Filozofická Fakulta

Fakulta

Syndicate content
Filozofická fakulta Univerzity Karlovy je tradičním centrem české vzdělanosti. FF UK vznikla jako fakulta svobodných umění v rámci univerzity díky zakládací listině Karla IV. ze dne 7. dubna 1348.
Updated: 1 hour 6 min ago

Tomáš Halík mimořádným profesorem Boston College

11 hours 39 min ago
Americká jezuitská univerzita Boston College každý rok rozšiřuje své řady o významného zahraničního teologa. Ten má za úkol představit studentům i veřejnosti největší teologické výzvy svého kontinentu. Bostonskou Duffy Chair in Global Christianity letos obsadí prof. Tomáš Halík z Ústavu filosofie a religionistiky FF UK.

Badatelé z Ústavu Českého národního korpusu FF UK se účastní prestižního mezinárodního výzkumu

24. January 2020 - 11:50
Do tříletého projektu Feast and Famine: Confronting Overabundance and Defectivity in Language se vedle Dominiky Kováříkové a Václava Cvrčka z Filozofické fakulty UK zapojí Ústav pro jazyk český AV ČR a další výzkumné instituce ve Velké Británii, Estonsku a Chorvatsku. Projekt zaštiťuje Univerzita v Sheffieldu. Cílem projektu, který vede profesor Neil Bermel a financuje britská instituce Arts and Humanities Research Council, je zmapovat a uživatelům jazyka srozumitelně předložit dva protikladné jazykové jevy. Prvním z nich je chybějící slovní tvar, v češtině například infinitiv ke tvaru vzňal se (vznít se, vzejmout se?) nebo krátký tvar adjektiva dobrý (dobr?). Druhým jevem je výskyt dvou nebo více tvarů, které si na jedné pozici konkurují. Typickým příkladem takového jevu jsou v češtině tvary v potoce či v potoku nebo tvary budoucího času budu vidět či uvidím. Oba typy defektivního paradigmatu jsou obvyklé zvláště v jazycích s bohatou morfologií, jako je čeština, ale objevují se i v jazycích s omezeným počtem tvarů, tedy například v angličtině. Petr Kukal, mluvčí FF UK

Omezený provoz Knihovny Dálného východu

24. January 2020 - 11:44
Upozorňujeme čtenářky a čtenáře, že z provozních důvodů bude ve dnech 24. ledna – 7. února 2020 včetně omezen provoz Knihovny Dálného východu. Knihy vypůjčuje pí. sekretářka od pondělí do čtvrtka v době 10:30-12:00 a 14:00-16:00. Děkujeme za pochopení!

V Karolinu začala výstava Dějiny umění ve smyčkách doby

24. January 2020 - 9:51
Výstavou si studenti, pedagogové i bývalí absolventi Ústavu pro dějiny umění FF UK připomínají století ústavu a 170 let svého oboru. V prostorách Karolina potrvá až do 23. února.

Animal Studies: nový obor s velkým přesahem

24. January 2020 - 5:55
Animal Studies je relativně nový společenskovědní obor, který se zabývá vztahy lidí a zvířat a postavením zvířat v lidské společnosti. Jeho výuce a rozvoji se věnuje Tereza Vandrovcová, Ph.D., z Katedry sociologie FF UK.

