Faculty of Arts, Charles University, and the Academic Senate, we express our solidarity with the protesting students and teachers. We share the concerns over the fate of all arrested who do not have a guaranteed right for fair trial and defence, and who are in many cases unaccounted for. We, therefore, join the appeal of the European Union to cease all violence, particularly on part of the police and military force.   on behalf of CUFA                                                                     on behalf of the CUFA Academic Senate doc. Michal Pullmann, Dean                                                   dr. Ondřej Tichý, President

Prohlášení vedení Filozofické fakulty UK a Akademického senátu FF UK na podporu protestujících v Hongkongu

20. listopad 2019 - 9:43
S rostoucím znepokojením sledujeme situaci na Hong Kong Polytechnic University, kde jsou protestující členové akademické obce vystavováni nejen výhrůžkám a hrozbám perzekucí, ale také přímému násilí ze strany policejních a vojenských sborů. Právě v těchto dnech, kdy si v naší zemi připomínáme 30. výročí brutálního zásahu represivních složek na Národní třídě v Praze, cítíme potřebu se vůči takovému útoku nejen na akademickou svobodu, ale na svobodu vůbec jednoznačně vymezit. Jménem vedení Filozofické fakulty UK a Akademického senátu FF UK vyjadřujeme solidaritu s protestujícími studenty a pedagogy. Sdílíme obavu o osud všech zatčených, kteří nemají garantované právo na spravedlivý soud a obhajobu a kteří jsou dnes dokonce v mnohých případech nezvěstní. Připojujeme se tímto k apelu Evropské unie k zastavení veškerého násilí, zvláště ze strany policejních a vojenských sborů. za vedení FF UK                                                                                   za Akademický senát FF UK doc. Michal Pullmann, děkan                                                                dr. Ondřej Tichý, předseda

Opatření děkana č. 17/2019 Výše stipendia za vynikající studijní výsledky dosažené v akademickém roce 2018/2019

20. listopad 2019 - 9:07
Opatření děkana č. 17/2019 Výše stipendia za vynikající studijní výsledky dosažené v akademickém roce 2018/2019

Výsledky voleb do Akademického senátu Univerzity Karlovy

19. listopad 2019 - 10:21
Volby do AS UK na volební období 2020–2023 byly ukončeny a výsledky zveřejněny.

V prosinci začne platit nový Knihovní a výpůjční řád UK. Přinese elektronickou registraci a další změny

18. listopad 2019 - 17:55
Od neděle 1. 12. 2019 vchází v platnost Opatření rektora č. 36/2019 – Knihovní a výpůjční řád Univerzity Karlovy. Jeho plné znění najdete na webu Univerzity Karlovy i na webu Knihovny FF UK. Opatření přináší mnoho dílčích změn a naváže na něj i změna fakultního předpisu. Hlavní změnou je jednotná registrace uživatelů, kteří při registraci v knihovně kterékoliv fakulty budou nově mít automaticky platnou registraci i ve všech knihovnách Univerzity Karlovy. Nový bude i samotný způsob registrace: pro studenty a zaměstnance UK již nebude nutné podepisovat papírové přihlášky, vše bude probíhat elektronickou formou. Externí uživatelé se pak budou moci registrovat pouze v Knihovně Jana Palacha a Knihovně Celetná. Dojde také ke změnám v limitech počtu výpůjček (viz přílohu č. 2 Opatření rektora) a v ceníku poplatků (viz přílohu č. 4 Opatření rektora).

Děkan Filozofické fakulty UK a proděkanka pro zahraničí FF UK navštívili pracoviště Českého egyptologického ústavu v Káhiře

18. listopad 2019 - 15:17
Doc. Michal Pullmann a prof. Markéta Křížová se v průběhu návštěvy ve dnech 28.–30. října seznámili s fungováním největší české vědecké expedice systematicky působící v zahraničí. V pondělí 28. října proběhla návštěva Egyptského muzea v Káhiře s vystavenými exponáty objevenými českou expedicí. Následující den 29. října během celodenní návštěvy pracovišť ústavu v Abúsíru a Káhiře se zástupci vedení fakulty seznámili s nejnovějšími objevy ústavu a průběhem aktuální expedice. U příležitosti stého výročí existence české egyptologie zahájil 30. října doc. Pullmann společně s předsedou Výboru pro památky egyptského Ministerstva pro památky Mohamedem Wazírím a velvyslancem České republiky v Egyptě Janem Fulíkem celodenní konferenci „Abusir in diachronic perspective“. Týž den se návštěva z Filozofické fakulty UK zúčastnila recepce pořádané zastupitelským úřadem v Káhiře na počest oslav výročí Českého egyptologického ústavu FF UK. Petr Kukal, mluvčí FF UK Foto: Petr Košárek a Český egyptologický ústav FF UK

Aktuality

Pan dr. Macek oznamuje těm nešťastníkům, kteří ještě neodevzdali seminární práci, že poslední...

21. leden 2020

Pí prof. Klimešová a pí dr. Adamcová oznamují, že během zkouškového období (tj. od 13. ledna do...

20. leden 2020

Milí čtenáři,

od 13. 1. knihovna obnoví svůj provoz, a to v upravených otevíracích...

07. leden 2020

Milí čtenáři,

jistě už se k vám dostala smutná zpráva o náhlém osiření naší knihovny. Z...

03. leden 2020