Filozofická Fakulta

Fakulta

Syndikovat obsah
Filozofická fakulta Univerzity Karlovy je tradičním centrem české vzdělanosti. FF UK vznikla jako fakulta svobodných umění v rámci univerzity díky zakládací listině Karla IV. ze dne 7. dubna 1348.
Aktualizace: 1 hodina 16 min zpět

Interní výběrové řízení na pozici ředitele/ředitelky Ústavu asijských studií

2. říjen 2019 - 14:39
Děkan Filozofické fakulty Univerzity Karlovy vypisuje ke dni 2. října 2019 interní výběrové řízení na pozici ředitele/ ředitelky Ústavu asijských studií dle čl. 4 a n. opatření děkana č. 14/2017, podrobnosti o výběru, jmenování a funkčních obdobích vedoucích základních součástí Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Podávání přihlášek děkanovi FF UK je možné do 4. listopadu 2019. Přihlášky do interního výběrového řízení mohou podat pouze osoby, které mají k poslednímu dni pro podávání přihlášek uzavřený pracovní poměr jako akademičtí pracovníci k univerzitě a jsou zařazeni na fakultě. Součástí přihlášky musí být: a) aktuální profesní životopis, b) bibliografie odborných prací, c) koncepce rozvoje dotčené základní součásti fakulty, d) v případě uchazeče, který je dosavadním vedoucím dotčené základní součásti fakulty, také zpráva o plnění jeho koncepce ve stávajícím funkčním období. Koncepce musí být vypracována na dobu tříletého funkčního období a s výhledem na po něm následující dva roky. Může mít rozsah nejvýše deset normostran. Součástí koncepce musejí být tyto oblasti: personální rozvoj, rozvoj pedagogické činnosti, rozvoj vědecké, výzkumné a další tvůrčí činnosti, výhled dalších možných oblastí rozvoje. Podáním přihlášky dává uchazeč souhlas se zveřejněním všech jejích součástí.  

Ředitel Ústavu českých dějin FF UK prof. Ivan Šedivý obdržel stříbrnou pamětní medaili Univerzity Karlovy

1. říjen 2019 - 12:32
Ocenění za celoživotní badatelský přínos na poli českých dějin, kultivaci akademického prostředí a skvělou organizační práci, kterou se zasloužil o rozvoj UK, převzal prof. Šedivý 26. září na zasedání Vědecké rady Univerzity Karlovy od prorektora pro akademické kvalifikace Aleše Gerlocha. Prof. PhDr. Ivan Šedivý, CSc., ukončil studium historie na Filozofické fakultě UK v roce 1983, poté nastoupil do vědecké aspirantury Ústavu československých a světových dějin ČSAV, kde roku 1989 získal hodnost CSc. a také první zaměstnání v akademické sféře, v němž setrval do roku 1996. Následně působil v Historickém ústavu Armády ČR a v roce 1992 začal vyučovat na FF UK. V roce 2002 se stává šéfredaktorem časopisu Dějiny a současnost a zároveň vědeckým pracovníkem Výzkumného centra pro dějiny vědy. O rok později je pověřen vedením Masarykova ústavu – Archivu AV ČR. V letech 2010–2014 působí na FF UK jako proděkan pro vědu a výzkum a v roce 2013 je jmenován ředitelem Ústavu českých dějin FF UK. Specializací Ivana Šedivého jsou dějiny českých zemí a Československa v první polovině 20. století, první světová válka a české země za první světové války, vojenské dějiny habsburské monarchie a teoretické problémy vojenských dějin. Prof. Šedivý je průkopníkem rozvíjení vojenských dějin v akademickém prostředí, zvláště pak na Univerzitě Karlově. Je autorem publikací Češi, české země a velká válka 1914–1918 či Dějiny Česka a spoluautorem knih Napoleonské války a české země a Válka a armáda v českých dějinách. Petr Kukal, mluvčí FF UK

Rozhodnutí děkana o zrušení tzv. příručních knihoven FF UK

30. září 2019 - 12:58
Rozhodnutí děkana o zrušení tzv. příručních knihoven FF UK

Sbor a Orchestr Univerzity Karlovy přijímá nové členy

30. září 2019 - 12:42
Zahajovací zkoušky a předzpívání do Sboru UK proběhnou 2. a 9. října, první zkouška do Orchestru UK se koná 9. října. Zájemci se mohou přihlašovat na e-mail: info@sboraorchestruk.cz. Sbor a Orchestr Univerzity Karlovy je soubor studentů a absolventů, kteří reprezentují univerzitu při slavnostních příležitostech v ČR i v zahraničí. Zkoušky Sboru obvykle probíhají ve středu mezi 17–19 hodin v Charvátově sálu na III. interní klinice 1. LF UK a VFN. Zkoušky orchestru pak ve středu od 19.15 do 21.15 hodin v Malé aule VŠE. Podrobnější informace o souboru jsou dostupné na webových stránkách. Petr Kukal, mluvčí FF UK