Podzimní hygge návštěva Dánska

23. January 2020 - 10:59
Na konci podzimu roku 2019 jsme se s kolegyněmi vydaly do Dánska, kam jsme jely sbírat inspiraci především do knihovny místní univerzity – University of Southern Denmark (Syddansk Universitet, dále jen SDU) v Odense, kde bylo hlavní náplní naší návštěvy stínování kurzu Responsible Conduct of Research (dále jen RCR) a absolvování několika modulů tohoto kurzu. Navíc jsme také navštívily několik dalších univerzitních i veřejných knihoven v různých dánských městech.   Andersenův rodný dům v Odense Letiště v Billundu nás přivítalo pochmurným šedavým počasím, takže nezbývalo než doufat, že alespoň nebude pršet úplně celý týden. Cestou z letiště nás potěšil výhled z autobusu, kdy jsme zahlédly malý kousek z Legolandu – z Billundu totiž pochází Ole Kirk Christiansen, který zde založil ve čtyřicátých letech minulého století vůbec první továrnu Lega. A dodnes v tomto městě sídlí firma The Lego Group.  Odense, ve kterém jsme strávily druhý den, leží na ostrove Fyn a je to třetí největší dánské město. Patří mezi jedno z nejstarších. Jeho název pochází ze slov Odins Vi (v českém překladu Odinovo místo), což odkazuje na severskou mytologii. V roce 1805 se zde narodil světoznámý spisovatel, básník a pohádkář Hans Christian Andersen. V jeho rodném domě je dnes muzeum. Univerzity of Southern Denmark přivítala své první studenty v kampusu v Odense v září 1966. Nyní má univerzita pět kampusů – v Odense, Slagelse, Koldingu, Esbjergu a Sønderborgu. V současné době ji navštěvuje více než 27 000 studentů a patří mezi jednu z nejlepších mladých univerzit na světě.  Kurz RCR, který jsme stínovaly, představuje pro studenty doktorského studia na místní univerzitě řadu základních pojmů, principů a norem týkajících se odpovědného přístupu k výzkumu. Kurz vedli místní knihovníci ve spolupráci s akademiky, kteří přispívali mimo jiné i vlastními praktickými zkušenostmi.  Odense SDU a všudypřítomná kola V prvním modulu, kterého jsme se zúčastnily první den, se kurz zabýval hlavně úvodem do celé problematiky výzkumu. Řešilo se, co vlastně společnost od výzkumů očekává a proč je vůbec důležité se zaměřovat na dodržování všech etických pravidel při provádění výzkumů – jak se vyhnout plagiátorství a nefalšovat či nevymýšlet data. Akademik, se kterým knihovna spolupracuje na tvorbě modulu, zde zmínil i své osobní negativní zkušenosti týkající se například spoluautorství. Mimo to studentům představil několik dilemat, se kterými by se mohli v průběhu svého výzkumu setkat.  Knihovna SDU Po skončení RCR kurzu následovala komentovaná prohlídka tamní knihovny, která zabírá skoro celé patro jedné z budov. Trochu nás překvapilo, že kromě několika vyhrazených “tichých” místností se studenti v celém prostoru spolu mohli normálně bavit, ať už nad školním projektem nebo třeba když spolu hráli deskovky. Knihovna tak získala, i když na úkor klidu, mnohem uvolněnější atmosféru, než jakou často vídáme v českých knihovnách. V knihovně se také nachází velká místnost určena pro výuku (tam se odehrával i náš RCR kurz), která se nezamyká ani když zrovna není využívána. Studenti jí tak mohou libovolně využívat jako týmovou studovnu, mají zde k dispozici dostatek stolů a židlí, a dokonce i veškerou techniku. Nadšené jsme byly také třeba z části knihovny věnované technickým oborům, kde mají studenti k dispozici stojan plný šroubováků, kleští a dalšího nářadí. V neposlední řadě jsme také viděly místnost, která slouží pro prezenční výpůjčky starých a cenných knih. A jako knihovnice nás samozřejmě také nadchly obrovské prostory zázemí knihovny – velké open space prostory i malé kanceláře nebo prostorná kuchyňka s mísami plnými ovoce. Kolding SDU Kromě toho jsme v dalších dnech navštívily ještě kampus SDU v Sønderborgu a v Koldingu. V obou jsme absolvovaly prohlídku místní knihovny i ostatních prostor univerzity. Obě tyto knihovny jsou umístěny v moderních budovách, kde mají studenti spoustu prostoru jak pro učení, tak i pro odpočinek. Veškeré prostory byly velice světlé a působily na nás velmi příjemným dojmem. V Sønderborgu nás mimo jiné zaujalo vánoční posezení kolem umělého krbu – to je prostě to pravé dánské hygge!   V Sønderborgu jsme navíc využily možnosti setkání se s vedoucí pracovnicí tamní knihovny, která nás pohostila tradičními dánskými chlebíčky, tzv. smørrebrød a seznámila nás s celkovou strukturou knihoven ve všech kampusech SDU a jejich vzájemnou provázanou spoluprací. Ta spočívá především v tom, že celá univerzita má k dispozici jednoho koordinátora jedné určité činnosti, bez ohledu na to, na které fakultě sídlí. Dále nám představila služby, které knihovna nabízí jak svým studentům a akademikům, tak dokonce i veřejnosti v rámci tzv. Citizen Science. Také jsme se dozvěděly, že díky všudypřítomným samoobslužným pultům je knihovna otevřena nepřetržitě a často i bez jediného zaměstnance.  V Sønderborgu i v Koldingu jsme navštívily i pobočky veřejných knihoven, které byly taktéž umístěny v moderních, prostorných budovách a v obou byl dostatek míst jak k odpočinku, tak k práci nebo studiu.  Jeden den jsme věnovaly cestě do druhého největšího města Dánska, do Aarhusu, kde nás čekalo opět velice chladné a větrné počasí. Navštívily jsme zde nejprve univerzitní knihovnu Univerzity Aarhus, The Royal Danish Library. Tato univerzita byla založena v roce 1928 a v současné době je také velice významnou dánskou univerzitou, která má silnou mezinárodní reputaci mezi výzkumnými institucemi. Areál univerzitních budov se nacházel u krásného parku, který je v přívětivějším počasí jistě skvělým místem pro sport i odpočinek. V knihovně nás velmi zaujal sportovně-odpočinkový prostor, kde si mohou studenti svůj stres vybít například na boxovacím pytli nebo naopak odpočinout v zákoutí s masážním křeslem.  Poté jsme v Aarhusu navštívili Dokk1, což je poměrně velká a nová knihovna v aarhuském přístavu, která je zároveň i centrem dalších služeb pro místní obyvatele. V budově naleznete kavárnu, projektové místnosti, haly, studovny, hřiště a mnoho dalšího. Nás zaujal třeba retro koutek, kde jsme si na starém playstationu mohly zahrát hru Super Mario Bros, kterou všechny známe z dětství. Dokk1 má být především flexibilním útočištěm pro všechny, kteří hledají znalosti, inspiraci a otevřené vzdělávací prostředí.  Následující den jsme se zase vrátily zpět do Odense, kde nás čekala komentovaná prohlídka veřejné knihovny. Hned na první pohled nás zaujalo komplikované schodiště, podobné tomu v Bradavicích. Tato knihovna je určena jak dospělým čtenářům, tak i dětem. Mimo to se v knihovně nachází hudební oddělení, kde si čtenář může zapůjčit vinylové desky a jiné hudební nosiče. Navíc se je v knihovně malá zkušebna s hudebními nástroji, a dokonce i malé nahrávací studio. A přestože měla tato knihovna část svých regálů starších, působila na nás také velice příjemným dojmem.  Poslední den naší cesty jsme strávily opět na SDU v Odense, kde jsme se zúčastnily dalších dvou modulů výše zmíněného RCR kurzu. První modul se týkal transparentnosti dat a plánu managementu dat v souvislosti s politikou otevřeného přístupu, druhý modul prezentoval možnosti publikování vědeckých výstupů.  Večer jsme se už konečně vypravily do Kodaně, odkud jsme druhý den odlétaly zpátky domů, do Prahy. Několik hodin, které nám zbývaly před odletem, jsme věnovaly procházce po studené listopadové Kodani a návštěvě toho nejlepšího a nejznámějšího – přístavu Nyhavn, sochy Malé mořské víly a královského paláce Amalienborgu. Na závěr celé cesty jsme se stihly alespoň na chvíli zastavit i v Black Diamond, což je moderní budova Královské Dánské knihovny na nábřeží. Poté už nezbývalo než jen nakoupit několik posledních suvenýrů, vyrazit vlakem na letiště a definitivně se rozloučit s Dánskem

Oznámení o možnosti převzít písemnost

23. January 2020 - 9:38
Oznámení o možnosti převzít písemnost

Oznámení o možnosti převzít písemnost

23. January 2020 - 9:34
Oznámení o možnosti převzít písemnost

Oznámení o možnosti převzít písemnost

22. January 2020 - 15:25
Oznámení o možnosti převzít písemnost

Na Ústavu světových dějin FF UK mohou zájemci studovat mezinárodní magisterský program TEMA+

