Ředitel Ústavu pro dějiny umění FF UK PhDr. Richard Biegel, Ph.D. a studenti 2. ročníku doktorského studia zvou na interdisciplinární konferenci studentů magisterských a doktorských programů a post-doktorandů

„Vnímat, myslet, číst“

Perceptuální a konceptuální možnosti analýzy umění

20. 9. 2017, 10:00–21:00, TRANZITDISPLAY – Dittrichova 9/337, Praha 2

Mezioborová konference „Vnímat, myslet, číst“ je zaměřená na analýzu „jazyka“, pomocí kterého je v umění sdělován význam. Umění je prostředkem komunikace, na rozdíl od verbální řeči však není jeho primární doménou vyjádření slova, ale perceptuální fenomény (tedy fenomény vnímatelné zrakem, sluchem, hmatem, pohybem, tělesnou orientací v prostoru apod.). Myšlenky, které stojí v pozadí vzniku uměleckých děl, lze vyjádřit textuálně, přesto však nelze umělecká díla chápat jako pouhé ilustrace verbálně formulovaných myšlenek. V umění se perceptuální a konceptuální složka prolínají tak, že nejde jedno oddělit od druhého. Metodologie dějin umění při interpretaci umění mezi oběma složkami osciluje – buď ve vymezujícím se protikladu, nebo v dialogické snaze obě složky sblížit. (Dokladem této oscilace jsou různé „obraty“: tzv. „linguistic turn“ a „iconic turn“.) Cílem této konference je prohloubené porozumění dialektickému vztahu mezi perceptuální a konceptuální složkou umění, které by se zbavilo zjednodušující polarizace uměleckohistorických metod na ikonografii a formální analýzu, kdy je ikonografie trivializována na pouhé zkoumání obsahu a formální analýza zase degradována na povrchní analýzu vzhledu. Takto zjednodušené metody jsou svazující v tom smyslu, že nedávají příliš možností analyzovat způsoby, pomocí nichž umění vnímáme a interpretujeme. Při vnímání uměleckého díla se zapojuje celá osobnost člověka včetně jeho smyslů, tělesného nastavení, rozumu, paměti, emocí a životní zkušenosti. Analýza vnímání uměleckých děl tak má přesahy do estetiky, filosofie, psychologie, neurologie, biologie a dalších vědních oborů. Dějiny umění se nemohou při analýze vnímání umění uzavřít ostatním oborům, ani nemohou analýzu vnímání přenechat estetice a psychologii s tím, že se jedná o skutečnost příliš „subjektivní“, a tudíž obtížně verifikovatelnou.

Konference je otevřená studentům všech oborů, kteří se k problematice „jazyka umění“ chtějí vyjádřit – tedy studentům dějin umění, uměleckých oborů, estetiky, filosofie, psychologie, sociologie, filmových a divadelních studií, literární teorie apod. Konference nechce být sledem vzájemně nesouvisejících příspěvků, ale prostorem pro inspirativní mezioborovou diskusi.

Očekáváme příspěvky o délce 20 minut (6–8 normostran textu) vztahující se k uvedené problematice. Prosíme o zaslání abstraktu o délce 1500–2000 znaků a strukturovaného životopisu do 11. června 2017 na emailovou adresu udukonference2017@gmail.com. Informace o přijetí či nepřijetí příspěvků bude zaslána do 25. června 2017. Příspěvky, které splní odborné požadavky, budou publikovány v univerzitním recenzovaném sborníku STUDIA HISTORIAE ARTIUM. Odborný text v rozsahu cca 10–13 normostran bude možné dodat po uskutečnění konference. Požadavky na odborný text ještě upřesníme. Pro bližší informace o konferenci průběžně sledujte web katedry http://udu2.ff.cuni.cz/.