Projekt COURAGE získal speciální ocenění v soutěži Heritage in Motion

30. září 2019 - 11:55
Mezinárodní projekt, na kterém se podílí Ústav českých dějin FF UK, se soustředí na porozumění kulturnímu dědictví disentu v zemích bývalého východního bloku. Porota mu udělila „Special Mention Prize“ na konferenci European Museum Academy, která se letos uskutečnila 20. září ve slovinské Lublani. Hlavním výstupem projektu, který probíhal v letech 2016–2019, je digitální registr představující rozsáhlou online databázi sbírek a fondů, které se týkají různých forem nezávislé a opoziční kultury v bývalých socialistických zemích střední a východní Evropy. Porota ocenila to, jak se tvůrci registru dokázali vypořádat se zachycením tohoto období a že zaujali komplexní demokratický přístup (celé znění tiskové zprávy). Multimediální soutěž Heritage in Motion každoročně oceňuje tvůrce filmů, her, aplikací a webových stránek zaměřených na témata evropského kulturního a přírodního dědictví. Petr Kukal, mluvčí FF UK

Mimořádný koncert uctí památku Mahátmy Gándhího

27. září 2019 - 19:15
Druhého října uplyne 150 let od narození nejvýznamnější postavy moderních indických dějin. Ústav jižní a centrální Asie FF UK spolupořádá koncert Filharmonie Bohuslava Martinů, který připomene výročí v kostele sv. Šimona a Judy. Mahátma Gándhí svým příkladem inspiroval miliony lidí po celém světě, zároveň však během svého života čelil tvrdé kritice. Procházel komplikovaným myšlenkovým vývojem, snad i proto dal své autobiografii název Mé experimenty s pravdou. „Z loajálního poddaného Britského impéria a právníka v padnoucím obleku, se postupně proměnil v polonahého asketu, jenž s holí v ruce káže indickému lidu, že je nutné se vždy držet vyšší Pravdy a nespolupracovat s koloniální mocí. Zejména však vyslovuje požadavek radikálního nenásilí, aby jeho prostřednictvím zbavil Indii britské nadvlády,“ říká Martin Hříbek z Ústavu jižní a centrální Asie FF UK. „Příliš se neví, že se během svého pobytu v Londýně učil hrát na klavír a housle,“ dodává dirigent Debashish Chaudhuri. „Viděl, jak důležitá je role hudby v evropském kulturním životě, a chtěl jí porozumět zevnitř.“ Zlínská filharmonie pod vedením Chaudhuriho zahraje 2. října v 19:30 Opus 66 (The Crown of India) Edwarda Elgara, cyklus písní Johna Aldena Carpentera na motivy Thákurovy Gítáňdžali a Symfonii č. 3 Es dur Eroica Ludwiga van Beethovena. Vstupenky je možné zakoupit online. Petr Kukal, mluvčí FF UK

Kampus Hybernská zrcadlí vše, co nabízí Filozofická fakulta UK. Unikátní koncept inovačního a kulturního centra vyniká i ve srovnání se zahraničím