22. January 2020 - 12:26
TEMA+ European Territories – Heritage and Development je dvouletý, dvojjazyčně  vyučovaný magisterský obor, jehož studenti se zaměřují na problematiku kulturního dědictví a s ním související vývoj společnosti. Nejlepší uchazeči získávají prestižní stipendium Erasmus Mundus Joint Master Degree. Termín pro podání přihlášek je 23. února 2020. Unikátní program je orientován na výzkum i praxi a operuje na rozhraní vícero humanitních vědních disciplín, jako je historie, archeologie, sociologie, etnologie, antropologie, muzeologie, urbánní studia a architektura. Obor je koordinován univerzitou Eötvös Loránd v Budapešti (ELTE) a mobilita studentů je rozdělena mezi tuto a další čtyři partnerské univerzity – École des Hautes en Sciences Sociales v Paříži (EHESS), Università degli Studi di Catania (UNICT), Univerzitu Karlovu (CUNI) a Université Laval v Québecu (UL). Konsorcium univerzit TEMA+ uděluje studentům dvojí či vícečetný diplom, přičemž je obor akreditován na národní úrovni v každé ze zemí, kde univerzity sídlí. Na Filozofické fakultě UK je obor vyučován na Ústavu světových dějin a navazuje na předešlý úspěšný magisterský obor TEMA, který zde byl vyučován od roku 2011. Držitelé Erasmus Mundus stipendia (EMJMD) získají finanční prostředky, které pokryjí veškeré výdaje na studium po celou dobu jeho trvání, včetně platby školného, instalačních a cestovních výdajů, zdravotního pojištění a měsíčního stipendia pokrývající běžné výdaje. Letos mají zájemci poslední příležitost se společně s přihláškou ucházet i o stipendium Erasmus Mundus. Základní podmínky pro uchazeče jsou následující: Ukončené bakalářské studium nejpozději do září 2020 včetně Výborné znalosti angličtiny (C1) + francouzštiny (nejméně B2 a více) nebo naopak Projekt diplomové práce v souladu s tematickým zaměřením TEMA+ Student se k přijímacímu řízení přihlašuje odevzdáním kompletních podkladů dle seznamu na webových stránkách programu, elektronicky skrze online rozhraní a také zasláním originálů na adresu sekretariátu v Budapešti.   Další informace a kontakty: Webové stránky TEMA+ Facebook Twitter Youtube

Filozofická fakulta UK vypisuje výběrové řízení na pozici AV technik(čka)

22. January 2020 - 8:37
AV technik(čka) Laboratoř výpočetní techniky (LVT) je pracoviště, které zajišťuje rozvoj a provoz informačních a komunikačních technologií a audio-vizuální techniky na FF UK a poskytuje podporu uživatelům z řad zaměstnanců. Laboratoř výpočetní techniky nyní hledá posilu pro práci se audio-vizuální technikou na plný úvazek. Vaše úkoly Práce s AV technikou (dataprojektory, audio-systémy, interaktivní tabule, fotoaparáty, videokamery apod.) – instalace, zaškolování, obsluha, údržba. Uživatelská podpora, pomoc při zprovozňování technického vybavení učeben. Spolupráce s vybranými pracovišti na tvorbě AV programů a prezentací. Přepis záznamu na digitální i analogová média. Pořizovaní fotografií, videozáznamů a následné zpracovaní audia i videa. Příprava jednoduchých grafických materiálů. Kontrola dodržování autorských práv a interních pravidel nakládání s AV v rámci FF UK. Základní správa a údržba výpočetní techniky připojené k AV technice v učebnách a kancelářích Komunikace s externími subjekty jako je servis, dodavatelé apod. Naše očekávání Min. ukončené SŠ vzdělání. Znalost a zkušenosti s prací s AV technikou. Komunikativní úroveň anglického jazyka. Pokročilá úroveň práce s PC, tj. solidní znalost Windows a MS Office. Dobré komunikační schopnosti, trpělivý přístup k uživatelům s malými technickými znalostmi. Pečlivost a samostatnost. Výhodou: Znalost produktů s Mac OS, počítačových sítí, Software Adobe a zkušenosti s elektrotechnikou. Praxe na obdobné pozici. Nabízíme Stabilní zázemí největší české humanitní fakulty. Příležitost k profesnímu růstu (jazykové kurzy, tuzemské i zahraniční stáže). Fakultní program benefitů: http://www.ff.cuni.cz/benefity. Možnost nástupu Od 1. 3. 2020 nebo dle dohody. První smlouva na FF UK se vždy uzavírá na dobu určitou – 1 rok, další, v případě oboustranné spokojenosti, na dobu neurčitou. Jak se o tuto pozici ucházet Přihlášku – motivační dopis a podrobný strukturovaný životopis (česky nebo anglicky) zasílejte nejpozději do 21. 2. 2020 na email miroslav.vacura@ff.cuni.cz.  

The Artful – Call for Submissions

21. January 2020 - 17:37
The student society Schwa accepts submissions for their second issue of a collection of authorial works called The Artful. Accepted are works written by students of English and American Studies, its graduates, and newly also by the academic staff. Works accepted: poetry, prose, photographs and illustrations texts in English / Czech maximum of 800 words up to three works Please send your submissions to: theartfulcollection@gmail.com The official deadline is 15 March 2020. The collection is published by the students of English and American Studies and members of Schwa.  

Workshop: Anglo-Saxons and Vikings; Language Contact and Grammatical Change

20. January 2020 - 19:44
The Department of English Language and ELT Methodology offers to MA and post-graduate students a seminary workshop Anglo-Saxons and Vikings; Language Contact and Grammatical Change (code in SIS: AAA500176). The four-day worshop is led by Dr. Florian Dolberg from TU Dortmund starting on 10 February until 14 February. Prior to the workshop, it is necessary to pre-register by Mon 27 January at ondrej.tichy@ff.cuni.cz. The course is worth 5 ECTS credits. For more information, visit the course’s page in SIS or see the official poster HERE.

Novinky ve fondech fakultních knihoven za prosinec 2019

17. January 2020 - 14:39
Dnes byl na stránkách Knihovny FF UK zveřejněn seznam nových titulů ve fondech fakultních knihoven za prosinec 2019. Seznam všech 708 nově nakoupených či zpracovaných titulů tříděných dle tematických skupin najdete na webu v nabídce Knihovna > Knihovní fondy > Novinky ve fondech knihoven. Podívejte se, co pro vás máme nového!   ________ Pošlete nám tipy na nákup publikací! Pokud vám v knihovnách FF UK chybí nějaký titul, neváhejte se obrátit na svého knihovníka, anebo využijte kontaktní formulář na stránkách Knihovny FF UK. 

