Filozofická Fakulta

Historie ústavu pro dějiny umění

1850 – na přímluvu hraběte Lva Thuna se prvním profesorem české archeologie a historie umění stal J. E. Vocel, dějiny umění (důraz na místopis) spjaty s archeologií

1871-1874 – po smrti Vocela zůstalo místo profesora archeologie a dějin umění neobsazené

1874 – nacionalisticky orientovaný A. Woltmann jmenován profesorem

1878 – po aféře s českými studenty Woltmann odchází do Štrasburku

1882 – rozdělení univerzity na „českou“ a „německou část“

1883 – profesorem dějin umění se stal  estetik Miroslav Tyrš

1884 – 1904 – po smrti Tyrše suploval výuku dějin umění O. Hostinský

1897 – dějiny umění začal přednášet Hostinského žák, soukromý docent Bohumil Matějka (hab. 1896)

1897 – habilitace Karla Chytila, badatele kulturněhistorické orientace

1904 – K. Chytil mimořádným profesorem, o profesuru se ucházel také v roce 1902 ve Vídni habilitovaný M. Dvořák

1911 – K. Chytil řádným profesorem a vedoucím Semináře dějin umění, schválení stanov Semináře

1918 – Seminář proměněn v Ústav a Seminář dějin umění, přednosta K. Chytil, seminář měl dvě oddělení, první vedl K. Chytil, druhé V. Birnbaum (habilitován 1919)

1921 – na návrh K. Chytila byl pozván vyučovat dějiny východoevropského umění bývalý profesor oděské a petrohradské univerzity N. P. Kondakov (zemřel 1925)

1922 – V. Birnbaum jmenován mimořádným profesorem, od té doby dvě profesorská místa na Ústavu

1923 – přestěhování Ústavu a Semináře dějin umění z Klementina do Břehové ulice, k dispozici dvě posluchárny, součástí Ústavu je  tzv. Historicko-umělecký ústav Msgra. F. Lehnera, Fond Msgra. Lehnera

1925 – Kondakovovi žáci založili tzv. Seminarium Kondakovianum

1927 – V. Birnbaum po odchodu K. Chytila do důchodu jmenován řádným profesorem, vedení druhého oddělení Semináře se ujal A. Matějček

1927 – na Ústavu začal přednášet katolický kněz Josef Cibulka a vedl Proseminář dějin umění

1929 – na žádost V. Birnbauma zřízeno Oddělení pro byzantské a východoslovanské dějiny umění, jehož vedoucím se stal  prof. N. L. Okuněv

1930 – Birnbaumova žádost na zřízení Semináře křesťanské archeologie (vedoucím měl být J. Cibulka)

1934 – po Birnbaumově smrti se jeho nástupcem stal A. Matějček (habilitován 1926, mimořádným profesorem od roku 1927, řádným 1930), vedením prvního oddělení a Prosemináře dějin umění pověřen J. Květ

1938-1939 – A. Matějček děkanem filosofické fakulty

1939 – zavření českých vysokých škol nacisty, v průběhu války fungoval Uměleckohistorický institut dějin umění německé části univerzity (přednosta K. M. Swoboda)

1943 – v Osvětimi byl zavražděn nacisty asistent Lehnerova Ústavu P. Kropáček

1945 – obnovení výuky, Ústav převzal knihovnu a fototéku německého Institutu dějin umění, přednostou Ústavu opět A. Matějček (vedoucí semináře), působil zde nadále J. Cibulka, nově zde začal působit O. J. Blažíček (habilitoval se v roce 1946), proseminář vedl J. Květ (řádným profesorem od roku 1945)

1946 – habilitace J. Pešiny (řádným profesorem od 1949)

1947 – vyhověno žádosti A. Matějčka o znovuzřízení dvou oddělení Semináře a Prosemináře

1948 – únorový převrat komunistů, J. Pečírka pověřen vedením prvního oddělení Semináře

1950 – po smrti A. Matějčka jmenován  „zatimním“ ředitelem Ústavu J. Květ, přejmenování Ústavu dějin umění na Katedru dějin umění, J. Neumann jmenován docentem, zrušení Semináře pro křesťanskou archeologii

1951 – z politických důvodů ukončil svoji činnost na Katedře O. J. Blažíček, J. Cibulka směl vyučovat pouze na teologické fakultě, přestěhování Katedry dějin umění z Břehové ulice na právnickou fakultu

1953 – J. Květ obdržel dekret vedoucího učitele Katedry, jako asistenti působili od 50. a 60. let V. Fiala, V Soukupová, V. Hasalová, B. Mráz,  P. Wittlich, J. Kropáček, J.  Homolka

1960 – J. Květ se stal akademikem

1964 – J. Květ odešel do důchodu (zemřel 1965), novým vedoucím Katedry jmenován J. Pešina

1971 – došlo ke konfuzi Katedry dějin umění a stolice estetiky pod novým názvem Katedra dějin umění a estetiky, J. Pešina byl donucen odstoupit z funkce vedoucího Katedry a na jeho místo jmenován V. Fiala (od 1972 docentem)

1985 –  přestěhování Katedry dějin umění do ulice Celetná 20, asistenty A. Alsterová, V. Czumalo

1986 – novou vedoucí Katedry se stala estetička E. Foglarová

1987 – asistentem V. Hrubý

1989 –  vedoucím Katedry se stal J. Homolka (docentem od 1988, profesorem od 1990, v letech 1991 – 1993 zastával funkci děkana filosofické fakulty)

1990 – rozdělení Katedry dějin umění a estetiky na samostatné katedry, opětovné zřízení oddělení křesťanské archeologie a ikonografie, od 1994 kabinetu (J. Royt, habilitován 1987, L. Konečný), nové oddělení památkové péče a muzeologie, přijat M. Horyna (1994 habilitován, profesorem od r. 2000)

1991 – prof. Petr Wittlich (docentem od 1990, profesorem od 1992) vedoucím Katedry dějin umění

1994 – přejmenování stávající katedry dějin umění na Ústav pro dějiny umění (ředitel P. Wittlich), novými pedagogy Ústavu R. Prahl (habilitován 2001), P. Macek (od 1995) a J. Hlaváčková

2000 – ředitelem Ústavu pro dějiny umění prof. Mojmír Horyna

2001 – pedagogem Ústavu se stal V. Lahoda a J. Kuthan (profesorem od 2001)

2005 – ředitelem Ústavu se stal prof. PhDr. Ing. Jan Royt, Ph.D.

2014 – ředitelem Ústavu jmenován PhDr. Richard Biegel, Ph.D.

Aktuality

Všem studentům, kteří během prázdnin odevzdávali na sekretariátu práce pro pí doc. Ottovou, p....

12. září 2019

Vážené kolegyně, vážení kolegové,

omlouváme se za jisté komplikace s vypsáním zářijového...

07. září 2019

Pan prof. Prahl sděluje, že bude též konzultovat celé září jako obvykle, tedy v ...

04. září 2019

Pan dr. Macek se velmi omlouvá, neb musí z vážných rodinných důvodů změnit čas zářijových...

31. srpen 2019

Vážené kolegyně, vážení kolegové,

v září budu opět konzultovat v pravidelných...

26. srpen 2019