27. září 2019 - 11:30
„Univerzita nemůže sedět potichu v knihovně, studenti a pedagogové musí ukázat, jak fantasticky dovedou své obory kultivovat. Zejména humanitním oborům otevírají kulturně-kreativní centra jako Kampus Hybernská nové možnosti, jak komunikovat s veřejností,“ říká dr. Andrea Průchová Hrůzová. Badatelka se věnuje výzkumu kulturně-kreativních univerzitních platforem v ČR a zahraničí. V souvislosti s vaším výzkumem jsem narazila na výraz inovační univerzitní inkubátor. Co si pod tím má člověk představit? Termín inovační inkubátor původně pochází z oblasti start-upů, které souvisí s podnikáním mladých lidí, často absolventů škol v oblasti ekonomie a nových technologií. Inkubátory jim poskytnou prostor na určitou dobu, během které mají možnost rozjet svůj vlastní projekt, sehnat sponzory, mají čas se profesionalizovat. I u nás se můžeme setkat s podobným prostředím, které rozvíjí mladé podnikání. Vedle toho pak vznikají projekty spojené se sociálním podnikáním. Někdo má například skvělý nápad na neziskový projekt, který pomáhá seniorům nebo se začleňováním znevýhodněných skupin ve společnosti. Zde už ekonomicky zaměřené inkubátory nepomohou. V případě sociálního podnikání, v neziskovém sektoru, v oblasti kultury, když někdo spouští vzdělávací platformu, sérii workshopů nebo galerii, tam už se tolik sponzorů nenajde, a proto přichází na řadu univerzita. Ta může vytvořit univerzitní inkubátory, tedy prostory, v nichž se budou odehrávat jak technologické projekty, tak zde zároveň bude prostor pro projekty vzdělávací. Na FF UK se vyučuje obrovské množství jazyků, nová média, knihovnictví – oblasti vzdělávání a technologií s fakultou výrazně souvisí, proto by studenti měli mít možnost a hlavně prostředí, ve kterém budou moct své humanitně orientované projekty dál rozvíjet. Jak se od inovačních inkubátorů liší kulturně-kreativní centra? Mají nějaký specifický cíl? Kulturně-kreativní univerzitní centra kladou důraz právě na kulturní a vzdělávací program pro veřejnost. Mohou nabízet přednášky, školku pro zaměstnance, odbornou knihovnu přístupnou veřejnosti, galerii, workshopové dílny, mediální laboratoře. Ideální je, když se inkubátor a kulturně-kreativní centrum propojí, a vznikne tak místo, které nabízí kulturní program pro veřejnost a zároveň disponuje potenciálem generovat reálně fungující projekty, z nichž má veřejnost také další prospěch. Humanitní výzkum čelí mnoha předsudkům; často je mu vyčítáno, že představuje pouze teorie, které nelze ve „skutečném světě“ aplikovat a které nejsou přínosné pro společnost, protože v porovnání s technickými nebo přírodními vědami nepřináší přímý či kvantitativně vykazatelný zisk. Otázka aplikovaného výzkumu a uplatnění ale není tak jednoduchá. Co vlastně já, například jako socioložka, mohu přinést společnosti? Přece strašně moc, protože rozumím tomu, jak funguje. Jenže zde není vidět onen přímý přínos, například, že bych vyvinula lék, objevila buňku anebo naprogramovala software. Univerzitní inkubátory a kulturně-kreativní centra dokážou veřejnosti humanitní výzkum představit a ukázat, že i studentské projekty jsou pro společnost opravdu přínosné. Kulturně-kreativní centra navíc plní tzv. třetí roli univerzity. Vedle vzdělávání studentů a výzkumu by měla univerzita kultivovat veřejnost, sdílet svoji znalost, bránit normy a hodnoty demokratické společnosti. To je role, na kterou se dnes často zapomíná. V zahraničí se tato centra nazývají „angažovaný kampus“, což může být pro někoho problematický výraz konotovaný s politikou, podle mě je ale přesný a výstižný. Podle některých by univerzita měla být nestranná, opanovaná hájemstvím starých věd a tradic. Ale v současné době, kdy je politická sféra ovládaná ekonomickými zájmy a tlaky, nemůže univerzita sedět v tichu knihovny. Na jednu stranu je důležité udržovat jistou tradici vědění, na druhou je ale univerzita jedním z mála prostorů, kde mají mít lidé možnost svobodně vystoupit a na základě dobrých výzkumů být schopní zasáhnout a říct, že je ve společnosti něco špatně. Vy se fungováním těchto center zabýváte v rámci výzkumného projektu na FF UK. Můžete přiblížit, co konkrétně zkoumáte? Výzkum je součástí grantového projektu KREAS, na kterém pracuje několik výzkumných skupin. Z našeho týmu jsem ten článek, který se zabývá kulturně-kreativními centry. Konkrétně mám za úkol zmapovat, jakým způsobem inkubátory a centra fungují v zahraničí, abychom pro FF UK mohli vytvořit co nejlepší vizi rozvoje a fungování Kampusu Hybernská, který je ve své podstatě jediným kulturně-kreativním univerzitním centrem v celé České republice. Na začátku výzkumu jsem dala dohromady skupinu zahraničních studentů, se kterými jsem mapovala vybrané země. Takto jsme společně prošli téměř 40 univerzitních center sídlících především v Německu, Polsku, Slovensku a Rakousku, dále ve Spojených státech amerických, Velké Británii a v Austrálii. Zaměřili jsme se na několik zásadních aspektů; konkrétně nás zajímalo, na jaká témata se centra soustředí, jaký typ programu nabízí, dále jsme analyzovali způsoby financování a komunikace s veřejností. Na základě výsledků jsme vytvořili základní typologii center a s Kampusem Hybernská jsme začali vytvářet strategii, jak by měl ideálně fungovat. Jaký typ programu by měl nabízet, jak by mělo probíhat financování a oslovování sponzorů či jak nejlépe komunikovat s veřejností, městem a univerzitou. Jedním z výstupů výzkumu bude konference „Kampus Hybernská jako centrum inovací“, na které se 30. září sejdou zástupci domácích a zahraničních kulturně-kreativních center. S nimi se chceme nejenom seznámit a navázat spolupráci, ale také sdílet konkrétní problémy, na které oni sami narazili, když své projekty startovali a dále rozvíjeli. Jak si vede Kampus Hybernská v porovnání se zahraničím? Vyniká něčím, nebo naopak má ještě co dohánět? Vize Kampusu je skutečně unikátní, a to jednak