Poradenské centrum zakládaly při studiu, dnes nabízejí služby studentům celé univerzity

14. January 2020 - 12:14
Nejen galerie, přednáškové sály nebo kavárnu najdete v univerzitním centru Kampus Hybernská. Od minulého roku v jeho prostorách funguje také projekt Poradenského centra Hybernská, které vedou absolventky FF UK Mgr. Michaela Veselá a Bc. Kateřina Cabalková. „V poradně pracujeme se studenty, pomáháme jim a přitom rozvíjíme samy sebe,“ popisují své zkušenosti koordinátorky centra. S nápady na nové projekty za nimi mohou přijít i zájemci z řad současných studentů. Obecně panuje představa, že práce v poradně obnáší především řešení nejrůznějších problémů. Vaše nabídka služeb však tento horizont rozhodně přesahuje a soustředí se také na rozvoj studentů. Můžete přiblížit, s čím přesně za vámi studenti přicházejí? Cabalková: Já ze své zkušenosti mohu mluvit za psychologickou poradnu. Většinou je to celá škála problémů, se kterými za námi studenti přijdou. Jde o vztahy v rodině, s partnerem, problémy s přijetím vlastní identity nebo se zvládáním vlastních emocí a stresu. Také se to liší podle věku, mnoho studentům je i nad 30 let, studují už například doktorské studium a spolu řešíme klidně i manželské nesnáze. Přesto se ale při terapii postupně dostáváme k tomu, že velkým tématem je pro  většinu z nich vlastní přijetí, a právě to tady s námi mohou řešit. Můžeme společně rozvíjet jejich osobnost a sebepoznání, které pak ovlivní konkrétní problém a to, jak s ním naloží. Možná je tento způsob nahlížení na problém dán mým terapeutickým přístupem, protože se nezaměřuji rovnou na řešení problému. Když za mnou někdo přijde s tím, že neví, jestli má odejít od manžela, nevezmeme si jen pro a proti. Společně zjistíme, co daná osoba potřebuje, aby se celkově cítila lépe, po čem v životě touží a jak to může získat. Díky nabytému sebepoznání se pak lidem otevřou nové obzory a získají sílu k tomu, aby mohli daný problém řešit. Takže problémy, se kterými za vámi člověk může přijít, nemusí souviset přímo s vysokou školou. Cabalková: Ano, vždy záleží na tom, o jaké poradenství má zájem. Veselá: Například do sociálně-právní poradny přicházejí nejčastěji studenti s tím, že potřebují poradit, jak zkoordinovat studium s osobním životem, ať už pracovním nebo rodinným. Mnoho studentů sem přichází kvůli stresu, který plyne z vysokoškolského studia, potřebují pomoci s harmonogramem a time managementem. Ale také chodí do studijní poradny, ptají se na to, jak funguje SIS, nerozumí svému studijnímu plánu či plnění kreditů. Pro nás to mohou být maličkosti, ale pro nově nastupující studenty jsou to překážky, se kterými potřebují poradit. Cabalková: Dotazy a problémy řešíme i přes e-mailovou komunikaci. Studenti nám píší, jak mají vyřešit například to, že se ve studiu necítí úplně komfortně a neví, jestli nemají studium přerušit nebo ukončit. Co by to pro ně případně znamenalo, ale co by třeba také museli zařídit na úřadu práce. I zde se pak někdy ukáže, že téma, které momentálně řeší, opět souvisí se sebepoznáním a identitou. Student neví, jestli si vybral vhodný obor, jestli v něm bude pokračovat nebo jakým stylem v něm bude pokračovat. Jak vás studenti, když mají krizi nebo problém, mohou oslovit? Veselá: Nejčastějším a asi i nejlepším způsobem je oslovit nás e-mailem. Máme centrální e-mailovou adresu (poradenskecentrum@ff.cuni.cz), kam může kdokoliv napsat, a my ho následně odkážeme na patřičné kolegy, případně s ním problém vyřešíme osobně. Nebo nám může kdokoliv zavolat na telefonní číslo, které je uvedené také na webu. Cabalková: Případně když student ví, že chce něco řešit přímo v psychologické poradně nebo v sociálně-právní poradně, tak se podívá na jednotlivé poradce, řekne si „tenhle poradce by se mi líbil“ a může si domluvit schůzku přímo s ním. Když si není jistý, koho oslovit, je dobré napsat právě na e-mail Poradenského centra. Přestože jsme primárně poradna pro studenty FF UK, pokud máme kapacity, rádi přijmeme i studenty ostatních fakult Univerzity Karlovy, když se na nás obrátí. Vy už jste trochu naznačily, jaké služby Poradenské centrum nabízí. Můžete vaši nabídku služeb a aktivit popsat konkrétněji? Snažíte se například i o prevenci, aby vás student nemusel znovu vyhledat? Veselá: O prevenci usilujeme především v sociálně-právní poradně, aby poté studenti uměli různé situace v budoucnu vyřešit sami a lépe. Mezi další služby patří profesní a studijní poradenství, zážitkové skupiny s prvky arteterapie a muzikoterapie, adaptační skupiny nebo poradenství pro studenty se specifickými vzdělávacími potřebami. Vyzdvihla bych právě adaptační skupiny, které jsou nejen pro první ročníky a které mají studentům pomoci lépe se adaptovat na vysokoškolské prostředí. Jde o různé workshopy zaměřené na kariérní nebo osobnostní rozvoj, uspořádané v malých skupinkách, ve kterých se studenti mohou lépe poznata lektor jim může věnovat více času. V blízké době dále plánujeme otevřít workshopy a semináře, které by měly studentům usnadnit například přípravu na jazykovou zkoušku, psaní závěrečné práce anebo by jim pomohly zorientovat se v právní problematice, například v pracovních smlouvách. Dávají vám studenti zpětnou vazbu, jestli jste jim pomohli? Jak na centrum reagují? Cabalková: Naším plánem je sbírat evaluace, ale stále vymýšlíme, jaká forma, umožňující plnou anonymitu, by byla vhodná. Chceme kvalitu našich služeb samozřejmě hlídat, ale zatím je naším jediným ukazatelem spokojenosti lidí to, že si s námi domluví další schůzku a chtějí pokračovat. Případně že nám pošlou děkovný e-mail. Kdo přišel s prvotním nápadem poradnu založit? Měly jste nějakou vizi, podle čeho jste tuto koncepci chtěly budovat? Veselá: Poradna má od samého počátku podporu vedení FF UK, bez které by to všechno nebylo možné. Samotný nápad se zrodil u paní proděkanky pro studium PhDr. Hany Pazlarové, Ph.D., která oslovila mě a Kateřinu, se kterou jsme začaly rozvíjet vizi paní proděkanky. Ta následně hlídala především jakési mantinely, poskytovala nám konzultace a my připravovaly poradnu tak, jak jsme si samy přály. Měly jsme od ní ohromnou důvěru, podporu i prostor. Cabalková: A když pak pracujete v takto svobodném prostředí, kde máte možnost být kreativní, tvoří se opravdu skvěle. Ze začátku jsme věděly, že chceme vytvořit sociálně-právní a psychologickou poradnu a budovat místo pro různé workshopy, muzikoterapie a taneční terapie. Potom nás však napadlo, že někomu nemusí být úplně zřejmé, že je v tom zahrnuto například i studijní poradenství. Získaly jsme tak kontakt na naši kolegyni, která v poradně pracuje jako profesní poradce. A takto se vše pomalu rozvíjelo a vlastně pořád rozvíjí. Je to taková sněhová koule kreativity, která se neustále nabaluje. Mohou se do provozu poradny zapojit i studenti z FF UK? Veselá: Určitě. Sama Kateřina zatím nemá ukončené studium – stále ji čekají magisterské státní zkoušky. A takových kolegů zde máme více. Samozřejmě každý pracovník musí splňovat kvalifikaci. Dále nabízíme prostor také pro bakalářské, magisterské i doktorandské studenty. S nápadem za námi mohou dorazit, my to s nimi rády zkonzultujeme a můžeme jim poskytnout prostor nebo pomůžeme zajistit propagaci. Všichni studenti tak mohou vytvořit něco, co má smysl a může pomoci zefektivnit studium na FF UK. A to je vlastně záměrem samotného poradenského centra. Cabalková: Zároveň se soustředíme na takzvaný peer program. Student si vytvoří úplně jiný vztah k učiteli/odborníkovi, ke kterému chová respekt, v hierarchii stojí nad ním, než k vrstevníkovi. Proto se tady u nás snažíme nabízet služby formou partnerského přístupu. Někdo může opravdu vnímat jako velkou bariéru jen to, že jde za odborníkem – a už si v té chvíli tolik nevěří. Zatímco když se pohybuje mezi sobě rovnými, bariéru vnímat nemusí. Veselá: Právě proto jsme přišly s nápadem zajistit na každé katedře a ústavu FF UK tzv. peer studenta. V ideálním případě by šlo o studenta magisterského oboru, případně absolventa, na kterého se budou moci další studenti obracet s nejrůznějšími komplikacemi ohledně studia na jeho konkrétní katedře/ústavu. Peer student jim poradí, jak si správně navolit kredity, co který učitel vyžaduje, který předmět je náročný, který je naopak „v pohodě“ nebo třeba jak si poradit s rozvrhem a studijním plánem. Zatím jsme rozjely pilotní projekt na naší domovské Katedře sociální práce FF UK. Protože jsme čerstvé absolventky, dokážeme studentům v tomto směru poradit. Víme, že to nebudeme moci dělat věčně a za nějakou dobu nás určitě vystřídají mladší kolegové, kteří touto katedrou prošli a budou na nás moci navázat. Pokud bude celý projekt úspěšný, což tak zatím vypadá, rády bychom ho rozšířily na ostatní katedry a ústavy. Zároveň se na nás mohou obracet i budoucí studenti, kteří teprve zvažují, jestli je pro ně FF UK správná volba. Co dala zkušenost s prací v poradně vám dvěma? Veselá: Zaprvé velkou organizační průpravu. Začátky v poradně byly dost krušné, v prostoru poradny nebylo opravdu nic, vše jsme musely seskládat skutečně od základů. Přes vybavení místnosti, přípravu webových stránek a Facebooku po tvorbu etických kodexů a koordinace všech aktivit a kolegů v poradenském centru. Nikdy jsem si také nemyslela, že samotná propagace může být tak náročná, a to nemíříme na celou Prahu, ale na úzký okruh lidí, kteří jsou „jenom“ studenti FF UK. Je těžké je oslovit, ale myslím, že v tomto směru jsme nabraly obrovské zkušenosti. Za druhé nám práce v poradně pomáhá sbírat zkušenosti, zdokonalovat se v naší práci, ve znalostech. Můžeme se realizovat a profesně růst. Cabalková: Doplnila bych i fakt, že nám osobně to dalo naše přátelství a rovnou ho to i posilnilo. Tam, kde jedna nemůže, tak ji druhá vykryje, když jedna něco neumí, pomůže ta druhá. Takže všechno do sebe dobře zapadá a možná také to je ten důvod, proč poradna začala tak dobře fungovat. Veselá: Máme štěstí i na ostatní kolegy, protože každý umí trochu něco jiného. I psychologové se liší v tom, jaké přístupy a terapie nabízejí. Cabalková: Když se někdo rozhodne vyhledat v poradně pomoc, může si projít náš web a podle medailonku psychologa vybrat přístup, který ho osloví. Do budoucna plánujeme k terapeutům doplnit i fotografie, aby studenti dopředu věděli, za kým vlastně jdou. Mně osobně práce v poradně rozvíjí zejména profesně. Nejen v koordinaci a řízení centra, ale i v tom smyslu, že máme možnost pracovat se studenty, aplikujeme naše poznání ze studia, můžeme se tak rozvíjet a vidíme v našem úsilí smysl. Čerpáme zkušenosti, a přitom nám to přináší spoustu radosti. Je to pro nás určitá míra seberealizace, a to může být i pro další studenty, kteří se zapojí. Tereza Šindelářová Bc. Kateřina Cabalková dokončuje navazující magisterské studium na Katedře sociální práce FF UK. Pracuje v Poradenském centru Hybernská jako fakultní koordinátorka, psychoterapeutka a poradkyně. Zároveň působí jako peer poradkyně pro studenty Katedry sociální práce. Je frekventantkou psychoterapeutického výcviku Transformační systemické terapie dle Virginie Satirové, který se zaměřuje na rodinnou terapii. Absolvovala několik kurzů krizové intervence a stáží (terapeutická komunita Kaleidoskop, Psychologická poradna a Dětské krizové centrum NOMIA a SOS centrum Diakonie – ČCE). V současnosti také pracuje v Azylovém domě pro matky s dětmi Diakonie – ČCE a provozuje vlastní psychoterapeutickou praxi. Mgr. Michaela Veselá vystudovala Katedru sociální práce FF UK. V Poradenském centru Hybernská pracuje jako koordinátorka a garantka aktivit Katedry sociální práce, na níž působí jako peer poradkyně. Zároveň pracuje v neziskové organizaci s lidmi s mentálním postižením POHODA, z.ú. Je absolventkou kurzů zaměřených na ochranu spotřebitele, personální management a time management. Absolvovala také několik stáží (poradna pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy CSS Praha, Centrum zrakových vad FN Motol, Tyflo-centrum o.p.s., zdravotně-sociální oddělení FN Motol a Nemocnice Na Bulovce).  