snahou spojit kulturní centrum s inkubátorem a pak šíří nabízeného programu. Ve světe jsou většinou centra striktněji vyprofilovaná a zaměřená na jedno konkrétní téma, které prosazují. Kampus Hybernská zrcadlí vše, co nabízí Filozofická fakulta UK. Jde o neuvěřitelné množství menších témat spjatých s mnoha desítkami oborů. Takové tematické bohatství v kulturně-kreativních centrech běžně nenajdete. Na jednu stranu je to velmi zajímavé, protože jde o programové unikum s obrovským potenciálem přilákat široký okruh zájemců. Na stranu druhou může vyvstat i obtíž, protože se onen obrovský záběr musí dobře ukotvit. Postupem času se zdá, že Kampus Hybernská nachází své ukotvení zejména v otázce veřejného vzdělávání a vzdělávání k demokratickým hodnotám. Jeho náplň sjednocuje otázka svobodného a kritického myšlení, což je v současné době téma důležitější než jakékoli jiné. Říkáte, že Kampus je jedinečný i v porovnání se zahraničními univerzitami. Je oproti tomu v zahraničí zřetelný jiný trend, který jste na základě svého výzkumu vypozorovala? V zahraničí se centra ubírají několika směry. V první řadě je to oblast sociální spravedlnosti. Momentálně se hodně řeší téma migrace, multikulturalismu, inkluze, témata spojená s genderem a feminismem. Na to se soustředí mnoho center, zejména kulturní a univerzitní centra ve velkých městech na severu USA. Naopak univerzitní centra na jihu USA jsou spojena především s enviromentální tematikou. Studenti zde pro města a neziskové organizace provádí výzkumy životního prostředí a pracují s místními komunitami. Centra jim tímto způsobem také nabízí možnost vyzkoušet si vést vlastní projekty, což je pro ně skvělá příležitost a zkušenost. Třetí směr, jenž je přítomný zejména v Evropě, je výzkum urbanismu, konkrétně se může jednat o rozvoj vize tzv. smart cities, ale i měst, která například nejsou rasově segregovaná, která jsou ekonomicky otevřená anebo v nich funguje udržitelný turismus. Myslíte si, že pro kulturně-kreativní centra existuje nějaký vzor? Například nějaká země, která je v tomto směru hodně napřed? Spíše než konkrétní zemí může být takovým vzorem univerzita, v rámci které kulturně-kreativní centrum vzniká. Tato centra reagují zásadně na problém, který v té určité zemi je. V USA je to klimatická krize a otázky sociální spravedlnosti, v Německu zase velmi rezonuje problematika multikulturalismu a s ní spojené fenomény migrace a inkluze. Centra vždy odráží lokální společnost, a tak to má být. Rolí univerzity je v daném prostoru aktivně vystupovat a být v něm srozumitelná. Je důležité, aby univerzita byla vidět v zahraničí, aby se dělaly mezinárodní výzkumy, zároveň by tu ale měla být univerzita také pro veřejnost, vzdělávat ji, inspirovat a moderovat diskuzi. Přestože Kampus Hybernská pokrývá širokou nabídku různorodých témat, je pro nás důležité, aby jeho program byl především o kritickém myšlení, o ochraně demokracie a dostupnosti vzdělávání. A když se podíváme, co se děje v české společnosti, tak ono kritické myšlení a výchova k demokracii se nám dnes dost hodí. Na to docela sedí již zmíněné označení angažovaný kampus. Určitě. Já si myslím, že ta představa univerzity jako apolitické instituce je zastaralá a mylná, protože je velký rozdíl mezi tím být apolitický a svobodný. Univerzita by neměla být apolitická, ale svobodná a svoboda se generuje politikou. Univerzita v podstatě být politická musí, protože ona generuje onu svobodu a měla by ji také chránit. Jestliže na univerzitě nemůžeme říkat to, co si myslíme a co nám ukážou transparentní výzkumy, tak je v tu chvíli něco špatně. A zároveň je něco špatně, pokud tyto informace máme a nejsme schopni je předávat dál. Akademická sféra, a v současnosti zejména humanitní obory, by se měla dokázat přes platformy jako Kampus Hybernská prezentovat veřejnosti a ukázat lidem, co všechno studenti společně s učiteli dokážou. Centra jako Kampus by měla odrážet spektrum studentských aktivit, protože univerzitu tvoří především studenti. Zároveň by platformy měli využívat pedagogové k prezentaci svých oborů, které dokážou naprosto fantasticky kultivovat, a demonstrovat tak, jaké nové znalosti mohou tyto obory veřejnosti přinést. Existují v České republice další podobná centra jako Kampus Hybernská? Stejné centrum jako Kampus neexistuje, jsou zde ale další platformy, které obdobným způsobem usilují o komunikaci univerzity směrem k veřejnosti. V Brně se chystá kreativní hub Údolní, fungovala zde kavárna Praha v Brně, na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně jde zase o prostor UPPER. Další projekt vzniká na Univerzitě Komenského v Bratislavě, kde kolegové startují prostor UniverSaal, fungující podobně jako Kampus Hybernská. Zde může výhledově začít velmi zajímavá česko-slovenská spolupráce. Jinak u nás v podobném rozsahu jako Kampus Hybernská nic dalšího nefunguje, což je svým způsobem výzva do budoucna, a to jak pro ostatní, tak pro univerzitu.   Andrea Průchová Hrůzová, Ph.D., je teoretičkou vizuální kultury, badatelkou a pedagožkou. Předměty spojené s teorií a metodologií vizuální kultury vyučuje na FSV UK, Prague College a Scholastice. V oblasti výzkumu spolupracuje s Akademií věd ČR, Národním filmovým archivem, Ústavem pro studium totalitních režimů a Univerzitou Karlovou. Založila a vede Platformu pro studium vizuální kultury Fresh Eye. Je držitelkou Fulbrightova stipendia, stipendia Georg Eckert Institute, stipendií Hlávkovy nadace Nadání, tvůrčího stipendia Visual Studies Workshop a nominantkou Ceny Jacquesa Derridy 2018. Do českého jazyka přeložila výbor esejí Způsoby vidění Johna Bergera a spolupodílela se na překladech Teorie obrazu W. J. T. Mitchella a Jak vidět svět Nicholase Mirzoeffa. V zahraničí publikovala formou samostatných kapitol věnovaných zejména vztahu vizuální kultury a kolektivní paměti v Palgrave Macmillan, Springer Publishing House a Turku University Press.  

e-Kniha týdne #13: Hry do kapsy (série)

26. září 2019 - 14:36
Seriál Knihovny FF UK pravidelně přináší tipy na zajímavé elektronické tituly z nabídky UK. Tipem tohoto týdne je pětidílná série Hry do kapsy, která přináší desítky přehledně řazených sociálně psychologických, motorických a kreativních her pro všechny věkové kategorie. Série může být přínosem nejen zájemcům o obory psychologie či pedagogiky. Přístup a odkazy Série je přístupná na platformě EBSCO eBooks a je možné ji číst on-line v prohlížečích, anebo formou off-line elektronické výpůjčky až na 14 dní na počítačích či v mobilních zařízeních (Android, iOS). Všechny díly série lze vyhledat přes celouniverzitní vyhledávač UKAŽ (https://ukaz.cuni.cz) anebo přímo z platformy EBSCO eBooks, přístupem přes Portál elektronických zdrojů. PŘEJÍT. Připomeňte si, jak elektronická výpůjčka funguje v našem názorném videonávodu. PŘEJÍT. Více informací o elektronických zdrojích. PŘEJÍT Více o titulu Soubor přehledně uspořádaných her na jednotlivých listech, které lze nosit s sebou. Hry jsou rozděleny a barvou podkladu listu odlišeny podle svého zaměření na hry sociálně psychologické, motorické a kreativní. Každý list obsahuje následující informace: zaměření hry, její téma a název, cíl (například rozvoj důvěry, spolupráce, vytrvalosti, obratnosti), počet účastníků hry a jejich věk, čas potřebný na přípravu a na hru, její náročnost, vhodné prostředí a potřebné pomůcky, upozornění pro vedoucí (například na možná nebezpečí), popis průběhu hry a možností různých variant, způsoby vyhodnocení.

Project COURAGE Received a Special Mention at the European Museum Academy Annual Meeting

26. září 2019 - 8:06
Project COURAGE, in which several members of the Department of Czech History at CUFA participated, was shortlisted for the Cultural Heritage in Motion Award, conferred by the European Museum Academy Annual Meeting in Ljubljana. Project COURAGE has received a Special Mention. According to the jury’s decision, the Special Mention was awarded „for taking up the challenge of dealing with a period of ‚dissonant heritage‘ and adopting a comprehensive, democratic approach. The versatile website invites its visitors to discover various aspects of these counter-cultures through various means, adapted to different needs, approaches and expectations. It delivers a message of tolerance and freedom of expression, bearing a strong impact on the communities.“ Official press release: https://www.heritageinmotion.eu/pressrelease/winners-of-the-heritage-in-motion-awards-2019-announced COURAGE (“Cultural Opposition – Understanding the CultuRal HeritAGE of Dissent in the Former Socialist Countries”) was a three-year international research project funded by Horizon 2020, the EU Framework Programme for Research and Innovation in 2016 – 2019. Outcomes of the project are available on the project website.