Přehled: Databáze přístupné v roce 2020

14. January 2020 - 11:17
Univerzita Karlova nebo jednotlivé fakulty nakupují velké množství bibliografických a plnotextových databází. Podívejte se na přehledový seznam databází, které lze využívat v roce 2020. Některé zdroje jsou dostupné pro uživatele z celé Univerzity Karlovy, některé jsou přístupné uživatelům jen z některých fakult. Tučně jsou uvedeny databáze, které jsou zdroje nakupované pro celou Univerzitu Karlovu, modře jsou uvedeny zdroje s garantovaným přístupem pouze pro FF. Do všech databází vstoupíte z Portálu elektronických zdrojů https://ezdroje.cuni.cz/ Pro většinu zdrojů lze využít společné vyhledávání ve vyhledávači UKAŽ (www.ukaz.cuni.cz). Zdroje, které nelze vyhledávačem UKAŽ prohledat, jsou označeny hvězdičkou. Úplný seznam zdrojů (včetně zdrojů nakupovaných jinými fakultami a zdrojů v režimu open access) je uveden na Portálu elektronických zdrojů – https://ezdroje.cuni.cz/. U zdrojů, které poptávaly jiné fakulty, závisí podmínky přístupu na licenčních smlouvách a tyto podmínky se mohou lišit. V roce 2020 jsou uživatelům Filozofické fakulty přístupné databáze[i]: Academic Search Ultimate (EBSCO) ACM Digital Library ACS Publications American Association for Cancer Research Publications American Institute of Physics – Complete American Mathematical Society Journals American Physical Society e-Journals – APS ALL Annual Reviews – Physical Science Collection Arcanum Digitheca[ii] ATLA religion Database with ATLASerials BioOne Complete Brepolis Latin Complete (vč. zdroje L’Anné philologique)* Cambrdige Books Online (Cambridge Core) Cambridge Journals Online – Humanities and Social Sciences (Cambridge Core) CEEOL Classique Garnier Numérique* Dictionary of Old English* EBSCO eBook Academic Collection (EBSCO eBooks) Evidence-Based Medicine Reviews* Gale Literary Sources Gale Virtual Reference Library GeoRef* GeoScienceWorld IBZ Online* Idunn IEEE/IET Electronic Library (IEL) InCites – Benchmarking Analytics* IOPscience John Benjamins Publishing Company* Journal Citation Reports* JSTOR – Art & Sciences I JSTOR – Art & Sciences II JSTOR – Art & Sciences III JSTOR – Art & Sciences V Library and Information Science (LISS) Literature Online* MathSciNet MEDLINE* MLA Direcotry of Periodicals[iii] MLA International Bibliography with Full Text[iv] OECD iLibrary Online Egyptological Bibliography (OEB)* Oxford Bibliographies Online Oxford English Dictionary Online* Oxford Journals Online Full Collection Oxford Scholarship Online ProQuest Ebook Central PsycARTICLES PsycINFO RDA Toolkit* Reaxys Royal Society of Chemistry – Gold ScienceDirect SciFinder N (Chemical Abstracts)* Scopus SpringerLink Taylor & Francis Online (kolekce Social Science & Humanities Library, Science & Technology Library, Medical Library) Thesaurus Linguae Graecae* Thesaurus Linguae Latinae* Thieme MedOne Education Ulrichsweb* Web of Science Wiley Online Library Yearbook Online Service*[v]   Máte další otázky na elektronické zdroje? Kontaktujte nás! Bc. Michaela Málková michaela.malkova@ff.cuni.cz Správkyně elektronických informačních zdrojů pro FF UK [i] Poznámka: Tučně jsou zdroje nakupované pro celou Univerzitu Karlovu, modře jsou zdroje s garantovaným přístupem pro FF. Hvězdička označuje zdroje, které nejsou prohledatelné a přístupné přes vyhledávač UKAŽ. [ii] Databáze Arcanum Digitheca je zpřístupněna do 31. 5. 2020. [iii] Databáze MLA Directory of Periodicals je zpřístupněna v rámci zkušebního přístupu do 30. 4. 2020. [iv] Databáze MLA International Bibliography with Full Text je zpřístupněna v rámci zkušebního přístupu do 30. 4. 2020. [v] Databáze Yearbook Online Service je zpřístupněna do 14. 5. 2020.  

Aktuální výběrová řízení: FF UK vypisuje výběrová řízení na pozice akademických i technickohospodářských pracovníků

13. January 2020 - 8:30
Ústav českého jazyka a teorie komunikace | Ústav etnologie | Ústav germánských studií | Ústav pro dějiny umění | Ústav východoevropských studií | Visiting Professor | ekonom/ka | produkční Kampusu Hybernská | provozní Kampusu Hybernská

Palach 2020 – 51st Anniversary of a CUFA Student’s Self-Immolation as a Political Protest against Soviet Invasion

11. January 2020 - 19:00
Jan Palach, a student of the Faculty of Arts, Charles University, who self-immolated himself on 16 January 1969 as a political protest against the end of the Prague Spring resulting from the 1968 invasion of Czechoslovakia by the Warsaw Pact armies. This year at CUFA, we commemorate the 51st anniversary of this act in a traditional memorial event organized by the Student Council of Charles University. After the act of remembrance by the commemorative plaque in front of the main building of CUFA on 16 January at 5:30 pm, there will be a panel discussion about the form and realization of a new Jan Palach memorial in his birth house in Všetaty (around 20km north of Prague) which was designed by the National Museum. Programme 5:30 pm – Act of remembrance by the commemorative plaque in front of the main building of CUFA 6:30 pm – Panel discussion on the Jan Palach memorial located in Všetaty (main building of CUFA, room P200). The discussion will be held in Czech.  

Co přinesl rok 2019 knihovnám FF UK a jejím čtenářům?

10. January 2020 - 16:44
Nový kalendářní rok je příležitostí ohlédnout se za rokem uplynulým. Nabízíme výběr z novinek, které se povedlo zavést do provozu a nejzajímavější knihovnická čísla za rok 2019. Nejzajímavější novinky v knihovnách Již pošesté se knihovníci z FF UK zapojili do celostátní knihovnické akce na podporu dětského čtenářství Noc s Andersenem a připravili pro 25 potomků zaměstnanců fakulty večer plný her i poučení s přespáním v Knihovně Jana Palacha. Psali jsme zde. Do ostrého provozu jsme nasadili novou službu – samoobslužnou výpůjčku notebooků v KJP a výpůjčku notebooků ve vybraných oborových knihovnách. Více informací. Do PC studovny Knihovny Jana Palacha byl nainstalován nový knižní skener pro pohodlné skenování z knih. Do Knihovny Jana Palacha byly nainstalované nové bezpečnostní rámy s možností sběru statistických dat (viz níže). Do knihovny Ústavu germánských studií a do foyer Knihovny Jana Palacha byl dodán nový pohodlný sedací nábytek. Do KJP byly namontované praktické věšáky na kabáty. V KJP byl rozšířen orientační systém o tabulky rozdělující knihovnu do různých zón podle míry tolerovaného hluku. Do knihovny Ústavu řeckých a latinských studií byl nainstalován selfcheck pro samoobslužnou výpůjčku knih. Knihovna Katedry pomocných věd historických a archivního studia začala půjčovat knihy i absenčně mimo knihovnu. Více informací. Začal platit nový Knihovní a výpůjční řád UK, který přinesl jednotnou a elektronickou registraci do všech knihoven univerzity. Psali jsme zde. Rok 2019 řečí čísel V elektronickém katalogu přibylo 26412 jednotek, z toho je 18330 tištěných a 1535 elektronických knih. 6547 jednotek mezi sebe dělí ostatní typy dokumentů (časopisy, vysokoškolské práce, audiovizuální dokumenty a mapy). Nejvíce jednotek (6543) přibylo v Knihovně Jana Palacha. Ke konci roku 2019 jsme evidovali 7257 čtenářů, kteří realizovali 114380 výpůjček, což je o 15446 více než v roce 2018. Průměrně jste si v knihovnách FF půjčili 2199,6 knihy týdně. Z pohledu návštěvnosti pochopitelně s přehledem vede Knihovna Jana Palacha, kde jsme od instalace nových bezpečnostních rámů v srpnu 2019 evidovali 66 642 návštěv. Na druhém místě v návštěvnosti je Knihovna ÚFaR, která od 1.1. do 31. 12. 2019 zaznamenala 42 488 návštěv a na třetím místě je knihovna Ústavu řeckých a latinských studií s 23 339 návštěvami. S ohledem na počet výpůjček (114380) je překvapivý počet rezervací, kterých čtenáři zadali jen 1716. Tento údaj má dvojí interpretaci: Čtenáři nejsou zvyklí rezervace na vypůjčené dokumenty zadávat. (To by byla škoda, protože knihovna pak nemá možnost analyzovat, jaké dokumenty čtenáři opravdu potřebují). Naši akvizitéři systematicky obohacují fond duplikáty nejvíce půjčovaných knih a rezervace tak nejsou nepotřeba. To je bezesporu ta lepší varianta. Poměrně překvapivý byl počet výpůjček přes selfcheck (samoobslužné výpůjční zařízení) v Knihovně Jana Palacha. Z celkového počtu výpůjček v této knihovně jich 26,5% bylo realizováno právě přes seflcheck. V absolutních číslech si za rok 2019 přes selfcheck čtenáři půjčili 17 328 knih v 8662 unikátních uživatelských přihlášeních.  Věříme, že ostatní instalované selfchecky v dalších knihovnách budou v novém roce taktéž využívány ve vysoké míře. Přivítáme od vás zpětnou vazbu. Napište nám prosím, zda rezervace využíváte, jestliže je vámi požadovaný dokument právě vypůjčen. Také uvítáme zpětnou vazbu k selfcheckům: Proč je (ne)využíváte?   Tým Knihovny FF UK, web   (Údaje vychází z dat knihovního systému a ze systémů pro samoobslužnou výpůjčku a bezpečnostní rámy v knihovnách.)

Absolvent programu Mezikulturní komunikace čeština – němčina má s dvojím diplomem dveře otevřené i v německy mluvících zemích