Na Filozofické fakultě UK proběhl workshop evropských hebraistů

25. září 2019 - 12:19
Pracovní setkání nazvané Nachmanides Forum 2019 organizovalo Pražské centrum židovských studií FF UK ve spolupráci s Katedrou Blízkého východu FF UK a Ústavem filosofie a religionistiky FF UK. Workshop na téma výuky hebrejštiny v bakalářských a magisterských programech, jejích úskalí a perspektiv v evropském kontextu, proběhl na FF UK ve dnech 22. – 24. září 2019. Účastnili se jej zástupci 13 evropských univerzit z Amsterdamu, Budapešti, Frankfurtu, Granady, Helsinek, Kyjeva, Krakova, Lovaně, Olomouce, Manchesteru, Paříže, Prahy a Benátek. Slavnostní zahájení proběhlo za účasti děkana Filozofické fakulty UK doc. Michala Pullmann a velvyslanec státu Izrael v České republice J.E. Daniela Merona. Nejvzácnějším hostem mezi akademiky byla úřadující prezidentka European Association of Jewish Studies, Prof. Elisabeth Hollender. Petr Kukal, mluvčí FF UK

Opatření děkana č. 13/2019 Změna opatření děkana č. 11/2019, Harmonogram akademického roku 2019/2020

24. září 2019 - 16:27
Opatření děkana č. 13/2019 Změna opatření děkana č. 11/2019, Harmonogram akademického roku 2019/2020

Na Filozofickou fakultu UK se po více než deseti letech vrací lužická srbština

24. září 2019 - 15:43
Neoborový kurz se na Katedře středoevropských studií FF UK v zimním semestru 2019/20 otevře pro všechny zájemce z řad studentů Univerzity Karlovy. Předmět povede rodilá mluvčí horní lužické srbštiny dr. Katja Brankačkec ze Slovanského ústavu AV ČR. FF UK je vysokoškolská instituce s nejstarší tradicí výuky sorabistiky – vědy o jazyce a kultuře Lužických Srbů – na světě. Výuka lužické srbštiny zde byla poprvé zahájena v roce 1901, v roce 1933 zde byl Josef Páta jmenován prvním profesorem sorabistiky vůbec. Sorabistika na FF UK s přestávkami pokračovala až do reformy slavistických studií v roce 2007. Poté byl obor zastoupen alespoň občasným úvodním předmětem pod vedením prof. Petra Kalety. V současné době sorabistiku jako obor v České republice studovat nelze, cílem Katedry středoevropských studií FF UK je však každý semestr zajistit sorabistickou výuku formou volitelných předmětů. V nadcházejícím zimním semestru si tak zájemci mohou nově zapsat předměty Volitelný kurz horní lužické srbštiny I – ASEV00460 a Dějiny a kultura Lužických Srbů – ASEV00463. Kurzy jsou podporovány platformou Library of Languages, která rozšiřuje povědomí o tzv. malých jazycích, podporuje jejich oborové i neoborové studium na Univerzitě Karlově a stimuluje profesní uplatnění studentů a absolventů s jedinečnými jazykovými kompetencemi. Více informací k sorabistice na FF UK najdete na webu katedry. Petr Kukal, mluvčí FF UK

Studenti FF UK bojují o vítězství v Social Impact Award

24. září 2019 - 14:40
Studenti Andragogiky a personálního řízení a Psychologie Kryštof Ekl, Dominik Fojtík a Josefína Kuchařová se svým projektem Phoenix Nest v květnu postoupili do finále Social Impact Award, akceleračního a vzdělávacího programu v oblasti společensky prospěšného podnikání. Do 1. října probíhá veřejné hlasování, v němž se rozhodne o konečných vítězích. Cílem Phoenix Nest je pomáhat mladým lidem najít takové životní směřování, které bude co nejlépe zohledňovat jejich silné stránky, hodnoty a zájmy. Jde o snahu zlepšit současnou situaci, která se projevuje například tím, že až 56 % bakalářských studií končí neúspěšně a pouze 13 % českých zaměstnanců dělá svou práci se zápalem. Podle týmu Phoenix Nest je proto potřeba mladým lidem jednak pomoci si vlastní silné stránky, hodnoty a zájmy uvědomit, jednak jim zprostředkovat zkušenosti s různými možnostmi uplatnění těchto vlastností v práci. Workshopy zaměřené na tato témata bude pak tým Phoenix Nest nabízet i jako součást adaptačního programu pro studenty FF UK, který zaštiťuje Psychologické poradenské centrum FF UK. Myšlenka Phoenix Nest se přitom zrodila v Inovační laboratoři, praktickém projektovém semináři zaměřeném na společensky prospěšné inovace, který v rámci Kampusu Hybernská vede Jan Veselý. „Bez inspirace a mentoringu od Honzy bych vůbec netušil, jak se do podobného projektu pustit,” říká Kryštof Ekl. Po celé léto měl tým Phoenix Nest navíc k dispozici vlastní kancelář přímo v Kampusu, a to díky dalšímu projektu Kampusu – Studentské Hybernské – který v rámci studentské rezidence umožňuje studentům se se svými projekty hlásit do výběrového řízení o využívání této kanceláře. „Bylo skvělé mít přímo v centru svůj ,pokojíček‚, kde jsme se mohli v klidu scházet a pracovat,” hodnotí Josefína Kuchařová. Podpořte svým hlasem do 1.10. naše studenty a pomozte jim tak v jejich záměru. Petr Kukal, mluvčí FF UK

Slavnostní zahájení akademického roku proběhne 1. října od 9 hodin ve Velké aule FF UK, 2. října naváže večerní program v Kampusu Hybernská

24. září 2019 - 9:27
Nový akademický rok 2019/2020 zahájí děkan FF UK doc. Michal Pullmann. K účasti srdečně zveme všechny členy akademické obce FF UK a její zaměstnance. Oslava zahájení akademického roku bude 2. října pokračovat programem v Kampusu Hybernská. Zimní semestr zde neformálně zahájí děkan FF UK, následovat bude prezentace aktivit spolků Studentské Hybernské, exkurze po Kampusu a slavnostní otevření infocentra HYB4. To vše za doprovodu česko-portugalské kapely Camões house band.   Z průběhu akce bude pořizován vizuální záznam a účastníci svým vstupem na akci souhlasí s případným záznamem své osoby a jeho zveřejněním na webu ff.cuni.cz a sociálních sítích. Zahájení akademického roku ve Velké aule FF UK Zahájení akademického roku v Kampusu Hybernská  

Od atentátu ke svobodě. Úspěšná hra Attentat 1942 se brzy dočká pokračování

24. září 2019 - 8:18
Realizační tým složený z designérů z Filozofické fakulty UK, programátorů z Matematicko-fyzikální fakulty UK a historiků z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR nyní pracuje na pokračování s názvem Svoboda 1945. Tvůrci v něm chtějí hráče přenést do doby krátce po druhé světové válce.

Děti tráví u obrazovek stále víc času. Není to ale jejich vina

23. září 2019 - 15:07
Vztah dětí k moderním technologiím hodně vypovídá o nás dospělých. Proč jsme jim je nabídli, korigujeme jejich obsah a jak často jsme sami online? Michaela Slussareff z Ústavu informačních studií a knihovnictví FF UK spoluzaložila projekt Hrajeme si chytře. Jeho prostřednictvím se snaží šířit poznatky o negativních, ale i pozitivních vlivech technologií na děti.

New Exhibition Celebrates Bohemia’s „Beautiful Style“ and the Legacy of King Wenceslas IV

23. září 2019 - 13:41
„Between Two Ages“ is the subtitle of a new exhibition which has recently opened at Charles University. It marks the reign of the Czech King Wenceslas IV, a monarch who bridged the period of prosperity under his father, Charles IV, and the religious and social upheaval which followed, on the 600th anniversary of his death. Wenceslas IV’s legacy has often been judged harshly when compared to the achievements of his father: one aim of the exhibition is thus to show him in a more favourable light as a king and supporter of the arts, who ruled for more than 40 years at a time when others’ hold on regal power was relatively short-lived. At the opening, Vice-Rector Jan Royt (Department of Art History, CUFA) reminded the audience that: “Wenceslas IV was often criticised by historians as a drunkard and a monarch overshadowed by his father, but we should treat him a little more fairly. He was born into – and ruled over – a ‘different’ Europe, a period of uncertainty when Europe was hit by the plague, which saw the sudden death of Charles V of France (whose son and successor would be known as ‘The Mad’), a period of murderous competition among dukes. “After 1400, you had three popes, there was the demise of King Richard II of England (the husband of Anne of Bohemia)… We have a lot to remember Wenceslas IV for, he was a significant patron of the arts who supported architecture and religious artworks in International Gothic style (known in the context of Bohemia as Beautiful Style). For these contributions alone, his legacy should be assured.” It is therefore not surprising that the International Gothic style features richly in the exhibition: there is a copy of the Wenceslas IV Bible, a medieval codex with more than 650 illustrations. There are technical copies of glorious period paintings by the Master of the Třeboň Altarpiece and other artists. Sculptural works are also featured, alongside technical copies of the monarch’s crown. The exhibition „King Wenceslas IV – Between Two Ages“ is open daily at the Carolinum between 10 am and 6 pm. The exhibition lasts until November 16, 2019. Admission free. Adapted from an article by iForum, Charles University official journal.

Filozofická fakulta UK spolupořádá mezinárodní konferenci k vícejazyčnému vzdělávání

23. září 2019 - 9:50
Konference „Vícejazyčné a multikulturní vzdělávání: politika a praxe“ proběhne v prostorách FF UK ve dnech 14. a 15. prosince. Soustředit se bude na různé aspekty osvojování jazykových a sociolingvistických kompetencí. Témata konference budou zahrnovat přístupy k interkulturnímu a vícejazyčnému vzdělávání v různých podmínkách, neurolingvistické procesy při učení se jazykům, rané jazykové vzdělávání včetně zachování individuálního jazykového a kulturního dědictví, vyučovací metody nebo rozvíjení čtenářské gramotnosti bilingvních a vícejazyčných žáků. Jako klíčoví mluvčí zde vystoupí významní odborníci na uvedenou problematiku, mezi nimi Ofelia Garcia, profesorka The City Univerzity of New York, Elana Shohamy, profesorka Univerzity v Tel Avivu, která se zaměřuje na výzkumnou činnost v oblasti jazykového vzdělávání v kontextu vícejazyčné společnosti, nebo Li Wei, přední britský lingvista, vedoucí katedry aplikované lingvistiky Univerzity of London, který se mimo jiné zabývá problematikou souběžného osvojování několika jazyků. Konferenci připravuje organizace MultilingNet ve spolupráci s FF UK, Českou školní inspekcí a Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Program bude probíhat v anglickém jazyce bez tlumočení. Příspěvky je možné přihlašovat do 15. října na e-mail: mmlpp2019@gmail.com. Více informací o konferenci včetně instrukcí pro přihlášení k účasti a vypracování příspěvků je k dispozici na webových stránkách konference. Petr Kukal, mluvčí FF UK