10. January 2020 - 16:23
„Mnoho lidí si myslí, že překládat a tlumočit může každý, kdo umí nějakou cizí řeč. To je možná pravda pro tu nejběžnější komunikaci, ale i tam může člověk bez kvalitní průpravy způsobit mnohdy více škody než užitku. My se zaměřujeme na to, abychom budoucím absolventům dali ty nejlepší předpoklady k výkonu profese na opravdu špičkové úrovni,“ říká garant prvního ‎bakalářského programu double degree na FF UK PhDr. Bc. Tomáš Svoboda, Ph.D., z Ústavu translatologie. Mezikulturní komunikace čeština – němčina je studijní program s dvojím diplomem. Co to vlastně znamená? Co od programu může student čekat? Toto označení „s dvojím diplomem“ – anglicky se to označuje double degree – znamená, že na konci studia dostane absolvent ne jeden diplom, ale hned diplomy dva, platné společně. Jeden z Karlovy Univerzity a jeden německý, z Lipské univerzity. Je jasné, že dva diplomy nezíská student zadarmo, takže studium není nejlehčí. To ovšem platí i o ostatních studijních programech, které náš Ústav translatologie FF UK nabízí. Nároky ale nejsou nijak přemrštěné. Oproti běžným dvouoborovým programům je tento studijní program double degree jednooborový, čímž se nároky vyrovnávají. Čeští i němečtí studenti budou trávit část studia na partnerské univerzitě, stráví tak spolu několik semestrů, což není vůbec obvyklé. Jaký konkrétní cíl má takový pobyt? Tomuto principu říkáme studium v tandemu. Konkrétně to funguje tak, že student absolvuje v Lipsku dva semestry, tedy jeden celý rok ze svého tříletého bakalářského studia, a to konkrétně během druhého ročníku. Kromě toho je ale v kontaktu se studenty z Německa po dobu jejich mobilitního ročníku. Takže dva semestry se vídají v Lipsku, dva semestry v Praze, celkem tak během tandemu společně stráví dva roky. A to už je velmi intenzivní způsob, jak si zdokonalit němčinu a poznat mentalitu a kulturu daného prostředí, což je hlavní cíl. Velice mě potěšilo, že také v Německu je o náš program velký zájem. Tímto způsobem vlastně podporujeme i zájemce z řad studentů o češtinu. To má samozřejmě příznivé dopady pro studentskou výměnu, ale je tady i předpoklad, že se toto povědomí projeví příznivě i v dlouhodobém horizontu a v širších souvislostech. Není kvůli relativně dlouhodobému pobytu v zahraničí studium finančně náročné? Studium jako takové je bezplatné, a to jak v Praze, tak v Lipsku. Jediný poplatek spojený se studiem je určitý příspěvek na administrativu v Lipsku, který je povinný pro všechny studenty bez ohledu na zemi původu a který ročně činí méně než 500 eur. Samotný pobyt nevychází výrazně dráž než v Praze, naopak naši studenti bývají příjemně překvapeni, že nájmy jsou v Lipsku levnější. A navíc mohou studenti využít stipendium, ať už erasmovské nebo stipendium od Česko-německého fondu budoucnosti. Myslím tedy, že finančně nevznikají žádné problémy. Někteří studenti se bojí, že jim při pobytu na zahraniční univerzitě nebudou následně na domácí univerzitě uznány předměty, které doma musí splnit. Jak to funguje při výjezdu v rámci tohoto programu? Mohou si studenti předměty splnit rovnou na univerzitě v Lipsku? Tím, že toto studium je od začátku připravené jako společný studijní program, potíže, o kterých mluvíte, nevznikají. Student má stanovený studijní plán a má povinné předměty nebo moduly v Lipsku, o kterých předem ví a které v průběhu studia v Německu plní. Kromě povinných předmětů má i předměty volitelné. Ty dostane buď doporučené, nebo si vybere podle svého. Jde zkrátka o plnohodnotné studium v Německu, ne výjezd na stáž, po kterém by se pak u nás předměty musely dodatečně uznávat. To je velká výhoda studia double degree ve srovnání s výjezdem Erasmus. Můžete představit, čím konkrétně (jakými předměty, kurzy apod.) se budou studenti během studia zabývat? Ve studijním plánu mají studenti předměty zaměřené na prohlubování jazykových znalostí, a to jak němčiny, tak češtiny, potom na získání kvalitního povědomí o dějinách a kultuře německy mluvících zemí. Samozřejmě ale mají i prakticky orientované předměty, kde se učí překládat a tlumočit. Během studia se seznamují i s využitím technologií v překladu, takzvanými nástroji počítačem podporovaného překladu. V Lipsku se pak třeba dozvídají více o terminologii, mají semináře překladu z češtiny do němčiny a podobně. Ve srovnání s běžnými bakalářskými obory máme v našem programu navíc i vcelku neobvyklý požadavek povinné praxe, kdy studenti musejí prokázat, že překládali nebo tlumočili v reálných podmínkách. To je vynikající způsob, jak se připravit na budoucí uplatnění. Bakalářský program má vysoké požadavky na úroveň cizího jazyka už u samotných uchazečů. Na druhou stranu právě excelentní znalost daného jazyka pro ně bude velkou výhodou. V co přesně se tedy absolventi vyprofilují? Mají pak dobré uplatnění na trhu práce? Máte pravdu, že u nás jsou nároky na přijetí do studia vcelku vysoké. Uchazečům zdůrazňujeme, že nejsme jazyková škola, ale specializované vysokoškolské pracoviště, kde se student zdokonaluje v jazyce – jak jsem řekl, nejen v němčině, ale i v češtině – a kde si osvojuje potřebné kompetence tlumočníka a překladatele. Mnoho lidí si myslí, že překládat a tlumočit může každý, kdo umí nějakou cizí řeč. To je možná pravda pro tu nejběžnější komunikaci, ale i tam může člověk bez kvalitní průpravy způsobit mnohdy více škody než užitku. My se ale zaměřujeme na to, abychom budoucím absolventům dali ty nejlepší předpoklady k výkonu profese na opravdu špičkové úrovni. A z praxe vím, že poptávka po skutečně kvalitních překladatelích a tlumočnících je značná. Pokud jde o naše absolventy, většina z nich pokračuje do magisterského studia, které nabízí náš ústav. Uplatnění na trhu práce je u našich absolventů, obecně vzato, výborné, a to jak přímo v oboru, tak i v příbuzných profesích. Třeba v médiích, v diplomacii, v kulturních institucích. Nezapomeňte, že náš program se jmenuje mezikulturní komunikace, a tomu odpovídá i šíře možností, jak se po studiu uplatnit. Absolvent s dvojím diplomem má navíc dveře otevřené i v německy mluvících zemích, lipský diplom v Německu platí automaticky, takže není nutná jeho nostrifikace. Co je tedy podle vás největší předností programu? Kdybyste si musel vybrat jeden – pro vás nejzajímavější aspekt studia? To, že se studenti během studia podívají na rok do Německa. V administrativní hantýrce se tomu dnes říká internacionalizace studia, ale je to princip známý už od středověku, kdy studenti cestovali po Evropě a sbírali zkušenosti v cizí zemi. Chceme vychovávat zprostředkovatele mezi kulturami, jakési ambasadory porozumění, ke kterému komunikace – zejména ta mezikulturní – prostě patří na prvním místě. Osudy lidí, kteří opravdu dobře rozumějí jinému jazyku a kultuře země, kde se tímto jazykem mluví, jsou vždycky zajímavé. Takoví lidé žijí něco jako život na druhou. Zkrátka, život našich studentů, budoucích absolventů, už nebude jako dřív – v tom nejlepším slova smyslu. Tereza Šindelářová Po magisterském studiu oborů němčina a angličtina na Ústavu translatologie Filozofické fakulty UK zde PhDr. Bc. Tomáš Svoboda, Ph.D., pokračoval doktorským studiem v oboru translatologie. Mezi lety 2004 a 2007 pracoval jako interní překladatel a koordinátor vzdělávání v Generálním ředitelství pro překlady Evropské komise v Lucemburku. Od roku 2007 vyučuje na ústavu a působí zde jako garant studijního programu Mezikulturní komunikace čeština – němčina (double degree). Je členem Výkonného výboru Jednoty tlumočníků a překladatelů ČR a Rady sítě univerzit European Master’s in Translation pod patronací Evropské komise. Publikuje v ČR i v zahraničí a vystoupil na mnoha translatologických konferencích.  

News

Pan dr. Macek oznamuje těm nešťastníkům, kteří ještě neodevzdali seminární práci, že poslední...

21. January 2020

Pí prof. Klimešová a pí dr. Adamcová oznamují, že během zkouškového období (tj. od 13. ledna do...

20. January 2020

Milí čtenáři,

od 13. 1. knihovna obnoví svůj provoz, a to v upravených otevíracích...

07. January 2020

Milí čtenáři,

jistě už se k vám dostala smutná zpráva o náhlém osiření naší knihovny. Z...

03. January 2020