Zemřel rusista a baltista prof. PhDr. Radegast Parolek, DrSc. Na FF UK přednášel padesát let

22. září 2019 - 18:13
Významný český literární historik komparativního zaměření, rusista a baltista, překladatel a popularizátor lotyšské a litevské literatury a zakladatel české literární baltistiky na FF UK prof. PhDr. Radegast Parolek, DrSc. odešel 15. září letošního roku ve věku nedožitých 99 let. Vyrůstal jako sirotek, za nacistické okupace přispíval do ilegálního časopisu Literární dopis. Poté, co byl v osvobozené vlasti znovu otevřeny vysoké školy, začal studoval na Filozofické fakultě UK, kde po absolutoriu Leningradské univerzity (1951) začal působit na katedře rusistiky. V 60. letech ho památka jeho matky, Lotyšky původem z Rigy, inspirovala k systematickému bádání o lotyšské a litevské literatuře. Studijní obor litevština a lotyština směl ovšem na fakultě založit až v letech 1989­‒1990. Svou přednáškovou činnost ukončil v roce 2002, tedy po padesáti letech vysokoškolské praxe. Byl spoluautorem rozsáhlého díla Ruská klasická literatura (1977), dále Úvodu do literatur národů SSSR (1982) a Nástinu literatur Střední Asie a Sibiře (1995). Jeho první zásadní baltistickou publikací se staly Srovnávací dějiny baltických literatur (1978), přeložené ve zkrácené verzi do chorvatštiny a lotyštiny. Dějiny litevské a lotyšské literatury později aktualizoval v samostatných monografiích (1996, 2000) a své odborné statě o nich shrnul ve sborníku Zlatý fond baltických literatur (2006). Překlady zejména lotyšské poezie začal publikovat v tisku od roku 1965, v 80. letech vydal knižně výbor z poezie Jānise Rainise, pohádky Kārlise Skalbeho, národní epos Andrejse Pumpurse Lāčplēsis, milostnou poezii lotyšských básnířek v antologii Nádherné stromy lásky, účastnil se překladu antologie současných litevských básníků Slunce v jantaru a výboru poezie Litevce Eduardase Mieželaitise. V 90. a nultých letech připravil antologii lotyšské a litevské lidové poezie V kruhu krásy a průřez lotyšskou poezií Les duší. Přeložil také několik lotyšských a litevských dětských knížek. Soubor své vlastní básnické a prozaické tvorby vydal pouze elektronicky, jeho pětidílné paměti Kruté i krásné dvacáté století (2013) vyšly v nakladatelství Academia. Za své baltistické a zvláště letonistické dílo Radegast Parolek obdržel řadu ocenění: byl nositelem lotyšského Řádu tří hvězd a litevského Řádu velkoknížete Gediminase, doktorem honoris causa Lotyšské univerzity a zahraničním členem Lotyšské akademie věd. Ve vzpomínkách kolegů a absolventů pana profesora navždy zůstane jeho erudice, nadšení pro svůj obor a laskavý a obětavý přístup k lidem kolem sebe. Jeho dílo pak zůstává trvalou součástí světové baltistiky. Čest jeho památce. Mgr. Pavel Štoll, Ph.D. , Ústav východoevropských studií FF UK

Novinky ve fondech fakultních knihoven za léto 2019

20. září 2019 - 15:58
Dnes byl na stránkách Knihovny FF UK zveřejněn seznam nových titulů ve fondech fakultních knihoven za léto 2019. Seznam všech 1545 nově nakoupených či zpracovaných titulů tříděných dle tematických skupin najdete na webu v nabídce Knihovna > Knihovní fondy > Novinky ve fondech knihoven. Podívejte se, co pro vás máme nového!   ________ Pošlete nám tipy na nákup publikací! Pokud vám v knihovnách FF UK chybí nějaký titul, neváhejte se obrátit na svého knihovníka, anebo využijte kontaktní formulář na stránkách Knihovny FF UK. 

Aktuality

Pí dr. Hamsíková se velmi omlouvá, ale musí i zítra (12. listopadu) z ...

11. listopad 2019

P. dr. Zídek sděluje, že v úterý 19. listopadu a ...

11. listopad 2019